Unipetrol chtěl ruský Gazprom; poradci řekli ne
V případu privatizace petrochemického holdingu Unipetrol se objevují nová, velice závažná fakta. Do výběrového řízení se totiž za podivných podmínek nedostalo konsorcium v čele s ruským plynárenským gigantem Gazprom. Firma, která může, na rozdíl od polského PKN Orlen, spoléhat čistě na svoje suroviny, přitom nabídla za Unipetrol jednu z nejvyšších cen.
O dvě miliardy korun více, než zaplatil polský ropný koncern. Radiožurnál navíc zjistil, že před vítězem tendru - PKN Orlen - dokonce varovala česká rozvědka a odůvodnila to nejasnou vlastnickou strukturou firmy.
Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k privatizaci Unipetrolu se chystá ukončit svoji činnost. A bez hmatatelných výsledků. Alespoň se o to snaží její členové z řad ČSSD, KSČM a Unie svobody. Radiožurnál ale zjistil, že komisi nebyly podle všeho předloženy všechny důležité údaje o průběhu privatizačního rozhodnutí. Ve výčtu zájemců totiž scházejí informace o jedné z nejlukrativnějších nabídek, kterou předložil ruský Gazprom.
Ten podle dostupných písemných materiálů v konsorciu se dvěma dalšími firmami nabídl v půlce ledna 2004 za Unipetrol české vládě 600 miliónů dolarů. V přepočtu tehdejšího kursu dolaru vůči koruně by tak státní pokladna získala za Unipetrol 15 miliard a 312 miliónů korun. Firma by navíc vyplatila i pohledávky za necelé dvě miliardy u České konsolidační agentury, takže zisk státní pokladny by výrazně převýšil odsouhlasenou polskou nabídku.
Konsorcium Gazpromu se ale za záhadných podmínek do tendru nedostalo. Ministr průmyslu Milan Urban na zjištění Radiožurnálu zareagoval slovy, že to je pro něj nová informace: "Tak já žádnou takovou informaci nemám. V každém případě ten proces byl naprosto transparentní, rozhodovala cena, která měla být předložena v daný okamžik."
Konsorcium Gazpromu poslalo svoji už závaznou nabídku v řádném termínu 12. ledna 2004. Kvůli převodu přes tři bankovní ústavy se ale zdržel převod takzvaného registračního poplatku. O tři dny později rozhodovali o účastnících řízení poradci a Gazprom vyškrtli. A to přes to, že peníze na příslušném účtu už byly, a konsorcium po dohodě s poradci nabídku zopakovalo.
Radiožurnál má k dispozici dopis tehdejšímu premiérovi Vladimíru Špidlovi z konce dubna téhož roku, kde si ruská firma na podivný postup privatizačních poradců stěžuje. Ani tato stížnost ale nebyla vyslyšena. Pokoušeli jsme se proto oslovit Gazprom. Jeho mluvčí Sergej Kupriyanov ale nebyl několik dní k zastižení. Protože ministr Urban nemá o účasti Gazpromu bližší informace, přečetl jsem mu pár pasáží z dokumentů, které jsme získali od zdroje, blízkého ministerstvu průmyslu.
Poté, co se s nimi ministr seznámil, řekl: "Pokud si vzpomínám na celý ten proces, tak závazné nabídky mohli podávat uchazeči až ve finálním, posledním kole, to znamená všechna čísla, všechny nabídky, které jsou uváděny různými subjekty, tak to byly nezávazné nabídky, nebo nějaká indikativní čísla. A jestli byla tato firma vyřazena a proč, tak to já samozřejmě nevím, protože zodpovědnost za to má Fond národního majetku, který byl vládou určen k tomu, aby vedl ta jednotlivá kola."
Nechal jsem proto dokumenty přečíst i člena vyšetřovací komise Martina Římana z ODS. Ten uvedl, že konsorcium kolem Gazpromu nefiguruje ve vládních materiálech z 24 .ledna 2004 ani v pozicích předběžně, nebo posléze, vyřazených uchazečů o Unipetrol: "Z tohoto pohledu je to zvláštní a měli bychom se na to ve vyšetřovací komisi ptát příslušných pracovníků, proč k tomu došlo."
Pokud tedy při privatizaci skutečně rozhodovala jen cena, nabídnutá za Unipetrol, jak tvrdí vláda, je napováženou, proč Fond národního majetku a ministři ignorovali jednu z nejvyšších nabídek. Navíc klíčového hráče na tomto trhu, protože Gazprom loni v listopadu ovládl jednoho z největších světových producentů ropy - společnost Sibněfť.
Připomeňme jen, že polský PKN Orlen se musí v drtivé většině spolehnout na dodávky ropy právě z Ruska.
V privatizaci ale zaráží i další rozhodnutí - vyřazení kazašské společnosti KazMunajGaz, která předložila nejvyšší nabídku 16 miliard korun. Firma, která bez potíží obchoduje na londýnské burze, byla označena za nedůvěryhodnou. Podle informací Radiožurnálu poznatky o nedůvěryhodnosti Kazachů nepředala vládě ani BIS ani Úřad pro zahraniční styky a informace. Dokládá to například reakce ředitele rozvědky Karla Randáka na dotaz Radiožurnálu. "No, jestli měla vláda nějaké jiné informace, to samozřejmě předpokládám, že měla, tak tyto informace neměly svůj zdroj na našem úřadě."
O to víc zarážející je zjištění Radiožurnálu, že rozvědka naopak varovala před PKN Orlen a její neprůhlednou vlastnickou strukturou a vláda ji nevyslyšela. Tuto informaci už ale šéf rozvědky komentovat nechtěl, s tím, že služba předává do Strakovy akademie všechny relevantní informace, včetně upozornění na možná rizika.
Že rozvědka před Orlenem skutečně varovala, ale potvrdil člen vyšetřovací komise Martin Říman: "Mohu ji potvrdit, ano, je to zcela stejná informace jakou získala komise."
Nový vlastník Unipetrolu už oznámil, že se chystá některé, pro něj nezajímavé, podniky z holdingu prodat. První na řadě je zadlužená neratovická Spolana. Konsorcium Gazpromu ve svém strategickém plánu, který Radiožurnál získal, naopak plánovalo udržení všech podniků a jejich rozsáhlou modernizaci, včetně řešení ekologických problémů. Nabídlo také expanzi firmy do okolních států.
Nabízí se tedy otázka, zda ukončení činnosti vyšetřovací komise nejen ve světle dnes zmíněných indicií, není předčasné. Zcela jinak totiž postupuje polská komise, která naopak okruh svého vyšetřování rozšířila.
