O krvi

Plná krev
Plná krev se dnes většinou dále zpracovává na jednotlivé složky (červené krvinky - krevní destičky - plazmu), nebo se jen doplní protisrážlivým roztokem a podává se pacientovi (tento způsob dříve převažoval, v současné době je pacientovi podávaná jen ta část krve, které má nedostatek). Trvanlivost tzv. krevní konzervy je až 35 dní, uchovává se při 2–6°C.

Červené krvinky zajišťují přenos kyslíku a oxidu uhličitého. Tvoří se v kostní dřeni a v oběhu žijí 120 dní. Podávají se při ztrátě krve (úraz, operace) nebo při neschopnosti červené krvinky tvořit (onemocnění krvetvorby, zhoubné nádory).

Plazma je tekutá složka krve, obsahuje vodu, bílkoviny, cukry, minerály. Obnovuje se nejrychleji - během 2–3 dnů. Podává se při poruchách srážlivosti krve, léčbě popálenin. Velká část plazmy se používá k přípravě krevních derivátů.

Krevní destičky jsou krevní elementy, které se podílejí na srážení krve. Vznikají v kostní dřeni, v oběhu kolují jen 7–10 dní. Podávají se při omezení jejich tvorby (krevní a nádorová onemocnění).

Čtěte také

Krvetvorné buňky
„Propojení dárcovství krve a dárcovství kostní dřeně má svou logiku. Pravidelní dárci krve jsou nejen ideální skupinou dárců, které registr potřebuje, ale i darováním krve pomáhají při léčbě nemocných s poruchami krvetvorby - neodmyslitelnou součástí léčby těchto pacientů jsou transfuze krve či jednotlivých krevních složek. Registr vítá a podporuje všechny aktivity, které dárcovství krve a dárcovství krvetvorných buněk podporují“, říká vedoucí registru Mgr. Marie Kuříková.

Dárcovství krvetvorných buněk je dobrovolné, anonymní a bezplatné. Dárce do registru vstupuje s plným vědomím, že je k dispozici pro všechny pacienty, kteří potřebují transplantaci krvetvorných buněk, a to na celém světě. Potenciální zájemci o vstup do registru musí splňovat poměrně přísné podmínky vstupu.

Ke vstupu do registru musí dárce splnit několik podmínek:

• věk 18–35 lety
• hmotnost více než 50 kilogramů
• dobrý zdravotní stav
• bez trvalé medikace a léčby
• ochota věnovat svůj čas a pohodlí

Český registr dárců krvetvorných buněk vznikl v roce 1991 v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a je zapojen do sítě více než 60 registrů po celém světě - mezinárodní databáze BMDW (Bone Marrow Donors Worldwide) a EMDIS (European Marrow Donor Information System).

Mezi hlavní činnosti registru patří nábor nových dárců, jejich evidence a vyhledávání vhodných dárců nebo štěpů pupečníkové krve pro české i zahraniční pacienty. Registr vyhledává potenciální dárce na základě shody znaků HLA (Human Leukocyte Antigen). Je to soubor dědičných znaků na bílých krvinkách, který zásadně ovlivňuje vzájemnou snášenlivost transplantovaných buněk a organismu nemocného. Je velmi různorodý a často je složité najít pro nepříbuzenskou transplantaci vhodného dárce. Proto se snažíme, abychom měli k dispozici velké množství dárců, a tedy široké spektrum kombinací HLA znaků.

V databázi registru je v tuto chvíli evidováno 23.465 aktivních členů a 5.773 štěpů pupečníkové krve z České i Slovenské republiky. Mezi nimi se vyhledávají vhodní dárci pro pacienty s poruchou krvetvorby, kteří jsou indikováni k transplantaci kostní dřeně. Stále se zvyšuje počet pacientů, pro které je transplantace krvetvorných buněk šancí na uzdravení. Nejvhodnějším dárcem bývá vlastní sourozenec, ale pravděpodobnost nalezení dárce v rodině se v posledních letech snižuje vzhledem k nižšímu počtu dětí v rodinách.

Pozitivní je, že čím dál více pacientů se nalezení nepříbuzného dárce dočká. Špatná zpráva je, že dárci v databázi registru stárnou - v následujících 5 letech budou pracovníci registru muset vyřadit z databáze přibližně 6 000 dárců, kteří dosáhnou věkové hranice 60 let. Registr se při svém náboru zaměřuje na zdravé mladé lidi, jen tak je možné databázi vhodně doplňovat.

Zdroj: Ústav hematologie a krevní transfuze, Český registr dárců krvetvorných buněk, ČČK