WebTop100: Profesionální weby stále nejsou samozřejmostí

Na hodnocení internetových prezentací významných českých firem ze zaměřil projekt WebTop100. Zatímco v předchozích letech byly hodnoceny weby prvních 25 firem ze žebříčku Czech Top 100, letos se počet zvýšil na 80 a k nim přibyly ještě čtyři pětice webů firem z finanční sféry z vedlejších žebříčků projektu Czech Top 100. A jaké tedy weby významných českých firem jsou?

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

WebTop100

WebTop100

Celkově se dá říci, že se weby velkých firem posunuly ve srovnání s předchozími lety opět o kus dopředu. Většinou mají příjemné grafické řešení a odpovídající obsah, stále se však dají najít slabiny. Největším překvapením je špatné umístění některých společností při vyhledávání odpovídajících klíčových slov či hledání v příslušných sekcích katalogových serverů. Tato oblast zatím patrně stojí mimo hlavní záběr, přestože pro úspěšný web představuje nutnou podmínku.

Kdo vyhrál?

Ocenění BestWeb 2003 za první místo získává ČESKÝ TELECOM, a. s. Za druhé a třetí místo jej získávají další telekomunikační firmy - Eurotel Praha, spol. s r.o. a T-Mobile Czech Republic a.s.

BestWeb 2003 - 1. místo - Český telecom | Foto: Jan Rosenauer

Ocenění Marketingová trefa 2003 za nevyšší počet bodů v hodnocení skupiny kritérií "Marketingová hodnota" získává akciová společnost Metrostav.

Kompletní tabulku s výsledky hodnocení ve formátu MS Excel si můžete stáhnout ZDE.

Jak se hodnotilo

Letos došlo ve srovnání s předchozími ročníky ke změně a rozšíření hodnotících kritérií. Hodnocení mělo šest hlavních částí. Pozornost byla věnována obsahovému, strukturálnímu a grafickému řešení, marketingové hodnotě, technologickému řešení a kreativitě. Analýza webů probíhala na přelomu července a srpna 2003. Organizátory hodnocení byli First Tuesday CZ, Internet Info a časopis ebiz, hlavním partnerem pak Asociace.BIZ.

Posuzování obsahového řešení zahrnovalo zjišťování přítomnosti novinek, data aktualizace, popisu produktů a služeb, informací o vlastnících a majetkových účastech. Hodnotitelé rovněž hledali nabídky práce a cizojazyčné verze webů. Strukturální řešení zkoumalo intuitivní odvoditelnost doménového jména, přehlednost, účelnost a jednoduchost navigace a také pomůcky, jako jsou fulltextové prohledávání stránek či mapu webu.

Grafické řešení sledovalo grafickou úroveň a jednotnost grafiky, čitelnost, potenciál navigace pro její rozšíření a možnost vytištění obsahu stránky. Marketingovou hodnota byla posuzována podle přítomnosti ve vyhledávačích a katalozích, výskytu kontaktních informací, referencí a přítomnosti aktuální výroční zprávy, respektive ekonomických výsledků firmy.

Technologické řešení se týkalo datové objemnosti titulní strany, kontroly validity HTML kódu a použitelnosti prezentace v alternativních prohlížečích. V poslední kategorii se hodnotila kreativita. Celkem mohly hodnocené weby získat sto bodů.

Postřehy z hodnocení

Převážná většina prezentací sídlí na intuitivních doménách, stránky tedy není třeba hledat v katalozích, ale jejich adresa se dá úspěšně odhadnout. Vyskytují se však výjimky. Mezi sledovanými se jednou vyskytla poměrně atypická top level doména "as". Společnosti AAC se usadila na www.aac.as, doména aac.cz je totiž obsazena již od roku 1996, kdy ještě společnost AAC neexistovala.

V dalších několika případech si společnosti, pro které se nebylo dostupné vhodné doménové jméno, doplnili dvojicí písmen "as" své zaběhnuté zkratky. Za všechny jmenujme Českou spořitelnu, která stále i ve vyhledávačích preferuje tvar www.csas.cz, ačkoliv vlastní i www.ceska-sporitelna.cz. Snad je tu možná obava se záměnou za verzi bez pomlčky, která je v rukou spekulantů.

Problém spekulativní držby intuitivních doménových jmen je patrný zejména u energetických distribučních společností. Jejich nezkrácená obchodní jména se jako doménové názvy v mnoha případech stala předmětem zájmu doménových spekulantů. Například Pražská energetika sídlí na www.pre.cz, zatímco domény prazskaenergetika.cz a prazska-energetika.cz drží spekulant.

Webové formuláře místo e-mailu

Stále početnější skupina firem preferuje před kontaktem pomocí běžné elektronické pošty komunikaci pomocí formuláře umístěného na stránkách. Firmy pak nemusejí z přeplněné obecné schránky, která nejčastěji existuje ve formátu info@firma.cz, třídit došlou poštu podle obsahu. Formuláře vedou zákazníky k přesnějšímu vyjádření, než by návštěvníci provedli spontánně psaným e-mailem. Přenos dat z formuláře, kam se často vyplňují i osobní údaje, se však děje většinou nešifrovaně. Výjimkou jsou např. stránky www.csobleasing.cz, které data od uživatele posílají šifrovanou cestou.

Nabídky práce

U šedesáti firem najdete na stránkách místo, na kterém prezentovaly volné pracovní pozice. Již loni se projevil internet jako opravdu masové médium, které zasahuje i skupiny s nižším vzděláním. Sekci přímo zaměřenou na dělnické profese letos nabízel na svém webu například Metrostav. Oproti minulému roku je patrné, že části webů s nabídkami práce nabývají na významu a je jim věnována ze strany provozovatelů větší péče.

Marketingová trefa 2003 - Metrostav a.s. | Foto: Jan Rosenauer

Možnost tisku

Proč zkoumat, zda lze web vytisknout? Právě například o volná místa může mít zájem někdo, kdo nemá přístup na Internet, ale zná někoho, kdo přístup má. Pak se hodí možnost údaje vytisknout a výtisk odevzdat zájemci o informace. Rovněž stránky popisující produkty a služby si lidé často chtějí tisknout. Nemálo webů s tiskem přímo počítá a díky speciální ikoně na stránce ji lze zobrazit připravenou pro bezproblémový tisk. Vyskytují se i weby se speciálními tiskovými styly, které umožňují běžně vyhlížející stránku vytisknout i bez nutnosti zobrazování zvláštní stránky tak, že vypadá dobře i na papíře.

Bytelné megabyty

Uživatelé, kteří používají dial-up připojení, chtějí, aby se stránky načítaly co nejrychleji. Lhostejní k datové velikosti stránek nejsou ani ti, kteří platí za přenesená data.

Přesto hodnotitelé naměřili domácím stránkám www.vbleasing.cz a www.siemens.cz přes půl megabytu, mezi pořádné "tlouštíky" patřil i www.philips.cz, který byl jen něco málo pod touto hranicí. Transgasu nabízel výroční zprávu, která měla přes 30 MB. Rekord v souborech ke stažení má Sokolovská uhelná. Nabízí ke stažení videoprezentaci společnosti ve formátu MPEG o velikosti 120 MB. Naštěstí na velikost dopředu upozorňuje.

Jestli by se u mnohých prezentací dalo něco vylepšit, tak je to právě upozornění v případě, že odkaz vede například k dokument PDF s doplněním informace o jeho velikosti. Některé společnosti totiž umisťují do PDF souborů i obsáhlé katalogy s velikostí v řádu megabytů.

Kde byl v minulých letech použit formát MS Word, najdeme dnes většinou právě PDF. Oproti loňsku nepřibylo výrazně prezentací používajících nadbytečně technologii Flash. Mezi hodnocenými nebyla žádná prezentace, která by touto technologií byla vytvořená celá a jen dvě prezentace měly ve Flashi zpracovanou intro stránku.

Stránky dělané na koleně

Jedinou homepage, která byla validátorem validator.w3.org označena jako bezchybná, měl metrostav.cz. Je až s podivem, u kolika stránek neobsahoval HTML kód tak základní informaci, jako deklarovaný typ dokumentu. I mezi firmami s mnohamiliardovými obraty se stále najdou weby, které byly tvořeny programem Front Page a jejichž technická kvalita je, nejen díky tomu, nevalná.

Kdo konkrétně má tvorbu stránek na svědomí, nelze většinou zjistit - dodavatelé nebývají pod stránkami podepsáni. Až na pár výjimek nebyly problémy ani při prohlížení menšinovým prohlížečem Mozilla.

Kolik řečí znáš...

Mezi cizojazyčnými verzemi jasně dominují anglické verze. Jeden web nabízí polštinu (na www.glaverbel-czech.cz), dva ruštinu - www.karosa.cz a www.alta.cz. Patrný je zejména odklon od německých verzí, které dokonce některé firmy oproti loňskému roku odstranily. Některé překlady ale nejsou provedeny příliš profesionálně.

On-line kamery

Uhelné společnosti projevují neobvyklý zájem o webové kamery, případně se při tvorbě svých webů společnosti navzájem inspirovaly. Severočeské doly a Mostecká uhelná nabízejí na stránkách sledování příjezdových cest ke svým závodům. Další on-line kamery najdete na stránkách Pražské energetiky. Můžete jimi sledovat dění v obchodních kancelářích.

Kuriozity na webech

Na stránkách Pražské teplárenské byste možná po kliknutí na ikonku popsanou "mapa" čekali mapu webu, jelikož se nacházela vedle ikony "hledej" patřící fulltextovému vyhledávání. Zobrazila se však mapa Prahy s vyznačením kotelen a výtopen. U jiné firmy možná návštěvníka upoutá, že zveřejňuje každý den nové "tiskové zprávy". Nakonec se ale ukázalo, že jde o zprávy z tisku, tedy novinové články. Ty se navíc společnosti ani v nejmenším netýkají.

Trendy jsou pozitivní

I letos se jevily některé prezentace, které byly hodnoceny také v předchozích letech, propracovanější a bohatší o funkce, jež jim v minulosti chyběly. Přední část žebříčku sestaveného na základě letošního hodnocení se však příliš neliší od dvou uplynulých ročníků. I letos jsou první pozice bodově poměrně vyrovnané, i když náskok letošního výherce, Českého Telecomu, je o něco patrnější.

Dominance telekomunikačních operátorů v čele žebříčku je přeci jen trochu překvapivá. Důvodem může být, že se tyto společnosti na webu začaly díky své orientaci prezentovat už poměrně dávno a mají už tedy terén dostatečně "osahaný". Jejich stránky ovlivnil i fakt, že se přímo snaží Internetem oslovit koncové spotřebitele - na rozdíl od řady "velkoobchodníků".

Do první desítky se také probojovaly tři weby finančních institucí. Právě tento segment v posledních dvou letech klade na internet značný důraz, je to patrné i z jejich podílu na investicích do internetové reklamy.

Určitým překvapením může být umístění webu Škoda-Auto, který bývá často uváděn jako příklad zdařilé firemní prezentace, při pohledu pod pokličku se však objevují určité mezery zejména ve strukturálním řešení a viditelnosti ve vyhledávačích a katalogových serverech.

Proč není v žebříčku 100 webů

Důvodů je více. Jeden web například slouží dvěma společnostem, konkrétně Třineckým železárnám a Moravia Steel. Jelikož se hodnocení orientovalo na český obsah webů, nemělo smysl hodnotit web společnosti Autopal, jejíž doména www.autopal.cz směřuje na zahraniční web společnosti Visceon bez informací v češtině. Ze stejných důvodů nebyl hodnocen web společnosti DURA Automotive CZ. V obou případech se jedná o společnosti, které vyrábějí komponenty pro automobilový průmysl.

Společnost Johnson Controls, další ze stejného odvětví, sice obsahovala informace v češtině, ale hlubší struktura webu odkazovala též na web zahraniční (díky alespoň částečnému českému obsahu však tento web do hodnocení zahrnut je). Bez českého webu byla také společnost Frantschach Pulp & Paper Czech.

Zřejmě ve výstavbě byl web společnosti GECO TABAK, který na své jediné stránce zobrazoval sídlo společnosti s adresou, e-mailový kontakt však chyběl. Společnosti UNIMEX GROUP a FOXCONN CZ weby nemají, nebo se je ani při největším úsilí nepodařilo hodnotitelům najít. Samostatný web nemá ani společnost Agrofert, ale hodnocen byl web společnosti Agrofert Holding, která se také umístila mezi osmdesátkou hodnocených firem.

Jan Rosenauer, WebTop100 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme