Ozvěny dne 4 11. 2004

Zhoršení zdravotního stavu Jásira Arafata

Celý svět spekuluje o smrti palestinského vůdce Jásira Arafata. Informace z různých zdrojů se rozcházejí. Jeho smrt nejprve potvrdily zdroje z francouzské nemocnice i lucemburský premiér Jean-Claude Junker. Poté mluvčí nemocnice ale tuto zprávu popřel stejně tak jako mluvčí francouzské armády. Arafatovu smrt popírá rovněž palestinský premiér Ahmad Kurája. První reakce ve Spojených státech shrnuje tamní zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.

Miroslav Konvalina: Budeme usilovat o vytvoření palestinského státu, který má mírový vztah s Izraelem, řekl před chvílí ve stručné reakci na tiskové konferenci v Bílém domě George Bush, který vypadal, že je případnou smrtí Jásira Arafata zaskočen. Prezident Bush se lišil od předchůdce Billa Clintona tím, že odmítal s Jásirem Arafatem komunikovat a marně hledal jiného respektovaného palestinského partnera pro jednání. Problém je v tom, aby se souboj mezi Palestinci o moc nevedl k eskalaci tamní krize. Znovuzvolení prezidenta Bushe dává Izraeli jistotu, že Američané zajistí bezpečnost židovského státu. Prezident Bush nemá životaschopný plán pro Blízký východ. Palestinci často ve Washingtonu v minulosti opakovali, že jen Spojené státy mohou přimět Židy a Araby k jednání o možném soužití.

Stále se snažíme o spojení s naším zpravodajem na Blízkém východě Jaromírem Janovem. Jakmile se nám to podaří, přineseme aktuální informace. Jásir Arafat je držitelem Nobelovy ceny míru, kterou dostal spolu s izraelskými politiky Jicchakem Rabinem a Šimonem Peresem. Nepodařilo se mu ale splnit sen palestinského lidu na vytvoření samostatného státu. Od začátku intifády Al-aksá se dostával do stále větší politické izolace. V posledních měsících ho pak Izraelci drželi v domácím vězení v Ramalláhu a nepovažovali za partnera pro jednání.

Jásir Arafat: Před začátkem poslední izraelské agrese jsme přece uspěli v pátrání po původcích atentátů. Mnoho palestinských radikálů bylo zatčeno, ale nejméně pochopitelná je nečinnost mezinárodního společenství.

Situaci kolem spekulací o smrti Jásira Arafata se bude věnovat i Radiofórum hned po skončení Ozvěn dne.

Pokuta Českému Telecomu

Český Telecom dostal za porušení hospodářské soutěže pokutu ve výši 23 milionů korun. Antimonopolní úřad firmu pokutoval za to, že zneužila svého dominantního postavení na trhu a několik měsíců konkurenci bránila v poskytování přístupu na internet prostřednictvím technologie ADSL. Podrobnosti k případu má Naďa Bělovská.

Naďa Bělovská: Podle antimonopolního úřadu Telecom konkurenci neposkytl technické informace potřebné k tomu, aby mohla rychlejší připojení k internetu sama nabízet, vysvětluje předseda úřadu Josef Bednář.

Josef Bednář: Došlo k porušování zákona po dobu 11 měsíců, kdy vlastně byla způsobena újma potenciální konkurenci, nemohli vstoupit na tento trh a samozřejmě i spotřebitelům, kteří nemohli využívat levných služeb rychlého internetu.

Naďa Bělovská: Spotřebitelé tak za rychlý internet platili zbytečně moc. Jejich újma dosahuje až několika set milionů korun.

Josef Bednář: Spotřebitelé, kdyby k tomuto protisoutěžnímu chování nedošlo, tak by ušetřili řádově tisíce korun měsíčně za připojení k tomuto rychlému internetu.

Naďa Bělovská: Mluvčí Českého Telecomu, Vladan Crha, ale považuje případ za starou a uzavřenou záležitost.

Vladan Crha: Podle mých informací se to týkalo služby, kterou Český Telecom poskytoval po dobu zhruba jednoho měsíce před těmi 2 1/2 lety. Současné vysokorychlostní připojení k internetu je něco jiného, funguje i prostřednictvím zhruba 20 jiných operátorů.

Naďa Bělovská: Zda firma pokutu zaplatí zatím není jasné. Telecom zatím svůj další postup neprozradil. Podle Vladana Crhy musí společnost možné právní kroky teprve zvážit.

Právě se nám podařilo spojit s naším zpravodajem na Blízkém východě Jásirem Arafatem. Tak ne, dostávám informaci, že ještě ne, zkusíme to za chvíli.

Senát schválil zrušení povinné vojenské služby

Povinná vojenská služba v Česku po 140 letech definitivně skončila. Její zrušení dnes posvětil Senát. Někdejší stotisícovou armádu tak od Nového roku nahradí 26 tisíc profesionálů. Z našeho slovníku tak mimo jiné zmizí také název civilkář, tedy muž, který z náboženských nebo osobních důvodů nechtěl sloužit v armádě, a proto se rozhodl nastoupit na civilní vojenskou službu. Její konec ale nyní přidělává vrásky ředitelům zdravotnických a sociálních zařízení nebo starostům obcí. Lidé na civilní vojenské službě pro ně totiž byli celkem levnou pracovní silou. Redaktorka Pavla Kociánová zjistila, že by civilkáře mohli nahradit nezaměstnaní. Zdravotnická zařízení se ale bojí, že u nich nebudou chtít pracovat.

Pavla Kociánová: Muži na civilní službě totiž zastávali práci, která byla často velice náročná. Péče o nemocné a postižené vyžaduje trpělivost, citlivost a fyzickou sílu, potvrzuje Petr Klimpl z úřadu práce.

Petr Klimpl: Ne všichni, kteří jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání, jsou vhodní na práce, které doposud zastávali civilkáři.

Pavla Kociánová: Například pardubická speciální škola Svítání využívala služeb civilkářů hodně. Zařízení navštěvuje okolo 30 vozíčkářů, kteří neustále potřebovali pomoc mladých mužů. Zástupkyně ředitelky školy Svítání, Jitka Kubecová, přiblížila náplně jejich práce.

Jitka Kubecová: Starali se o dopravu, o přesun dětí na rehabilitaci, za hygienickými potřebami, jezdili s námi na školu v přírodě, pracovali na zahradě.

Pavla Kociánová: Podle Kubecové bude těžké najít v řadách nezaměstnaných vhodné pracovníky. Na úřad práce ale přesto škola své požadavky dál.

Pod zákonem tak po dnešku chybí už jen podpis prezidenta Václava Klause. Podle mluvčího Hradu Petra Hájka hlava státu podepíše příslušný zákon ještě před koncem roku. Podle zákona tak musí učinit do 15 dnů, jakmile dostane normu z Parlamentu na stůl.

Petr Hájek: Pan prezident k tomuto zákonu rozhodně nemá zásadní výhrady a řekl bych s jistotou, že tento zákon, až ho dostane ze Senátu, podepíše.

Aktuální informace o zdravotním stavu Jásira Arafata

Právě se nám podařilo spojit s naším zpravodajem přímo na Blízkém východě Jaromírem Janevem. Jaromíre, jaké máš tedy aktuální informace o smrti popřípadě zdravotním stavu palestinského vůdce Jásira Arafata?

Jaromír Janev: Zatím jsou ty informace skutečně rozporuplné. Například izraelská televize a izraelský rozhlas oznámily, že Jásir Arafat je v klinické smrti, ale to popřel Ahmad Kurája, palestinský premiér, a teď přišla úplně nová informace, že Násir Al-Kudva, což je stálý představitel Palestiny při OSN, který je přímo v Paříži a patří mezi 4 lidi, kteří mohou přímo k Jásiru Arafatovi, řekl, že je sice v kritickém stavu, že je skutečně ve velmi těžkém zdravotním stavu, ale nicméně že mrtvý není, a to samé řekli před malou chviličkou také představitelé nemocnice Bercy ... je ve velmi kritickém stavu.

Tolik z Blízkého východu aktuálně náš zpravodaj Jaromír Janev.

Senát zamítl novelu transformačního zákona

Většina senátorů se postavila proti tomu, aby zemědělská družstva a jejich nástupci mohli dosud neuspokojené nároky svých věřitelů vyrovnávat nejen penězi ale nově také předáním nepotřebného majetku. Příslušnou poslaneckou novelu takzvaného transformačního zákona proto Senát zamítl. Předloha se tak vrací k novému projednání do sněmovny, připomíná náš parlamentní zpravodaj Vít Dvořák.

Vít Dvořák: Za to, co kdysi lidé do družstva museli dát, měli nárok na peníze. Jenže teď by s tím mohl být konec. Dozvědět by se mohli i něco úplně jiného, popisuje unionistický senátor Vladimír Schovánek.

Vladimír Schovánek: Tady máš starou mlátičku, dej si ji klidně do obývacího pokoje, nám je to jedno, my si tady odškrtnem, že je s tebou vypořádání učiněno.

Vít Dvořák: Ti, co už byli vyplaceni, by tak byli zvýhodněni, což je podle Senátu protiústavní. Zamítnutí předlohy přesto naopak lituje lidovecký senátor Josef Vaculík. Připomíná, že řada družstev na splacení dluhů nemá. Byl ale v menšině.

Josef Vaculík: Rozhodnutí Senátu je výsledkem nepochopení hloubky problematiky transformace zemědělských družstev a situace, v jaké se nachází současné zemědělství.

Vít Dvořák: S nároky věřitelů se přitom vypořádala zatím jen asi třetina družstev. Jsou tu ještě soudy, dodává nezávislá senátorka Jitka Seitlová.

Jitka Seitlová: Pokud ještě nepodali návrh soudu, že by to měli udělat co nejrychleji a domáhat se své pohledávky v co nejkratší době.

Vít Dvořák: Právě na družstva a nevyplacení svého majetku si stěžovalo u ombudsmana už 138 lidí.

Česká policie nevede evidenci policistů, kteří pracovali u StB

Česká policie nevede evidenci policistů, kteří pracovali u komunistické Státní bezpečnosti. V Parlamentu to dnes řekl ministr vnitra František Bublan. Reagoval tak na interpelaci stínového ministra vnitra za ODS Ivana Langra. To, že seznam někdejších estébáků neexistuje, považuje poslanec za hrubou chybu. Polemiku sledovala ve sněmovně naše zpravodajka Lucie Husárová.

Lucie Husárová: Bublan by ale existenci takového seznamu považoval za nemorální. Policisté podle něj prošli prověrkami a za tu dobu prokázali svoji profesionalitu.

František Bublan: Pokud někdo prošel prověrkou, tak je rovnoprávnej s těmi ostatními a samozřejmě nemůže zastávat nějaký vysoký místo, to je omezeno, jo, tou lustrací, ale může sloužit třeba u dopravní policie nebo kdekoliv jinde.

Lucie Husárová: Langer Radiožurnálu řekl, že ho Bublanova odpověď zaskočila.

Ivan Langer: Že se žádná evidence nevede, že neví, kolik bývalých estébáků v řadách policie působí a tudíž bude mít i nárok na výsluhy podle nového služebního zákona.

Lucie Husárová: Ministr vnitra dodal, že u policie dnes slouží zhruba desítky lidí, kteří byli příslušníky Státní bezpečnosti.

Krátké informace

Státní půjčky na bydlení pro mladé manžele do 36 let by mohly existovat od prosince. Pokud návrh schválí vláda, Ministerstvo pro místní rozvoj nebude otálet s realizací. Navíc na přání odborníků z podmínek vypadlo původní omezení, že si mladí manželé mohou koupit pouze 5 let starý byt.

Poslanecká sněmovna odložila rozhodnutí o účasti českých vojáků v zahraničních misích. Zákonodárci se dnes totiž nedokázali dohodnout, jestli se má Česko zapojit také do operace Evropské unie v Bosně a Hercegovině. Schvalování vládního návrhu tedy odložili na příští schůzi.

Českému Telecomu se podařilo zprovoznit skoro třetinu telefonních linek, které v Ostravě nefungovaly kvůli nedělnímu požáru. Telefonické spojení má také už 90 procent firem, které používají takzvané pobočkové ústředny.

Začíná dvoudenní summit v Bruselu

Designovaný šéf Evropské komise José Barroso je jen krůček od dokončení nového seznamu svého týmu. Poté, co původní sestavě hrozilo odmítnutí od Evropského parlamentu, se snaží vyjít vstříc připomínkám europoslanců. S pozměněnou soupiskou by přitom měl obeznámit šéfy států a vlád evropské pětadvacítky na jejich dvoudenním summitu. Ten začíná právě v těchto chvílích v Bruselu a sleduje ho i tamní zpravodajka Českého rozhlasu Pavla Kvapilová.

Pavla Kvapilová: Jasné jsou dvě změny. Členem komise nebude kontroverzní italský katolík Rocco Buttiglione ani Ingrid Udreová z Lotyšska, kteří parlamentu vadili. O moc dál podle dosavadních informací Barroso zacházet nechce. Čeká se, že třetím, koho se přesuny dotknou, bude maďarský socialista Lászlo Kovacs, který předvedl velmi slabý výkon při slyšení před europoslanci. V jeho případě je nejpravděpodobnější změna portfolia. Energetiku by mohl místo něj dostat nový lotyšský komisař a Kovacs by měl na starosti daně. Barroso prohlašuje, že je blízko složení celé skládačky. Je tu však jeden zásadní otazník, kdo nahradí za Itálii Rocca Buttiglioneho. Řím zatím s odpovědí otálí. Dnes na premiéra Berlusconiho tlačila Evropská lidová strana i předsednická země unie, tedy Nizozemsko. Situaci ovšem komplikuje fakt, že nové jméno musí být produktem složitých vyjednávání v italské vládní koalici. Zatím se tak neví, kdy bude moct Barroso oznámit, že seznam je kompletní.

Demokratická strana USA po prohraných volbách

Po porážce v úterních volbách ve Spojených státech se Demokratická strana ocitla v hluboké krizi. Porážka kandidáta na prezidenta Johna Kerryho a ztráta křesel v Kongresu nutí vedení demokratů přemýšlet nad další strategií strany. Podrobnosti má zvláštní zpravodaj Radiožurnálu ve Spojených státech Jan Šmíd.

Jan Šmíd: Musíme se přiblížit voličům, kteří nás jednoznačně odmítli, prohlásil kongresman Dick Gepard a dodal, že demokraté musí najít cestu k lidem, kteří jednoznačně deklarovali svůj odpor vůči sňatku homosexuálů, kontroly zbraní a interrupci. Krize uvnitř strany také nutí stranické vůdce přemýšlet o vhodných kandidátech na prezidentské volby za 4 roky. V současné době se nejvíce mluví o Hillary Clintonové a Johnu Edwardsovi, poslední slovo neřekl ani letošní neúspěšný kandidát Howard Dean a ve hře zůstává i bývalý generál Richard Clark. Vycházející hvězdou Demokratické strany pak je Barak Obama, který suverénně vyhrál volby do Senátu v Illinois. Americkou veřejnost nadchl projev tohoto černošského politika na letošním sjezdu Demokratické strany.

Lékaři bez hranic odchází z Iráku

Násilí v Iráku neustává. Tři iráčtí civilisté dnes severně od Bagdádu přišli o život a dalších 7 bylo zraněno při výbuchu auta, které rebelové naplnili trhavinami. Humanitární organizace Lékaři bez hranic oznámila, že kvůli pokračujícímu násilí z Iráku odchází. Tato mezinárodní organizace založená v roce 1971 v Paříži nezištně pomáhala s lékařskou péčí v Iráku od prosince 2002. Zaměstnává v zemi na 90 osob převážně Iráčanů. Z bezpečnostních důvodů nedávno ukončila činnost i v Afghánistánu.

Osvobozující rozsudek pro policistu Jana Budíka

Kvůli nedostatku důkazů dnes plzeňský krajský soud osvobodil policistu Jana Budíka obžalovaného z poštovní loupeže. Potvrdil tak rozhodnutí Okresního soudu v Karlových Varech, který Jana Budíka uznal nevinným už dvakrát. Jak dodává redaktor Zdeněk Trnka, státní zástupkyně se v obou případech proti rozsudku odvolala.

Zdeněk Trnka: Policista Jan Budík byl obžalován na základě tvrzení přepadených poštovních úřednic. Právě výpovědi klíčových svědkyň ale podle obhájkyně Věry Říhové obsahovaly mnoho rozporů.

Věra Říhová: Jsou tam velké rozpory a i svědek se může zmýlit.

Zdeněk Trnka: Osvobozený policista je synem bývalého náměstka karlovarského policejního ředitele. Ten je se dalšími čtyřmi kriminalisty kvůli ovlivňování vyšetřování kauzy svého syna obžalován ze zneužití pravomoci veřejného činitele. U Okresního soudu v Sokolově se případem zabývá samosoudce Marek Poláček.

Marek Poláček: Ať dopadne potvrzení obžaloby anebo obhajoba, je to tristní pohled na naši policii.

Zdeněk Trnka: Osvobozující rozsudek plzeňského odvolacího soudu je v kauze Jana Budíka definitivní a nabyl právní moci. V zákonem stanovené lhůtě existuje možnost dovolání k Nejvyššímu soudu.

Kameraman Miroslav Ondříček slaví 70. narozeniny

Jeden z nejznámějších českých filmařů Miroslav Ondříček slaví dnes 70. narozeniny. Jako dárek promítá pražské Bio Ilusion jeho film Šťastný muž, který u nás zatím nebylo možné vidět. Podrobnosti doplní Lenka Šumová.

Lenka Šumová: Kvůli dnešnímu večeru přicestoval film Šťastný muž z Los Angeles a naplánované je jen jedno promítání.

Pavlína Šmídmajerová: O něm vím, že má 3 hodiny téměř a že to ve v podstatě jakoby podobenství o nebezpečí moderního světa.

Lenka Šumová: Říká Pavlína Šmídmajerová z kina Ilusion. Miroslav Ondříček spojil svou práci především s Milošem Formanem. Za jím režírované snímky byl dvakrát nominovaný na Oscara, za film Ragtime a potom za Amadea. Pracovali spolu i na Vlasech, Valmontovi nebo Láskách jedné plavovlásky. Sám vzpomíná ale i na další osudová setkání.

Miroslav Ondříček: První, kdo mi řek, abych točil samostatně, byl to Ivan Passer. Předal mi a představil mi Miloše, s kterým jsme zkejsli na dlouhý léta. Pak mě pozval Anderson do Anglie, pak mě pozval Miloš do Ameriky, Georgio Hill do Hollywoodu.

Lenka Šumová: Tam ale Ondříček nikdy natrvalo neodešel. Přesto stál za kamerou významných filmů. Za práci na filmu Kdyby Angličana Andersona získal Ondříček Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Snad největším oceněním práce Miroslava Ondříčka byla cena americké asociace kameramanů. Převzal ji letos v únoru a stal se tak teprve druhým filmařem z Východu, kterého americká asociace ocenila.

Radiožurnál je nejposlouchanější stanicí

Český rozhlas 1-Radiožurnál je stále nejposlouchanější stanicí v Česku. Podle nejnovějšího výzkumu společnosti GFK Praha Median si denně naše vysílání ladí 905 tisíc posluchačů. Na druhém místě vystřídala Rádio Impuls Frekvence 1. Na Radiožurnál přitom Frekvence 1 ztrácí přes 70 tisíc posluchačů. Český rozhlas 2 Praha je na 5. místě s 349 tisíci posluchači. Posluchačsky nejúspěšnější stanicí Českého rozhlasu je ČRo Brno. Jeho vysílání denně osloví 212 tisíc posluchačů a patří mu 3. místo mezi všemi regionálními stanicemi v Česku.