Stravování dětí ve školních jídelnách

Vlasta Valentová: Zdravá výživa neznamená jenom držet úzkostlivě nějakou dietu. Někdy stačí jednou za čas lehká odlehčovací kůra a hned se cítíme líp. Tahle rada se hodí samozřejmě pro dospělé. Pro začátek zvolíme dny se zeleninou, ovocem. Pak můžeme přidal další, jak radí dietní sestra z nemocnice na Královských Vinohradech v Praze, Věra Králová.

Věra Králová: Jako brambory, celozrnné výrobky, rýži, vždy ale zařazujeme jednu potravinu každý den na víc. Můžeme zařadit nízkotučné mléčné výrobky, to znamená jogurty, sýry a podobně i maso.

Vlasta Valentová: Samozřejmě, že smažený řízek to nebude, ale sáhneme spíš pro masech v přírodní úpravě, třeba v alobalu, na teflonu, maso může být vařené a může být i dušené. A přednost dáme drůbeži a rybám. Jídelníček zvaný startovní ještě doplníme dvěma až třemi litry tekutin, které pijeme v malých rozdělených dávkách. Nejlépe je to stolní voda bez bublin, přírodní neslazená ovocná šťáva, případně bylinkový čaj. A v nastoupených zásadách zdravé výživy vytrváme.

Věra Králová: Co nejvíce se vyhýbat uzeninám a tučným mléčným výrobků, z tuků preferovat zejména ty rostlinného původu, to znamená rostlinné oleje a kvalitní rostlinné tuky. Mezi těmi můžeme i vybírat tam, kde co nejvíce tělu prospěšných vícenenasycených mastných kyselin.

Vlasta Valentová: Na to, jak a kde se mají stravovat školní děti, nebývá někdy ani mezi rodiči jednoznačný názor. Jenže odborníci přes výživu říkají, že právě návyky z mládí mohou mít v dospělosti vliv nejen na naši váhu, ale i zdraví. Určitě znáte z vlastní zkušenosti smlouvání o to, jestli má školák chodit na obědy do jídelny, nebo si za peníze od rodičů raději něco koupí sám. A jak vidí tento duel lékaři.

Lída Jerišová: Pro děti i v současné době je školní stravování velice zásadní pro to, aby se mohly dobře rozvíjet, dobře růst, aby byl právě zachovaný ten správný poměr příjmu jednotlivých živin a energie.

Vlasta Valentová: Staví se na stranu školního stravování doktorka Lída Jerišová. Odbornice na výživu Ludmila Věříšová zase potvrzuje, že rychlá občerstvení jsou velkým konkurentem.

Ludmila Věříšová: Rychlá občerstvení mají velké zázemí v reklamě, to je jednoznačné a i v společenském povědomí, hlavně v těch dětech 2. stupně a středoškoláků, kdy ty děti se snaží ukázat svým vrstevníkům, že jednak na to mají a jednak že tedy školní jídelna, to je něco, co je zavrženíhodné.

Vlasta Valentová: Z vlastní zkušenosti potvrzuje, že většina školních jídelen se dnes snaží vařit zdravě a nápaditě, jenže podle ní je háček v tom, že děti vesměs nejsou z domova zvyklé jíst zeleninu, luštěniny nebo ryby. A tak když je dostanou na talíř ve školní jídelně, raději odejdou se svou obvyklou pizzou nebo hranolkami. Školní zařízení se ale musejí řídit výživovými doporučeními a tak vaří jídla zdravá, ale často taková, která děti z domova ani neznají. Podle doktorky Lýdie Ryšavé je ale největším paradoxem to, že školní jídelny ztrácejí u dětí body i proto, že jídlo je tam relativně levné.

Lýdie Ryšavá: Jakoby cena pro děti sehrávala roli negativní, to znamená to, co je dražší, zdá se, že jim to, co je levnější, jako by bylo aut. Protože i cenově, když srovnáme rychlé občerstvení, samozřejmě nemůže konkurovat ceně školnímu stravování, protože na školní stravování stát doplácí.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.