Český rozhlas kondoloval
Prozatímní ředitel ČRo Peter Duhan dnes zaslal kondolenční dopis k úmrtí Martina Štěpánka. Přinášíme jeho plné znění.
Vážená paní Tvrzníková, milá Jarko,
zpráva o Martinově náhlém úmrtí mne zasáhla naprosto nepřipraveného. Nikdy jsem ani v duchu nepomyslel na to, že by se něco takového mohlo stát a že se naše cesty přátelství rozejdou tak brzy. Byl to neobyčejný člověk, herec, dabér, rozhlasový novinář, ale hlavně kamarád, a to nejen pro mě, ale i pro celou řadu dalších rozhlasáků.
S Martinem Štěpánkem bylo člověku dobře. Nejen nám, jeho spolupracovníkům a kamarádům, ale i jeho publiku. Nikdy se nevzdal svých názorů, a to ani tehdy, když jste se oba museli vzdát své úspěšné kariéry doma a odejít do exilu. Nezměnili jste názor a raději volili nelehkou cestu rakouského exilu. A co víc, snažili jste se své názory dále šířit ať již prostřednictvím Martinova působení v mnichovské centrále Rádia Svobodná Evropa, či na prknech divadelního spolku Franze Werfela. Vše se však nakonec změnilo a s radostí jsme Vás přivítali opět doma.
V rozhlase Martin účinkoval v celé řadě her. V rozhlasovém archivu jsou uloženy desítky záznamů s jeho jménem. Nejstarší z nich, dochovaný v Českém rozhlase, je z roku 1967, kdy v Optimistické tragedii účinkoval spolu se svým otcem. V pořadu Host Radiofóra z 28. září 1996 vyprávěl o sobě, o své práci, koníčcích a o svém otci. Jednu z posledních příležitostí slyšet jeho hlas měli posluchači v pořadu Šarm Českého rozhlasu Hradec Králové a v květnu tohoto roku v pořadu Host Radiožurnálu.
Je mi moc líto, že život Martina Štěpánka vyhasl tak brzy a za takto tragických okolností. Nezbývá, než je respektovat.
Ve vzpomínkách nás všech zůstane navěky a Český rozhlas díky svému archivu důstojně přispěje k uchování vzpomínky na tohoto výjimečného člověka.
S úctou
Mgr. Peter Duhan
prozatímní ředitel Českého rozhlasu
V Praze dne 20. září 2010
