Jak vypadají Vánoce v našich zeměpisných šířkách je zbytečné popisovat. Co Češi o Vánocích jedí, kdo jim nosí dárky, co jsou to koledy a jaké tradiční zvyky se v některých domácnostech dodnes udržely, ví každý. Jak je to ale s oslavou Vánoc v zemích, kde se v prosinci nesnáší z nebe sněhové vločky nebo tam, kde je tento křesťanský svátek pro lidi stejně importovaný, jako pro nás Valentýn? Pojďme se projít letem světem, abychom zjistili, jak slaví Vánoce na exotických místech.
Základní informace o Vánocích v pro nás neobvyklých končinách nalezneme na stránkách, které přes svůj honosný název „Vánoce ve světě“ obsahují pouze několik málo zemí, z nichž exotickými jsou snad jen Austrálie a Brazílie. Za to se zde dočteme, že se Papai Noel („Otec Vánoc“), tedy mýtická postava, která nosí dárky asi ve většině zemí a která bydlí nejčastěji v Grónsku, na jižní polokouli pochopitelně převléká do trička a šortek, protože na jihu v prosinci vrcholí léto, a tak je jeho tradiční kožich poněkud nepraktický.
Na tomto blogu nalezneme poněkud širší výčet zemí a také mnoho zajímavostí, jako například že v Argentině se místo jehličnanů zdobí listnaté stromy a za ozdoby slouží chmýří nebo chomáčky vaty, které imitují sníh. Nebo že třeba ve Finsku děti jako jediné na světě svého obdarovatele vidí - tradice nošení dárků tak v této zemi připomíná daleko více našeho Mikuláše. V Guatemale zase Vánoce připomínají spíše karneval - bujaré veselí s tanci a ohňostroji trvá celých devět dní a s naším poklidným a rozjímavým pojetím mají tyto svátky opravdu pramálo společného. V Mexiku se dávají dárky do hliněného hrnce zavěšeného pod stropem. Děti do něj buší tak dlouho, až se rozbije a ony se pak vrhnou na dárky a rozeberou si je. Těžké to mají o vánočních svátcích v Grónsku, tradičním bydlišti postavy, která se sice v každé zemi jmenuje jinak, ale o jejímž bydlišti se nejčastěji traduje, že leží právě na tomto ostrově (byť Finové by se jen blahosklonně usmívali). Vánoční stromečky se sem musí vozit v chladících kontejnerech i půl roku dopředu z Kanady či Skandinávie.
Ostatně, jak se v které zemi jmenuje Ježíšek, Děda Mráz či Santa Claus se můžete dočíst na těchto stránkách. Bezesporu nejzajímavější verzi vypráví dětem v Číně a v Japonsku, tedy v zemích, kde bychom oslavy Vánoc snad ani nečekali. V Číně nosí dárky stařec jménem Tun Čche Lao-žen a v Japonsku zase bůžek Hoteižó. Inu... jiný kraj, jiný mrav. A když už jsme u těch jiných krajů - to jak se samotné svátky v různých jazycích jmenují, si můžete přečíst třeba tady.
K Vánocům patří samozřejmě bohatě prostřený stůl. A právě v jídle se různé země liší snad nejvíc - to, co jiní považují za lahůdku hodnou těchto svátků považují jiní za úplně obyčejný pokrm. Co je tradiční součástí vánoční tabule se můžete dočíst (jak jinak) na serveru vaření.cz. V anglosaských zemích je samozřejmě tradicí nadívaný krocan, Britové mají navíc svůj tradiční, ovšem nikterak závratně chutný Christmas pudding. Australané, díky podnebí, večeří často na pláži formou pikniku a nesmí chybět ovoce, zejména meloun. Francouzi nás pak nepřekvapí svou zálibou ve šnecích, ústřicích i žabích stehýnkách, které bychom u nás na štědrovečerním stole asi těžko ocenili. V severských zemích zase nechybí rýžová kaše, většinou však k snídani nebo jako dezert po večeři.
Ovšem nejen jídlo patří k Vánocům. Jsou to přeci jenom hlavně duchovní svátky a k nim patří především různé tradice, zvyky a obyčeje. Poněkud nutnou statistiku naleznete zde, o poznání čtivější popisy různých tradic naleznete zde nebo zde.
Ještě jedna věc patří neodmyslitelně ke křesťanským svátkům - koledy. Alespoň jednu či dvě zná jistě každý, byť se dnes již v domácnostech málokdy zpívají. Můžete si je alespoň pustit reprodukované a pokud se vám nechce kupovat si CD, legálně si můžete některé koledy stáhnout zde. A pokud si najdete v předvánočních shonu (který u nás ostatně patří k Vánocům stejně tradičně, jako kapr a salát) trochu čas, zkuste si třeba tento test.
[
