ODS chce prosadit snížení spotřební daně na pohonné hmoty
ODS se během září pokusí v Poslanecké sněmovně prosadit snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Podle představitelů strany totiž platíme dvě třetiny ze zdražení státu. Ceny pohonných hmot na některých čerpacích stanicích stouply během víkendu až o tři koruny a 40 haléřů za litr. Sociální demokraté krok ODS považují za populismus.
Podle člena rozpočtového výboru a místopředsedy poslaneckého klubu ODS Michala Doktora by se ale současné ceny pohonných hmot mohly stát překážkou pro růst ekonomiky. "Česká republika, respektive její vláda, má dostatečný prostor, který může využít. Máme na mysli impuls na snížení spotřebních daní. Česká republika totiž přijala od 1. 1. 2004 vyšší daňovou zátěž, než po nás chce legislativa Evropské unie," vysvětlil.
Daňová zátěž podle ODS ovlivňuje i současné ceny benzínu. Příčinou je však hlavně růst cen ropných produktů ve světě a důsledky hurikánu Katrina na ropný průmysl na jihu Spojených států. Podle Doktora ale ceny pohonných hmot rostou nepřetržitě bez ohledu na mimořádnou situaci v USA.
"Může se velmi brzo ukázat, že cena, která narostla do této výše, bude dál na trhu zachována. Obava, že se ta cena může stát překážkou dalšího růstu ekonomiky, je naprosto oprávněná. Fakt, že máme vyšší zdanění než prostor Evropské unie, je nezvratný, a vyzýváme vládu, aby v tuto chvíli to zbytečné zdanění odstranila," doplnil.
S výzvou ke snížení spotřební daně v neděli přišel poslanec za ODS Vlastimil Tlustý. Jak ovšem řekl předseda KDU-ČSL a člen rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek, krok ODS je opřen o nepravdivou argumentaci. "Pan předseda Tlustý říká, že na tom zdražení se bude stát podílet dvěma třetinami. To znamená, že dvě třetiny toho zdražení půjde do státního rozpočtu. To není pravda. Spotřební daň je stanovená z litru nebo, řečeno podle zákona, z tuny. To znamená, že ze zvýšení ceny nebude žádný vyšší výběr spotřební daně do státního rozpočtu," řekl.
Kalousek rovněž uvedl, že současná výše spotřební daně je mírně nad nejmenší povolenou hranicí v Evropské unii. "Dala by se ještě o dvě koruny snížit, ale nikde není napsáno, že se to promítne u pumpy. Jsou pevně stanovené obchodní marže, to znamená, že snížení spotřební daně by se vůbec nemuselo promítnout do peněženky spotřebitele, ale mohlo by se promítnout do zisku distributora a prodejce," dodal Kalousek.
Snížit spotřební daň na pohonné hmoty kvůli současnému růstu cen je sice možné, ale bylo by zřejmě zbytečné. Myslí si to alespoň hlavní ekonomka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Podle ní by to vedlo okamžitě k výpadkům ve státním rozpočtu a kvůli tomu by se museli zvýšit nějaké jiné daně.
"Každý zásah do daní je dlouhodobým procesem, který musí schválit parlament a obvykle to trvá delší dobu než několik měsíců. Takže není možné si myslet, že vláda úpravami daní vykompenzuje každý pohyb cen ropy nebo benzínu na světových trzích. Kdyby se teď vláda rozhodla nějakým zásadním způsobem snížit daně, tak by se ten efekt možná projevil v okamžiku, kdy už by byl benzín zase sám od sebe spontánně levnější," vysvětlila ekonomka.
Zvýšení cen analyzuje ministerstvo práce a sociálních věcí
Podle ministra financí Bohuslava Sobotky zvýšení cen za pohonné hmoty právě analyzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, a to s ohledem na případné příplatky pro nejvíce postižené profese a občany. S dopravci už se vláda na pomoci dohodla začátkem srpna.
"Dohodli jsme se s dopravci, že s ohledem na celkovou situaci ve střední Evropě přistoupíme k prodloužení určitých výhodnějších režimů, pokud jde o silniční daň. V tomto případě se připravují legislativní návrhy do Poslanecké sněmovny. Ale o nějakých dalších kompenzacích neuvažujeme, protože také musíme hledět na příjmovou stránku fondu dopravy. Fond dopravy čekají velké investice do dopravní infrastruktury a nemůžeme snižovat příjmy," řekl ministr.
Podobné snahy se objevují ve více evropských zemích. Podle Sobotky ale žádná vláda v Evropské unii daně ani přechodně nesníží. "Za prvé: přineslo by to jednorázový efekt, který by se velmi brzy vyčerpal. Za druhé: spotřebitelé by na tomto opatření nevydělali, naopak by vydělali ti, kteří pohonné hmoty vyrábí. Domnívám se, že zvýšení cen pohonných hmot je v tuto chvíli velmi razantní, právě v souvislosti s událostmi ve Spojených státech. Až se ve Spojených státech budou na trh vracet petrochemické kapacity, tento šok by měl odeznívat," dodal.
Průměrná cena nejprodávanějšího benzínu Natural 95 se podle aktuálních údajů společnosti Webfarm za poslední týden zvýšila o jednu korunu šedesát haléřů na více než 31 korun za litr. Velké rozdíly jsou ale v jednotlivých regionech. Například v Kladně se dnes litr Naturalu 95 prodává za 34,50. Ve zdražování se odrážejí rostoucí ceny ropy i dalších ropných produktů.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa řekl, že růst cen pohonných hmot bude mít nejspíš už brzy řetězový dopad na jiné ceny, a to v prakticky všech odvětvích. "Především je potřeba říct, Česká republika má dostatek zásob benzínu a pohonných hmot, proto není důvod k panice, že by tyto suroviny scházely. Na druhou stranu je nárůst cen logický, který se promítne do rentability firem, ovlivní konkurenceschopnost českého vývozu. Je to nepříjemná situace, která může vést k růstu inflace," upřesnil.
