V případu vojenského špiona Línera padlo další obvinění

18. duben 2005
Pod kůži

V případu vojenského špiona Romana Línera, o kterém Radiožurnál informoval v druhé půlce února, padlo další obvinění. Policie začala stíhat Línerova bývalého nadřízeného z tajné služby a ředitele jedné z jeho soukromých firem, Jaroslava Benáka.

Jan Hrbáček: Policie Jaroslava Benáka obvinila předminulý pátek z ohrožování utajovaných skutečností. Jaroslav Benák vojenskou rozvědku opustil před zhruba třemi roky při čistkách kvůli kauze Karla Srby. Policejní komisař Vladimír Machala informaci o Benákově obvinění nechtěl potvrdit. Dozorující státní zástupce Martin Omelka to ale na dotaz Radiožurnálu nevyvrátil. Podrobnosti ale sdělit nechce. Radiožurnál přitom zjistil, že policie Benáka podezřívá z toho, že měl vyzradit některé informace, podléhající přísnému utajení médiím. Benák ale tvrdí, že to není pravda. Podle všeho se zřejmě jedná o poněkud zvláštní zástupný krok policejních vyšetřovatelů, protože informace k případu utíkají z tajné služby už delší dobu. Pojďme si ale zrekapitulovat, o co vlastně v případě Romana Línera jde. Líner pracoval jako tak zvaný nelegál, tedy agent vysazený pod krytím v Bělorusku. Na Línerovy údajně nestandardní praktiky upozornil další z jeho, dnes už bývalých nadřízených, Vladimír Klaban. O podrobnostech však dnes hovořit nechce. Policie pak začala Línera stíhat na základě podnětu vojenské rozvědky v druhé půlce loňského listopadu. Viní jej například z ohrožování utajovaných skutečností, zpronevěry a podvodu. Líner, kterého soud drží ve vazbě na pražské Pankráci, mezitím vyměnil obhájce. Jeden z nich, někdejší vysoce postavený policista Martin Hádek o převzetí Línerovy obhajoby říká:

Martin Hádek: V současné době současných procesních úkonů vyhodnocujeme dostupné materiály a hodláme se v nejbližší době seznámit s utajovanými materiály, které nejsou veřejně přístupné. Jakmile budeme mít tyto materiály vyanalyzované, tak postavíme nějakou zásadní konstrukci obhajoby, s kterou tedy vystoupíme.

Jan Hrbáček: Přesto, že to Policie i Státní zastupitelství nechtějí oficiálně potvrdit, jednou z vyšetřovacích verzí je i podezření, zda Roman Líner nespolupracoval s tajnými službami některé ze zemí bývalého Sovětského svazu. Pojďme se ale podívat na jeden z dalších zajímavých aspektů případu. Nezanedbatelným společníkem jedné z Línerových firem Decont International byla donedávna běloruská zbrojní společnost Bělorus Intorg. Ta je zapletená do skandálu na Ukrajině s nedovoleným obchodem se zbraněmi a porušením zbrojního embarga, uvaleného na země bývalé Jugoslávie. Mezi obviněnými v této aféře figuruje také někdejší tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Jevgenij Marčuk nebo kontroverzní ukrajinský obchodník Dmitrij Strešinskij. Firmy kolem Strešinského v minulosti navazovaly kontakty se společnostmi, které mají povolení obchodu se zbraněmi, například v Česku velmi dobře známou ukrajinskou společností Progres nebo již zmiňovaným Bělorus Intorgem. Na základě fiktivních dokumentů potom uzavírali obchody s tak zvanými třetími zeměmi, Súdánem, Marokem, Nigérií a Egyptem. Do těchto zemí zamířilo například třicet tisíc samopalů Kalašnikov, čtyři sta střel do raketometů, přes deset tisíc protitankových střel nebo více jak osm set beden, ujících protitankové střely s roznětkou. Zbraně ale končily v embargovaných státech. Jméno hlavního organizátora nezákonných transakcí Dmitrije Strešinského není českým tajným službám neznámé. Zajímaly se o něj například v souvislosti s pokusem o prodej starých ukrajinských raket české armádě. Že by náhoda? Šéf Sněmovní komise pro kontrolu vojenské tajné služby Tomáš Kladívko z ODS se nad těmito novými informacemi pozastavuje.

Tomáš Kladívko: Už jsme se zajímali v první části o tuto kauzu, takže pokud se vyskytují další materiály, které buď přímo či nepřímo souvisejí, tak určitě se na dalším jednání budeme ptát, co je v tomto případě pravdivá informace a co není, protože chceme dospět k tomu, aby bylo jasno a nevyvolávaly se žádné spekulace, dohady.

Jan Hrbáček: Pojďme se ale vrátit zpět do českých luhů a hájů. Obhájce Romana Línera tvrdí, že obvinění proti němu jsou nepodložená. Líner i jeho obhájci si myslí, že tajné dokumenty, které policie u špiona po ukončení pracovního poměru nalezla, si měla vyzvednout sama rozvědka. Líner prý dokonce disponuje kopií dokumentu, kterým službu k převzetí materiálů vyzýval. Podobné je to i se služebním vozem v hodnotě sedmi set tisíc korun, který si měl podle policie neoprávněně ponechat. Vojenská zpravodajská služba k celé záležitosti stále mlčí. Toto je aktuální vyjádření jejího mluvčího Ladislava Štichy.

Ladislav Šticha: Na vojenské zpravodajství vás mohu pouze odkázat buď na zdroj vašich informací anebo pokud máte zprávy o nějakém vyšetřování, pak se obraťte na vyšetřovatele, protože v obdobných případech je vyšetřování v kompetenci orgánů činných v trestním řízení.

Jan Hrbáček: Podobným způsobem hodlá prý špion vyvrátit i obvinění ze zpronevěry, týkající se rozporu v proplácení služebních cest. Línerův obhájce Martin Hádek se domnívá, že se podaří všechna podezření vyjasnit a stíhání špiona zastavit.

Martin Hádek: My se budeme snažit prokázat, že ta jednání, která jsou našemu klientovi kladena za vinu, nejsou trestnými činy.

Jan Hrbáček: Aďt už složitý případ Romana Línera skončí jeho odsouzením nebo osvobozením, zřejmé je jedno - opět a dost výrazně poukázal na tristní stav ve vojenských tajných službách, ve kterých stále slouží mnoho exponentů předchozího nedemokratického režimu a svůj díl odpovědnosti na konzervaci poměrů v těchto tajných službách mají všichni ministři po roce 1989. Vzpomeňme si jen na aféru Karla Srby.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: hrb
Spustit audio

Více z pořadu