Zastavení trestního řízení v kauze Romana Lienera
Vrchní státní zastupitelství v Praze udělalo tečku za jedním z nejzvláštnějších případů v dějinách českých zpravodajských služeb. Žalobce Vlastimil Kraus totiž zastavil trestní řízení ve věci ohrožení utajovaných skutečností. Toho se měl dopustit někdejší příslušník Vojenského zpravodajství Roman Liener. Armádní zpravodajci Romana Lienera podezřívali, že zneužil peníze, služby nebo že zpronevěřil služební auto. Ale hlavně z toho, že chtěl předávat tajné informace službám ze zemí bývalého Sovětského svazu. Na tento podivný případ Český rozhlas upozornil už v roce 2005
Jan HRBÁČEK:
Roman Liener byl před lety vysazen pod krytím jako majitel firmy zabývající se ekologickou likvidací odpadů do totalitního Běloruska. Poté, co na něj v roce 2004 jeho bývalý nadřízený Vladimír Klaban podal trestní oznámení, ve kterém ho vinil z několika trestných činů, ho na sklonku roku zatkla policie. Ve vazbě strávil téměř deset měsíců. Pojďme si detailně přiblížit, o co v případě Lienerovy údajné spolupráce s postsovětskou tajnou službou šlo. Do trezoru v sídle Lienerovy krycí firmy Dekont Solid v Rudné u Prahy měli přístup i jiní důstojníci Vojenské tajné služby a do trezoru ukládali i dokumenty v nejvyšším stupni utajení, se kterými neměl Roman Liener v rámci svého úkolu vůbec přijít do styku. Policie našla při domovní prohlídce v trezoru celkem čtrnáct utajovaných písemností, některé v kopiích a na digitálních nosičích. Na to, že někteří jeho kolegové dávají do trezoru krycí firmy tajné dokumenty a porušují tak zákon na ochranu utajovaných skutečností Roman Liener podle informací Rádia Česko upozorňoval hned dva šéfy Vojenského zpravodajství, Josefa Prokše a Miroslava Krejčíka už v roce 2003 a zdá se, že až do konce listopadu tohoto roku, kdy jeho stíhání zrušilo Vrchní státní zastupitelství marně. Obhájce Romana Lienera Petr Vališ k problému tajných dokumentů v trezoru uvádí:
Petr VALIŠ, obhájce Romana Lienera:
Náš klient disponuje dokumenty, ze kterých jasně vyplývá, že upozorňoval na pochybení v oblasti zákona 148/1998, to znamená, zákon o ochraně utajovaných skutečností.
Jan HRBÁČEK:
Vrchní státní zastupitelství tedy po několika letech obsáhlého vyšetřování konstatovalo, že Liener s cizími tajnými službami nespolupracoval, což byl podle všeho hlavní důvod zatčení bývalého vojenského zpravodajce. Žalobce Vrchního státního zastupitelství Vlastimil Kraus zároveň zpochybnil práci svého podřízeného z města Martina Omelky, který měl případ na starosti. Vrchní státní zastupitelství ovšem odmítlo verdikt podrobněji komentovat. Jeho mluvčí Irena Válová k celé věci řekla pouze následující.
Irena VÁLOVÁ, mluvčí, Vrchní státní zastupitelství:
Vrchní státní zastupitelství v Praze se rozhodlo, že nebude dále veřejně vysvětlovat záležitost, protože se domnívá, že jde o velmi odbornou záležitost předně a za druhé jde o věc natolik citlivou, že se domníváme, že není na místě vysvětlovat, jak a proč bylo rozhodnuto. Rozhodnuto bylo zcela zákonně, to je jediný komentář, který k tomu můžeme dát.
Jan HRBÁČEK:
Rádio Česko má rozhodnutí o ukončení trestního řízení k dispozici. Žalobce Vlastimil Kraus v něm na adresu státního zástupce Martina Omelky mimo jiné píše:
Vlastimil KRAUS, žalobce:
Z důkazů opatřených v průběhu vyšetřování nebylo prokázáno, že by obviněný utajované dokumenty vyzradil nebo v budoucnu hodlal vyzradit nepovolané osobě, jak má na mysli ustanovení paragrafu 106 trestního zákona. Pokud tuto skutečnost státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze bez dalšího reflektoval, potom je třeba ve shodě s obhajobou kriticky podotknout, že některé spekulativní a neověřené domněnky by v odůvodnění usnesení neměly mít místo. Totéž platí i o nadbytečném poukazování na nepoužitelnost některých poznatků jako důkazů.
Jan HRBÁČEK:
Požádali jsme proto prostřednictvím mluvčího státního zástupce Martina Omelku, aby se k rozhodnutí nadřízené instance vyjádřil. Mluvčí Štěpánka Zenklová ale tlumočila pouze toto stanovisko:
Štěpánka ZENKLOVÁ, mluvčí Městského státního zastupitelství:
Městské státní zastupitelství v Praze nebude rozhodnutí nadřízeného státního zastupitelství nijak komentovat.
Jan HRBÁČEK:
V případu už delší dobu mlčí také bývalí zaměstnavatel Romana Lienera, Vojenské zpravodajství. Lienerův advokát Petr Vališ říká, že rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství, proti kterému už není přípustná žádná stížnost dokazuje, že se jeho klient stal obětí her některých příslušníků služby.
Petr VALIŠ, obhájce Romana Lienera:
Státní zastupitelství potvrzuje to, na co jsme poukazovali od počátku, to znamená, že státní zástupce jak ve sdělení obvinění, respektive v rozhodnutích, kterými potvrzoval oprávněnost nebo správnost usnesení o zahájení trestního stíhání pracuje s neověřenými domněnkami, drby a podobnými věcmi, které nemají v usneseních co dělat.
Jan HRBÁČEK:
Případem Romana Lienera se bude počátkem ledna zabývat v utajeném líčení Městský soud v Brně. Původní podezření tajné služby a policie o možné špionáži ve prospěch východních tajných služeb a zpronevěru služebního auta už žalobci smetli pod stůl a podezření z podvodu a zpronevěry přesahující dva miliony se postupně smrsklo na zhruba dvě stě tisíc korun. Obhajoba je přesvědčena, že prokáže nevinu bývalého příslušníka Vojenského zpravodajství i v těchto zbývajících případech.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
