I v Česku proudí peníze systémem hawala
Do České republiky dorazil jeden z fenoménů islámského světa - bezhotovostní převod peněz - nazývaný hawala. Tento speciální platební a půjčky poskytující systém považují tajné služby za jedno z největších teroristických rizik. Právě díky neprůhledné hawale totiž bývají financovány operace islámských radikálů.
Systémem ročně protečou miliardy dolarů. To že hawala už funguje i v České republice potvrdila Radiožurnálu Bezpečnostní informační služba.
Hawala je sofistikovaným předchůdcem systému dnešního legálního zasílání peněz. S nadsázkou se dá říci, že její institucionalizovanou verzi představuje například společnost Western Union. Systém vznikl ve středověku a bez větších obměn funguje úspěšně dodnes. Pro uživatele hawaly je výhodný především v tom, že Korán zakazuje účtování úroků. Právní pojem hawala lze nalézt již v roce 1327 v jedné z prvních studií islámského práva, kterou provedl hanafický právník Abú Bakr Masúd al-Kasání.
Mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert o hawale říká: "Hawala v překladu důvěra je arabský systém převodu peněz, který muslimové používají celá staletí. Je to velmi jednoduchá, levná, spolehlivá a rychlá transakce, která trvá jen několik hodin. Nic se nezaznamenává, nezapisuje, neexistuje žádný papír nebo účet. Všechno je jen a jen na důvěře, kterou se však nedovolí nikdo porušit. V Evropě se hawala rozšířila s příchodem imigrantů, kteří ji používají při zasílání peněz rodinám a příbuzným v domovských zemích."
Ředitel civilní rozvědky - Úřadu pro zahraniční styky a informace - Karel Randák, popisuje princip hawaly takto: "Posílající složí příslušnou částku, obdrží jakýsi kód, tímto kódem se prokazuje člověk, který si v cílové destinaci peníze vyzvedává. Na základě tohoto kódu je mu částka vyplacena. Vzhledem k tomu, že je to systém, který je v podstatě nedetekovatelný, je velice obtížní jaké částky a kam jsou posílány."
Model fungování hawaly můžeme vysvětlit následovně. Pan Ahmed má závazek vůči panu Muhamadovi, ten zase dluží podobnou částku panu Faridovi. Muhamad tedy přepíše svou pohledávku vůči Ahmedovi na Farida. Pro Ahmeda a Farida to znamená jen změnu vzájemných obchodních partnerů, nikoliv však výši jejich závazku či pohledávky. Na druhou stranu Muhamad vyrovnal svůj závazek vůči Faridovi a svou pohledávku touto transakcí a tudíž přestává být součástí řetězu ekonomické operace. A to vše jen za mírný manipulační poplatek.
"Sama o sobě není hawala něčím špatným. Pro svou neprůhlednost a nemožnost dohledat nějaké účty je ale mimořádně velkým problémem v okamžiku, kdy je použita pro převod peněz k teroristům. Pro zpravodajské služby je hawala velkou komplikací a zároveň velkým tématem pro vzájemnou spolupráci," připomíná mluvčí BIS Šubert.
Zeptali jsme se proto šéfa české rozvědky Randáka, zda dokáže odhadnout, kolik peněz ročně hawalou proteče: "Odhad existuje, hovoří se o 80 miliardách dolarů ročně."
Radiožurnál má k dispozici materiál, který o hawale zpracoval Interpol. Ten odhaduje, že například v Indii prochází tímto systémem snad až 40 procent hrubého domácího produktu. Z dostupných údajů z roku 1998 lze odhadovat, že systémem hawala prošlo 680 miliard dolarů, což zhruba odpovídá velikosti kanadského hospodářství. Jenže hawala už běžně funguje i v zemích starého kontinentu a dokonce i u nás.
"My nejsme ostrov izolovaný od světa a hawalové transakce se uskutečńují i u nás. A v případě, kdy má naše služba určité podezření směrem k terorismu, tak se těmto operacím věnujeme, a to nejčastěji ve spolupráci s našimi zahraničními partnery," uvedl Šubert.
Hawala není legálně povolena ve většině zemí světa, dokonce i v těch silně islámských, jako je Pákistán nebo Írán. Nejvýznamnějším důvodem pro tento zákaz je obava, že pokračující existencí hawaly jsou ohroženy centrální vládní regulace státních ekonomik, protože hawala je mimo dosah všech klasických nástrojů makroekonomické politiky. Ale zatím i tajných služeb a policie. Právě tyto složky po jedenáctém září 2001 volají po zesílení pravomocí, aby zabránily rozpínání terorismu. Jenže ani rozšířené pravomoci jim k proniknutí do systému hawaly příliš nepomohou.
Šéf české rozvědky Randák k tomu říká: "Financování terorismu plyne i z nevládních organizací, od jednotlivců, kteří jsou v podstatě oficiálními představiteli těchto organizací, a tyto peníze nejsou posílány systémem hawela, ale normálním bankovním systémem. To je důvod, proč si myslíme, stále platí, že by zpravodajské služby a policejní složky měly mít možnost kontrolovat toky těchto peněz."
Ve světě terorismu platí jednoduché pravidlo. Radikální skupiny se usidlují ve státech, které jsou jí svou nízkou aktivitou v boji proti terorismu vlastně nakloněny.
