Ozvěny dne 20. 10. 2004

Důchodci dostanou od příštího roku přidáno

Na čtvrtinu 14. platů se mohou letos těšit státní zaměstnanci. Vláda jim svým rozhodnutím nadělí každému průměrně 4000 korun. V příštím roce si polepší i důchodci. Průměrná mzda - průměrná penze, jak dodává z Úřadu vlády reportér Aleš Heřmánek, se od ledna zvýší o 412 korun.

Aleš Heřmánek: To je asi o 5,5 procenta v porovnání s letoškem. Kvůli tomu, že se vláda snaží šetřit, zvýšila důchody jen o zákonem stanovené minimum. Přesto se reálná hodnota, tedy kupní síla důchodu, poprvé dostane nad úroveň roku 1989, podotkl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Zdeněk Škromach: Pokud jde o valenci důchodů, jde významně vyšší, než byla v minulých dvou letech. Pokud k tomu připočteme i letošní navýšení plus mimořádný důchod 1000 korun, myslím si, že snaha vlády je o to zlepšovat pozici a situaci našich seniorů.

Aleš Heřmánek: Průměrný důchod tak dosáhne téměř 7700 korun a vzhledem k tomu, že se důchody nezdaňují, odpovídá to podle Škromacha přibližně jedenáctitisícové hrubé mzdě.

Zdeněk Škromach: A samozřejmě pokud bych byl v této roli, tak bych s tím vyžít musel.

Aleš Heřmánek: Podotkl ministr Škromach, který zároveň připustil, že dnes jsou jeho příjmy sice výrazně vyšší, ale v dobách, kdy nebyl ve vládě, dokázal prý vyjít s daleko menšími penězi.

Důchodcům se takové zvýšení nelíbí. Například téměř osmdesátiletá paní Ludmila z Prahy bere i s vdovským důchodem měsíčně 8900 korun. Zaplatí ale 4000 za nájem a poplatky a zůstane jí necelých 5000. Proto by uvítala, kdyby vláda přidala důchodcům více.

Projev paní Ludmily: Já myslím, že to není moc. Zvlášť proto, když by měly stoupat ceny léků. Když si řeknu čtyři stovky, tak to je stokorunu na týden. No a co za stokorunu pořídíte. Toho je hrozně málo.

Zpráva Evropské komise o plnění podmínek přistoupení k euru

Česko zatím neplní ani z poloviny podmínky potřebné k tomu, aby se u nás zavedlo euro. Konstatuje to dnes zveřejněná zpráva Evropské komise. Jak připomíná naše bruselská zpravodajka Pavla Kvapilová, členské země unie musí o připojení k jednotné měně usilovat povinně. Výjimku mají jenom Velká Británie a Dánsko.

Pavla Kvapilová: Aby daná země mohla zavést euro, musí splňovat takzvaná maastrichtská kritéria. Těch je celkem pět, Česko vyhovuje ve dvou, což je limit pro inflaci a pro dlouhodobé úrokové sazby. Jednou z hlavních překážek přijetí eura u nás je přitom utrácení státu. Rozpočtový deficit stále výrazně překračuje povolená 3 procenta HDP. A jak jsou na tom další unijní nováčci?

Projev eurokomisaře Almunia: Žádná z těchto zemí v tuto chvíli nesplňuje všechny podmínky pro to, aby euro přijala.

Pavla Kvapilová: Říká komisař Almunia, podle kterého se musí nováčci ještě hodně snažit, aby mohli své měny nahradit eurem. Nejhůře je na tom Maďarsko a Polsko. Tyto země nesplňují ani jednu podmínku. Slováci vyhovují v jedné z pěti. Naopak nejblíž k přijetí eura jsou v tuto chvíli Slovinsko, Litva a Estonsko. Pro tyto státy připadá jako první termín v úvahu rok 2006. A kdy budeme u nás chodit nakupovat s eury v peněžence? Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer má za to, že při současném tempu snižování rozpočtového deficitu to nebude v roce 2010, jak si Česko stanovilo. Ministerstvo financí má ovšem jiný názor, prý nevidí důvod, proč by se to nemělo podařit.

Korupce v Česku patří k nejvyšším v Evropské unii

Korupce kvete hlavně při přidělování veřejných zakázek. Své o tom ví podnikatel Petr Čaš.

Petr Čaš: Ty velké pražské firmy jsou sdružené na tom stavebním oligopolu, to znamená, že ať tu zakázku získá kterákoliv z členů tohoto oligopolu, tak ti už umí spolupracovat, takže si umí ty zakázky rozdělit.

Pavla Dluhoschová: Odměna za přidělení zakázky se prý pohybuje mezi 5 až 20 procenty její ceny. David Ondračka z Transparency International říká, je třeba zveřejňovat smlouvy uzavřené s těmi, kdo veřejnou soutěž vyhrají, politici musejí přijmout zásadní protikorupční opatření. Ale prý se jim do nich nechce.

David Ondračka: Naším doporučením je, aby byl konečně přijat účinný zákon o střetu zájmů. To je věc, o které komunikujeme už skoro dva roky, a nepracuje se s ním.

Pavla Dluhoschová: To mluvčí Ministerstva spravedlnosti, Petr Dimun, odmítá. Ke zpoždění v projednání návrhu došlo jen kvůli změně kabinetu, půjde tedy do vlády místo v září v prosinci.

Petr Dimun: Jsem přesvědčen o tom, že to není žádné zásadní prodloužení.

Pavla Dluhoschová: Nový zákon mimo jiné rozšíří okruh osob, které budou povinny podávat majetková přiznání. Mluvčí nicméně připouští, že nebude snadné tuto normu v Poslanecké sněmovně prosadit.

Tolik Pavla Dluhoschová ke zprávě Transparency International o korupci v Česku. A teď už původně ohlášená zpráva.

Návrh na vytvoření speciálního ústavu pro mladistvé zločince

Mladiství pachatelé závažných trestných činů by si mohli své tresty odpykávat ve speciálním ústavu. Jeho zavedení dnes podpořila vláda. Jak dodává redaktorka Lenka Šumová, zatím nebezpečné děti nebylo možné izolovat od společnosti.

Projev chovance výchovného ústavu: Tak já jsem fetoval, záškolák, krádeže jsem měl.

Lenka Šumová: Říká jeden z obyvatelů Výchovného ústavu v Chrastavě. Nový zákon má oddělit ty děti, které je možné vychovávat, od těch, kde se už jejich internace v ústavu rovná spíš trestu. Oddělit režim ústavní a ochranné výchovy. V novém zařízení má panovat přísný režim, který by zamezil útěkům. Zatím to totiž není možné a například letos počátkem září bylo na útěku 17 ze 44 chlapců internovaných v chrastavském ústavu.

Zdeněk Pelda: Máme metodické útěkáře, kteří utíkají při každé příležitosti. Mezi to vstoupila další věc, a to návrat jednoho chlapce z vazby, který se bohužel vždy stává nepříliš kladným hrdinou.

Lenka Šumová: Potvrzuje Zdeněk Pelda, ředitel ústavu, ve kterém žijí problémové děti. Nový typ zařízení má nad nimi zajistit odborný a přísný dohled. Novelu zákona o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy vypracovala Ministerstvo školství po případech brutálních vražd, které spáchaly děti. O návrhu vlády teď rozhodnou poslanci.

Zablokovaná schůze sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost

Sociálnědemokratičtí poslanci zablokovali pokus o mimořádné slyšení ministra vnitra Františka Bublana před sněmovním výborem pro obranu a bezpečnost kvůli kauze Kořistka. Poslanci ODS svolali tuto schůzi mimo jiné proto, aby jim Bublan vysvětlil, proč se policie krátce před volbami zajímá o jejich předsedu Mirka Topolánka a prověřuje například jeho bankovní konta. Informace ze sněmovny má reportér Jan Hrbáček.

Jan Hrbáček: Poslance ČSSD urazilo, že je předseda výboru Jan Vidím z ODS svolal na mimořádné zasedání pouze pomocí SMS zprávy a nezaslal jim oficiální pozvánku. Sociální demokraté posléze navrhli hlasovat o tom, zda se bude mimořádná schůze vůbec konat. Jak to dopadlo, slyšíte z úst šéfa výboru, Jana Vidíma.

Jan Vidím: Návrh programu nebyl schválen, čili v tuto chvíli mi nezbývá než konstatovat, že 44. schůze výboru pro obranu a bezpečnost skončila dříve, než začala.

Jan Hrbáček: Ještě před zahájení jednání se Radiožurnál zeptal jednoho z členů ODS, poslance Ivana Langra, co chtěli on a jeho kolegové od Bublana slyšet.

Ivan Langer: Jak je možné, že několik týdnů před volbami je odposloucháván předseda nejsilnější opoziční politické strany, který není podezřelý ze spáchání žádného trestného činu.

Jan Hrbáček: Přestože Bublan na mimořádné zasedání přijel zbytečně, na část Langrových otázek zareagoval. Radiožurnálu řekl.

František Bublan: Já tady ty informace nemám. To má advokát, ten má přístup do spisů, já do spisů přístup nemám, takže to nemůžu potvrdit ani vyvrátit.

Jan Hrbáček: Poslanci ODS po ukončení nezapočatého jednání namítli, že je to v krátké době už podruhé, co jim bylo znemožněno vyslechnout vysvětlení ministra Bublana ke kauze Kořistka. Je proto pravděpodobné, že zítra navrhnou Bublanovu interpelaci nebo dokonce svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny.

Zaměstnanci bochumské automobilky Opel ukončili stávku

Stávka v pobočce Opelu v Bochumi skončila. Drtivá většina zaměstnanců se vrací ke své práci. Jak dodává zpravodaj Českého rozhlasu v Německu David Šťáhlavský, stávka trvala 6 dní a zastavily se kvůli ní montážní pásy ve třech dalších provozech Opelu, v Německu, Británii a Belgii.

David Šťáhlavský: Jen necelé 2000 zaměstnanců bochumského Opelu podpořilo další stávku, která se konala bez souhlasu odborů, a denně přinesla automobilce ztrátu ve výši 30 milionů eur. Kvůli nedostatku výrobních dílů ze zdejší továrny hrozilo, že se kromě provozu Opelu v Antverpách i Rüsselsheimu a Vauxhallu v Británii zastaví i další továrny koncernu po celé Evropě. To už se zřejmě v Bochumi zalekli stejně jako možných právních sankcí kvůli divoké stávce. Jednání odborů a vedení automobilky o krizi v Opelu pokračují dále.

Care International pozastavuje v Iráku veškerou svoji činnost

Charitativní organizace Care International pozastavuje v Iráku veškerou svoji činnost. Rozhodlo tak její vedení po včerejším únosu regionální ředitelky Margaret Hasanové v Bagdádu. Hasanová má přitom britské i irácké občanství a v zemi žije už 25 let. Jako vedoucí tamní pobočky humanitární organizace se starala především o zásobování vodou a zprostředkování lékařské pomoci. Únos Margaret Hasanové přišel necelé dva týdny poté, kdy únosci v Iráku sťali hlavu britskému rukojmímu Kennethu Bigleymu.

Spor mezi Slovenským parlamentem a hlavou státu

První vážnější spor se rozpoutal mezi Slovenským parlamentem a hlavou státu Ivanem Gašparovičem. Podle ústavně-právního výboru sněmovny totiž prezident nedodržel zákonem stanovenou lhůtu při vracení zákonů o reformě zdravotnictví. Podrobnosti připojuje zpravodajka Radiožurnálu na Slovensku Renata Havranová.

Renata Havranová: Gašparovič vrátil 6 zákonů v pondělí. Podle parlamentního výboru ale lhůta uplynula už v sobotu. Ústava hovoří o doručení stanoviska do 15 dnů. Kancelář prezidenta tvrdí, že se na tuto dobu volné dny nevztahují. Někteří ústavní právníci jsou toho názoru, že Gašparovičovo rozhodnutí vrátit zákony k opětovnému projednání dostala sněmovna pozdě. Pokud se plénum s usnesením ztotožní, vstoupí zákony v platnost i bez hlasování. Šéf prezidentské kanceláře Milan Čič už prohlásil, že pokud se poslanci k názoru přikloní, obrátí se prezident na ústavní soud.

První testovací lety gripenů

První testovací lety mají za sebou bojové letouny JAS-39 Gripen určené pro naši armádu. Zatím s nimi brázdí švédské nebe piloti společnosti Saab. Brzy je však vystřídají naši letci, kteří se nyní cvičí u 7. perutě švédského letectva. Letadla už na sobě nesou také naše výsostné znaky. Čtrnáct víceúčelových Gripenů bude mít česká armáda k dispozici od dubna příštího roku. Její desetiletý pronájem přijde státní pokladnu na zhruba 20 miliard korun.

Krátké informace

Naši badatelé mají opět volný přístup do ruského archivu skrývajícího dokumenty o okupaci v roce 1968. Po návštěvě ruského ministra zahraničí Lavrova v Praze to oznámil předseda horní komory Petr Pithart.

Koruna je vůči americkému dolaru nejsilnější v historii. Dopoledne prorazila hranici 25 korun za dolar.

Nahoru opět poskočila po krátkém poklesu cena ropy. Od rekordu 55 dolarů za barel je americká ropa pouhý dolar.

František Oldřich Kinský nevysoudil palác na Staroměstském náměstí

František Oldřich Kinský nevysoudil pražský palác na Staroměstském náměstí. Městský soud v Praze rozhodl, že zůstane státu. Kauzu sledoval redaktor Ladislav Hruška.

Ladislav Hruška: Šlechtický rod Kinských přišel o palác v rámci konfiskace po 2. světové válce. Obvodní soud v dubnu shledal tehdejší státem odebrání majetku Kinským za oprávněné, neboť v tu dobu měl František Oldřich Kinský německou národnost. Ani dnes u odvolacího jednání Kinský v otázce navrácen paláce na Staroměstském náměstí neuspěl.

František Oldřich Kinský: Myslím si, že rozhodnutí je ostudou pro český stát, který tvrdí, že je státem právním.

Ladislav Hruška: V dovolání se práva svého klienta u českých soudů hodlá pokračovat i obhájce šlechtice, Jaroslav Čapek. K otázce přestěhování do Prahy Kinský dodává.

František Oldřich Kinský: Až budu mít své majetky, tak se vrátím.

Stížnost na Českou správu sociálního zabezpečení

Ústavní soud bude řešit stížnost Augustina Anderleho z Vysokého Mýta na Českou správu sociálního zabezpečení. Nelíbí se mu, že muži nemohou odejít do důchodu ve stejném věku jako ženy. Krajský soud v Hradci Králové dnes s jeho názorem souhlasil a Anderleho žádost předal Ústavnímu soudu. Více redaktor Zdeněk Novák.

Zdeněk Novák: Augustin Anderle, kterému onemocněla manželka schizofrenií, se o děti už desítku let stará sám. Podal tedy žádost o přiznání důchodu, kterou Česká správa sociálního zabezpečení zamítla.

Augustin Anderle: Kdybych byl jako žena, tak bych mně vznikalo právo na zkrácený odpracovaný roky.

Zdeněk Novák: Anderle sice ví, že zákon mluví jinak, zároveň ale upozorňuje.

Augustin Anderle: Všem zákonům v České republice jsou nadřazeny Listina základních práv a svobod a Evropská unie, Charta evropská a tak dále. Vlastně se jedná o diskriminaci.

Zdeněk Novák: Soudkyně Marcela Sedmíková s míněním žalujícího souhlasí.

Marcela Sedmíková: Předložila jsem rozhodnutí České správy, kterým mu nebylo vyhověno, Ústavnímu soudu k posouzení, neboť jsem přesvědčena, že toto ustanovení zákona o důchodovém pojištění fakticky diskriminačním je.

Zdeněk Novák: Podobné případy už řešil Evropský soud pro lidská práva, kde muži s podobnou žalobou uspěli.

Vrcholná díla Antonína Slavíčka ve Východočeské galerii v Pardubicích

S vrcholnými díly krajináře Antonína Slavíčka se mohou zájemci seznámit ve Východočeské galerii v Pardubicích. Ta otevřela retrospektivní výstavu, která je obměněnou variantou malířovy výstavy v Galerii hlavního města Prahy. Návštěvníci uvidí díla z let 1870 až 1910. Podrobnosti nám řekl ředitel pardubické galerie Martin Dostál.

Martin Dostál: Máme vystaveno 93 obrazů a jednu bustu. Ten rozměr tý výstavy je sice velký, nicméně je v takový míře, aby to bylo ještě příjemný, aby to lidi dokázali vnímat. Jsme teda udělali čitelnější i tu expozici, příjemnější pro to, aby se vypíchly kvality Slavíčka. Nám šlo při zachování kontinuity chronologický těch dvaceti let zhruba Slavíčkovy tvorby, ukázat ty vrcholy kvality.

Návštěva nositele Nobelovy ceny za fyziku

Do České republiky přijel laureát Nobelovy ceny za fyziku americký profesor Murray Gelmann. Oceněn byl v roce 1969 za objev elementárních částic hmoty, tedy kvarků. V podvečer se setkal s rektorem Univerzity Karlovy Ivanem Wilhelmem a se svou prací a názory seznámí také pražské posluchače při přednášce na filozofické fakultě.