Pavel Wonka: Poslední oběť komunistického režimu

Pavel Wonka držel ve vězení protestní hladovky. - Foto: Archiv Jiřího Wonky

Pavel Wonka držel ve vězení protestní hladovky.Foto: Archiv Jiřího Wonky

Pavel Wonka se stal poslední obětí komunistického režimu, která zemřela na následky věznění. Byl Wonka charakterní disident nebo excentrista ochotný spolupracovat i s StB?

Pavel Wonka se narodil roku 1953 v česko-německé rodině ve Vrchlabí. Otec brzy zemřel a Pavla s bratrem vychovávala matka. Vyučil se automechanikem, tíhl ale k právu. Na studium nebyl nikdy přijat právu se ale usilovně věnoval jako laik. 

 

Disident Pavel Wonka se stal posledním politickým vězněm komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení. Stalo se tak v dubnu 1988 za dosud nevyjasněných okolností. Byl, nebo nebyl spolupracovníkem StB?

Vložit na svůj web

Wonka údajně usiloval o přijetí k policejním složkám i k pohraničníkům. V obou případech však neúspěšně. Existuje také Wonkou podepsaný závazek spolupráce s StB. Ve filmu dokumentaristky Libuše Rudinské zaznívají prohlášení bývalých agentů a některých dalších lidí, kteří tvrdí, že o spolupráci s StB sám Wonka aktivně usiloval. 

V roce 1984 byl poprvé odsouzen za rozkrádání socialistického majetku, čehož se měl dopustit krádeží automobilových součástek a poukázek na benzín. Okresní soud odsoudil Wonku k nepodmíněnému 14 měsíčnímu trestu. Ten se ale odvolal a soud ostře kritizoval, za což si vysloužil vazbu stejné délky, ale nepodmíněně. Trest si odseděl ve věznici na Borech. 

V roce 1986 se Pavel Wonka spolu se svým bratrem Jiřím pokusil kandidovat ve volbách jako nezávislý kandidát, což bylo sice teoreticky zcela legální, ale v rozporu se státní praxí. Následovalo Wonkovo odsouzení za pobuřování (obviněn byl i z podvracení republiky), které měl spáchat šířením letáků se svým volebním programem, posíláním kritických dopisů představitelům státu a napadením veřejného činitele. 

Zde již není pochyb o politické motivaci soudu. Wonka byl odsouzen k 21 měsícům odnětí svobody. Ve vězení v Minkovicích prý Wonku bachaři šikanovali a týrali. Disidenti po Wonkově uvěznění drželi symbolickou řetězovou hladovku, která tehdy představovala oblíbený způsob protestu proti moci. 

Čtěte také: PRO a PROTI: O disidentství a chartě debatují John Bok a Bohumil Doležal

Ve vězení zahájil Wonka protestní hladovku i Wonka. V jejím důsledku i v důsledku týrání se vážně zhoršil jeho zdravotní stav. Po propuštění mu byl nařízen tzv. ochranný dohled, kdy se měl pravidelně hlásit na služebně SNB ve Vrchlabí. To však Wonka neplnil jak ze vzdoru, tak kvůli svým zdravotním problémům. 

Po zkušenostech z věznice se Wonka rozhodl pro vystěhování do Německa. Ještě před tím byl ale zadržen kvůli neplnění podmínek ochranného dohledu a odsouzen. V dubnu 1988 Wonku okresní soud v Trutnově odsoudil k trestu pěti měsíců nepodmíněně. 

Během svého věznění v Hradci Králové pak Pavel Wonka 26. dubna 1988 za dosud nevyjasněných okolností zemřel. Na jeho smrti se zřejmě podílelo celkové vyčerpání organismu v důsledku další hladovky i šikana a neposkytnutí pomoci ze strany dozorců. 

Po Pavlu Wonkovi je pojmenováno několik ulic. V roce 2013 jej prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy in memoriam. O rok později měl však premiéru film Libuše Rudinské, v němž představuje Wonku jako velmi komplikovanou a problematickou osobnost, která vědomě spolupracovala s StB. 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas