Zajali i generála. Příběh partyzánské skupiny Olga

9. červen 2016

Partyzánská skupina Olga v moravských Chřibech se stala jednou z nejúspěšnějších odbojových skupin u nás. Připsala si řadu úspěšných činů, ale také kontroverzí.

Partyzánský oddíl Olga, pojmenovaný po spoluzakladatelce a zástupkyni velitele Olze Františákové, působil nacistům nemalé potíže. Skupina vznikla na konci roku 1944, původně z bojovníků, kterým se podařilo probít ze Slovenska po potlačení Slovenského národního povstání. Skládala se zhruba ze 130 partyzánů, z nichž 20 se konce války nedožilo.

Mezi významné akce skupiny se řadila sabotáž v Morkovicích, když v únoru 1945 vypustila pohonné hmoty z 30 cisternových vozů okupantů. Skutečně mistrovský kousek se ale partyzánům povedl 19. dubna 1945. Tehdy na zámku v Hošticích přepadli a zajali německého generálmajora Dietricha von Müllera a dalších jeho osm důstojníků. Předání zajatého generála si vyžádal dokonce sám maršál Malinovskij kvůli jeho znalostem německé obrany v okolí Brna.

Tento brilantní úspěch měl však tragickou dohru. Rozzuření Němci přichystali jako odvetu krutou provokaci. Vlasovci a členové jagkomanda se převlékli za partyzány a v přestrojení přesvědčovali obyvatele chřibské vísky Salaše, aby se k nim přidali. Část mužů jim uvěřila a ozbrojenci je vzápětí postříleli. Samotné skupině Olga se sice podařilo vyváznout, na místě ale zahynulo 19 mužů a jedna žena – prateta novináře a badatele Zdeňka Skaličky.

„Já jsem se o té tragédii dozvěděl od svého dědečka, jehož sestra, paní Špičáková byla dvacátou obětí v tom údolí. Ona vlastně jela informovat partyzány. Jedni tvrdili, že byla zastřelená, druzí, že byla pobodaná a rozřezaná, tož už nikdo neví. Ti lidé ale umírali den před osvobozením obce a to se umírá nejbolestněji,“ vypráví Zdeněk Skalička.

Houfek? Hrubián se zálibou v alkoholu

Na poměrně malém území se v těch dnech křižovaly cesty partyzánů, uprchlíků, německých vojáků a místních obyvatel. Ti se většinou ochotně zapojovali do odboje, což se jim stalo osudným. Významné úspěchy skupiny Olga ale poněkud zastínily despotické metody jejího velitele Josefa Houfka.

Logo

Otec bývalého starosty a kronikáře vesnice Salaše Jiří Janováč se s Houfkem a jeho skupinou osobně setkal. Houfka popisoval jako hrubiána náchylného k alkoholu. Podle jeho slov měli k jeho metodám výhrady i dobří a obětaví partyzáni ze skupiny. Janovač popisuje osud dvou chlapců z Roštína: „Chtěli jít k partyzánům, ale při tom příchodu nepřihlásili nějaké zbraně a přišlo se na to, že je zatajili. A tak je nechal přiopilý Houfek za trest omráčit a probodnout. Ti partyzáni to ze strachu před velitelem udělali.

Houfek byl natolik kontroverzní, že byl po válce – v době, která snesla ledacos – dvakrát souzen. V roce 1947 dostal za zneužití velitelských pravomocí tři léta těžkého žaláře. Jeho stopa se vytratila okolo roku 1955. I přes pochybnou osobu velitele jsou však vojenské úspěchy skupiny Olga významné a nezpochybnitelné. Na památku jejího působení je dnes v Chřibech turistická trasa a několik pomníků.

autoři: rv , Dušan Radovanovič
Spustit audio