O zlatém pokladu naší republiky
Asi většina z nás se někdy zasnila nad tím, že bysme rádi viděli zlatý poklad. On u nás skutečně existuje. A dokonce je možné ho na vlastní oči vidět. Všechny tyto a další zajímavosti se dozvíte v trezoru České národní banky. Ta totiž sice omezeně a na objednávku, ale přesto pořádá návštěvy prostoru, který je skutečným tresorem a kde se ukrývá zlatý poklad.
Vladimír Kudlík: Přes 400 metrů čtverečních. Dneska tedy je tady umístěno muzeum, respektive expozice České národní banky. Nicméně je tady ukázaná část zlatých rezerv v podobě jedné tuny ryzího zlata.
Vlasta Valentová: Říká Vladimír Kudlík, vedoucí této expozice. Jak také zdůraznil, část našich zlatých rezerv se ukrývá právě v tomto trezoru a ač veliká svou hodnotou, vejde se kupodivu do malé vitríny ve velikosti metr na výšku a dva metry na šířku.
Vladimír Kudlík: Jedna tuna zlata se vejde poměrně do malého prostoru, protože specifická hmotnost zlata je přibližně 19,3 kg na decimetr krychlový. Když se to převede na objem jedné tuny zlata, tak ta krychle, která by se odlila z jedné tuny, měří pouhých 37,6 cm.
Vlasta Valentová: Cihly zlata tu jsou naskládané pěkně do pyramidy.
Vladimír Kudlík: Jedna tuna zlata představuje 80 zlatých cihel, tak zvaných uzančních slitků. Každý ten uzanční slitek a tedy cihla váží průměrně 12,5 kg.
Vlasta Valentová: Zlatý poklad vznikl na popud prvního ministra financí Aloise Rašína a to z důvodu vytvoření nové československé měny. A myšlenka vytvořit zlatou rezervu, zlatý poklad ze sbírky občanů byla na světě. Takže zopakujme si, že cihlička zlata, která váží 12,5 kg, se nedá koupit v žádném obchodě. Hodnota jednoho slitku, jak se mu odborně říká, je zhruba 4 miliony. Kde se takové cihly odlévají?
Vladimír Kudlík: Zlaté cihly se odlévají samozřejmě ve státech, kde se těží největší množství zlata, kde se to tedy vyplatí vybudovat takovou rafinerii, aby se tam tedy ty cihly mohly odlévat. Jinak ta rafinérie musí mít mezinárodní certifikát a musí mít k tomu mezinárodně uznávaný glejt, že může odlévat.
Vlasta Valentová: Teprve takové cihly jsou obchodovatelné. Ty, které mají v Centrální bance, pocházejí z Jihoafrické republiky, ale odlévají se i v Rusku, v Americe. Ještě si pojďme připomenout, jak to bylo s naším zlatým pokladem při rozpadu federace? Odpověď má pro nás přichystanou odborník Bohumil Studýnka.
Bohumil Studýnka: V roce 1992 při rozdělení československé federace měla tehdejší Centrální banka, státní banka Československá zhruba 102 tun zlata. Fyzicky v republice. Rozdělila se Slovenskem. Pak se zlatem hospodařila a k dnešnímu dni si ponechala 400 tisíc trojských uncí zlata. Trojská unce je 31,1 gramů. Dělá to něco kolem 13,5 tuny.
Vlasta Valentová: Na závěr nesmíme zapomenout na naši soutěžní otázku. Říkali jsme, že zlato je velmi kujný kov a dá se vytepat do tenoučkých plíšků. Z jedné trojské unce, to je pouhých 31 gramů zlata bychom dostali rozměry až 10 metrů čtverečních. A naše soutěžní otázka zněla: kolik vrstev tenoučkých plíšků vytepaných až do podoby lístku a poskládaných na sebe vytvoří tloušťku necelého jednoho cm? Doufám, že jste hádali hodně. Je to 140 tisíc vrstev.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
