1. září, Brno přepojuje na střechu!
Kalendář ukazuje 1. září 2014 a brněnské studio Českého rozhlasu mění dress code pro zaměstnance.
Ani ne pro těch několik, kteří drží vartu v tradičním sídle na Beethovenově ulici. Historii se musí přiblížit ti, kdo míří na střechu Zemského domu - nynějšího sídla hejtmanství.
V malém pavilonku v jejím rohu, přímo nad kanceláří hejtmana, se odehrává výjimečná událost: oslava devadesáti let od zahájení prvního rozhlasového vysílání na Moravě. V místnosti uvnitř není připravený raut ani jiné kratochvíle, ale práce. Celý den vysílání z prostor, kde se rodilo rozhlasové vysílání na Moravě. Právě tady předváděli své umění první hlasatelé, hudebníci, sem (tehdy ještě po žebříku) stoupal Oldřich Nový, aby s kolegy z divadla potěšil několik desítek koncesionářů svým Radiokabaretem.
Vedoucí programu ČRo Brno Jiří Kokmotos tu teď stojí před dveřmi v prvorepublikovém oděvu a golfových botech, které se podle něj nejvíce přiblížily historickému vzhledu obuvi z roku 1924. A jen pozoruje kolegyně, které se po střeše pohybují rovněž v kostýmech. " Čeká nás den plný překvapení," směje se. Pokyn k přepojenívysílání"na střechu" se blíží.
Posluchači přijeli z celé Moravy
Vysílání z netradičních podmínek je naplánováno tak, aby se v něm vystřídala většina oblíbených moderátorů a redaktorů, ale také tradičních a posluchači žádaných hostů. A co hlavně, posluchačů. "Desítky míst v exkurzích si lidé rezervovali během několika hodin po zveřejnění informace," upřesňuje produkční Dana Lachmanová, která se s kolegyní Irenou Halovou podílela na přípravě. Mnohé zájemce znají osobně. "Paní Marková třeba přijíždí až z Moravské Třebové," dodává konkrétní příklad Irena Halová.
A posluchači vidí nejen studio a přehlídku historických radiopřijímačů a vysílacích aparatur. Připraven je i historický mikrofon či unikátní znělkostoj, který od roku 1935 hrál znělku Moravo, Moravo, uvozující vysílání stanice. Na pouhý den opustil expozici technického muzea, aby se živě vrátil do vysílání.
To už ředitel studia Jaromír Ostrý diskutuje s kolegy, s nimiž tvoří oblíbené Toulky českou minulostí. Jeho kolega Josef Veselý prozrazuje, že den je pro něj obzvlášť významný: pokud vše vyjde, může zapsat další kapitolu, tentokrát do rodinné kroniky. Prozraďme, že vyšlo - večer, těsně před mší za bývalé i současné pracovníky rozhlasu, dorazila zpráva, že se stal dědečkem, rodina Veselých má následníka.
Dárky: hudba, ale také videopohlednice
K devadesátinám patří i dárky, a těmi není jen netradiční vysílání v neobvyklém odění a z ne právě klasického místa. Symbolicky na tento den vytvořil Rozhlasový Big Band Gustava Broma tři nové skladby - jako symbol jeho staronového projení právě s brněnským rozhlasem. A protože hudebníci dokáží překvapit, tak ten, kdo si je pustí, uslyší kromě hudebníků také saxofon, na který hraje náměstek generálního ředitele ČRo Michal Koliandr. Podle hudebníků samotných velice dobře.
Třetím dárkem je videopohlednice, která spojuje minulost se současností. Hudba Jaroslava Ježka (mimochodem, první přímý přenos hry Osvobozeného divadla Ostrov Dynamit se odehrál právě z Brna pomocí tehdejší brněnské odbočky Radiojournalu) doprovází záběry z nynějšího sídla. Unikátní budovy, kde se tradice architektury obdivované i slavným francouzským Le Corbusierem, pojí s tradicí i současností rozhlasu. Ostatně: po devadesátinách vysílání se v Brně blíží další výročí, na přelomu roku stanice oslaví 65 let působení v této budově.
Miloš Šenkýř
Český rozhlas Brno
