Marek Fryš zachraňuje lidi ztracené a zraněné na horách

„Takhle práce mě přitahovala od dětství, protože je to kombinace sportu a zdravotnictví," říká Marek Fryš. - Foto: Ondřej Manda

„Takhle práce mě přitahovala od dětství, protože je to kombinace sportu a zdravotnictví," říká Marek Fryš.Foto: Ondřej Manda

Záchranář Marek Fryš pracuje přes 17 let u Horské služby v Krkonoších. Za tu dobu se podílel na zhruba dvou tisících zásazích. Jeho ruce zachránily desítky životů a lidí, kteří byli v ohrožení života. Při zachraňování zraněných a ztracených lidí často riskuje vlastní život.

Život zachránil i 19 letému cyklistovi, který si loni po pádu z kola zlomil páteř a zřítil se z prudkého srázu. Bylo evidentní, že se jednalo o vážné poškození zad a míchy. Záchranáři se obávali, aby nedošlo k zástavě oběhu a dýchání. Navíc strmé suťovisko, ve kterém ležel, záchranu velmi ztěžovalo. 

„Nakonec se nám ho podařilo rychle vyprostit a přivolat vrtulník. Potěšilo nás, když nám lékař z neurochirurgie vzkázal, že jsme udělali skvělou práci. Hoch je sice bohužel na vozíku, ale kdybychom udělali jedinou chybu, tak by zřejmě nemohl hýbat ani horními končetinami,“ popisuje Fryš. 

 

17 let a 2000 zásahů. To je úctyhodná bilance krkonošského záchranáře Marka Fryše.

Vložit na svůj web

Při práci záchranáři často riskují vlastní život a zdraví. A ne všechny příběhy mají šťastný konec. Marku Fryšovi se vybavuje více jak 15 let starý případ. V zimě přišla informace, že se v silné vánici a mlze ztratili po cestě z Pláně na Klínové boudy lidé, kteří si zkracovali cestu mimo tyčové značení. 

„Naskákali jsme do rolby, kolem padaly stromy. Dostali jsme se na vrchol. Šli jsme před rolbou, která svítila, a my se pár metrů kolem snažili alespoň trochu propátrat nejbližší území. V půl třetí v noci nám ale rolba klekla a přestala fungovat. V té vichřici jsme museli v nevytápěné rolbě přečkat do rána, bylo tak dvanáct až patnáct stupňů pod nulou,“ popisuje nevšední zážitek Marek Fryš. 

Teprve druhý den ráno vysvobodila záchranáře další rolba. Ztracené lidi ale nakonec našli mimo cestu umrzlé. „Ne vždy se podaří pomoct, důležité je, když si člověk může říct, že udělal maximum možného,“ uzavírá případ Fryč. 

Práci záchranáře se podle svých slov chtěl vždycky věnovat. „Mě takhle práce přitahovala od dětství, protože je to kombinace sportu a zdravotnictví. Pomáháme lidem a to je ve mně nějak zakořeněné,“ říká záchranář Marek Fryš. 

Nové články v rubrice

Twitter

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas