Velké malé zprávy 23. března 2005

V Paříži vyjde v létě dosud neznámý román Alexandra Dumase staršího s názvem Rytíř ze Sainte-Hermine. Ve francouzské Národní knihovně ho náhodou našel znalec Dumasova díla Claude Schopp, když ověřoval některé události v autorově životě. Píše o tom francouzský deník Le Figaro. Rytíř ze Sainte-Hermine začal vycházet v roce 1869 v novinách jako román na pokračování.

Těžce nemocný Dumas ho už ale nestačil dokončit. Několik chybějících řádků, které budou v knižním vydání vytištěny proloženě, proto dopsal Schopp. Kniha, která má zhruba 900 stran, je součástí trilogie, jejímiž prvními dvěma díly jsou Bílí a modří a Druhové Jehuovi. Části posledního Dumasova románu objevil Schopp už před sedmnácti lety. Dlouhou dobu pak strávil nad korekturami textu.

Elektronická pouta mají v Rakousku vyřešit problémy s přeplněnými věznicemi. Ministerstvo spravedlnosti země připravuje zákon, který umožní předčasně propustit vězně, pokud budou stále nosit elektronické náramky. S jejich pomocí totiž mohou úřady sledovat pohyb těchto lidí. Kroužek s malou vysílačkou nosí odsouzený na noze. Pokud se ho pokusí sundat, systém automaticky upozorní úřady.

Technologie ale zatím není spolehlivá. Z pěti pokusů jednou selhal přístroj úplně a v dalších případech se hlášení o pohybu odsouzeného zpozdilo. Pouta je proto ještě potřeba zdokonalit. Používat by se měla od příštího roku. Na svobodu budou s elektronickými náramky propuštěni jen vězni, kteří si odpykávají trest za méně závažné delikty - například za krádeže. Pachatelé odsouzení za násilné trestné činy nebo dealeři drog tuto možnost mít nebudou. V rakouských věznicích si v současnosti odpykává trest zhruba 9.000 lidí. Podle ministerstva spravedlnosti by se po zavedení elektronických pout mohl jejich počet snížit až o patnáct procent.

Slovenští hasiči bojují proti plamenům mlhou. Snižují tak spotřebu vody. Ta při hašení pohlcuje teplo z ohně a přeměňuje se v páru, čímž současně brání přístupu kyslíku k plamenům. Oheň se tak postupně dusí. Nevýhodné je, že se do kontaktu s plameny dostává jen povrchová plocha dopadajících kapek. Většina vody, která je uvnitř kapky, odteče prakticky bez užitku a navíc způsobí na místě požáru další škody. Proto začali slovenští hasiči využívat mlhu. V ní jsou totiž kapičky miniaturní a nevyužité vody je tak mnohem méně. Mlha přitom odvádí teplo z požářu stejně rychle a bezpečně jako voda. Princip této technologie je známý už od třicátých let dvacátého století, ale až v posledních letech byly zdokonaleny přístroje, které umožňují jeho využití v praxi.

Každý člověk podvědomě více důvěřuje lidem, kteří jsou mu v obličeji podobní. Tvrdí to psychologové ze Skotska. Ti do svého výzkumu zapojili celkem 144 dobrovolníků. Každému respondentovi ukázali fotografie obličejů dvou lidí, z nichž jednu těsně před testem upravili na počítači tak, aby mu byla podobná. Pak požádali, aby vybral člověka, kterému by důvěřoval. Lidé podvědomě volili upravené fotografie.

Vědci to vysvětlují tím, že každý člověk vnímá, když se někdo podobá členům jeho rodiny a právě to v něm budí důvěru. Naprosto jinak se ale účastníci testu rozhodovali, když měli za úkol vybrat člověka, kterého by si dokázali představit jako svého životního partnera. V tom případě volili fotografie lidí, kteří se od nich co nejvíce lišili. Podle psychologů je to přirozený způsob, jakým se ve společnosti zachovává genetická pestrost.

Otestovat Einsteinovu teorii relativity, to je cíl sondy s názvem Gravity Probe B, která obíhá kolem Země ve výšce 640 kilometrů. Sbírá data, podle kterých američtí vědci ověří pravdivost dvou speciálních efektů teorie relativity - deformace časoprostoru, kterou způsobuje gravitace Země, a strhávání gravitačního pole rotací planety. Jak upřesňuje Antonín Vítek z Akademie věd České republiky, sonda provádí velmi přesná měření

Vítek: Družice je vybavena 4 gyroskopy, vyrobenými z ultračistého křemene. Jsou to dokonale vyleštěné koule, kde kulový tvar s přesností na 8 milióntin milimetru, to je jen několik málo atomů. Zhruba za rok budeme vědět, zda-li Einstein měl i v těchto předpovězených efektech pravdu.

Jediná nemocnice pro žáby a jiné obojživelníky v Austrálii se zavírá kvůli nedostatku financí. Fungovala ve městě Cairns ve Queenslandu a veterináři v ní za rok ošetřili zhruba 1.500 žab. Mnoho z nich bylo napadeno kočkami a psy, některé zranili lidé a jiné trpěly rakovinou kvůli pesticidům v přírodě. Poplatky za veterináře a peníze na léky a na výživu žab ale znamenaly velké finanční náklady. Vyléčení jednoho pacienta stálo v přepočtu zhruba 2.000 korun.

Jediným zdrojem financí nemocnice přitom byly příspěvky dárců, kterých v poslední době ubývalo, a proto museli biologové útočistě pro nemocné a zraněné obojživelníky zavřít. Nedostatek peněz vysvětlují vědci tím, že Australané mají větší soucit například s klokany nebo koalami - tedy se zvířaty, která symbolizují právě Austrálii