Velké malé zprávy 9. května 2002

Dvanáct hodin v práci denně a s tím související tělesná únava jsou průvodními znaky dnešní doby. Pro některé pracující je i šestihodinový noční spánek luxusem. Není divu, že podle průzkumů se polovina dospělé populace potýká v práci s ospalostí a únavou. Lidské tělo má totiž určité hranice a nemůže fungovat jen s podporou kofeinu a adrenalinu. Průzkumy ukazují, že mírný spánkový deficit se projeví asi po pěti dnech. Kalný zrak, pomalé reakce a neschopnost soustředit se jsou obvyklé příznaky.

Ospalost nejen že snižuje pracovní produktivitu, ale může také vážněji poškodit zdraví. Vědci z univerzity v americkém Chicagu zkoumali skupinu 11 mladých, zdravých mužů. První tři noci jim dovolili spát osm hodin, dalších šest nocí spali pouze čtyři hodiny a pak sedm nocí po dvanácti hodinách. Experiment způsobil znepokojující změny v metabolismu mužů, zhoršil jejich schopnost zpracovávat výživné látky a řídit hormony. Spánek je vedle výživy a pohybu pokládán za jeden ze základních pilířů dobrého zdravotního stavu. Umožňuje tělu regulovat srdeční rytmus, opravovat buněčnou tkáň a obnovovat krevní buňky.

"Existují důkazy, že náš mozek je naprogramován na siestu," tvrdí autor několika knih o spánku Michael von Straten. Patnáctiminutový odpočinek po obědě prý zlepšuje náladu, zvyšuje soustředěnost a výkonnost. Ve Spojených státech se proto nyní šíří nový trend. Společnosti, které chtějí mít bdělé pracovníky a vysokou produktivitu, zřizují zvláštní místnosti určené pro odpočinek přepracovaných zaměstnanců. O tom, že to funguje, svědčí čísla - produktivita v takových firmách vzrostla údajně až o dvacet procent.

V elektrotechnickém průmyslu dochází k velké revoluci. Nebo se to alespoň domnívají v britské výzkumné firmě NXT. Reproduktorem může být nyní nejen televizní obrazovka, displej mobilních telefonů, ale i krabice na potraviny. Na trh totiž přicházejí skládací lepenkové reproduktory. Principem tradičních reproduktorů je, že rozrážením vzduchu se tvoří zvukové vlny. Proto musí být vmontovány do pevné skříňky. Nový lepenkový reproduktor vytváří zvuk pohybem jediného plochého panelu.

Jde o malý budící článek, který rozeznívá panely a vysílá vlny všemi směry. Tím se nastartuje rovnoměrné šíření vibračních a rezonančních vln, zvukový kmitočet se tak uvolňuje do prostoru. NXT má podle britských výzkumníků široké možnosti využití. Například jako vibrační panely do dveří aut. Namísto vrtání děr a osazování beden se v reproduktory změní celé dveře.

V nové technologii má své místo i laser. Používá se na to, aby se přesně zjistilo, jak různé materiály vibrují a které místo je nejvhodnější pro namontování budících článků. Když má celý povrch vibrační vlastnosti, posluchače neruší žádné hlučné ani tiché vedlejší zvuky.

Vědci už rozklíčovali genom myši - a to dokonce ten stejný tým, který před dvěma lety oznámil, že zná sekvence lidského genomu - národní institut pro výzkum lidského genomu. O myších toho víme dost, protože se chovají jako laboratorní zvířata, a srovnání lidských a myších genomů by nám mohlo dát odpověď na otázku, který gen je k čemu.

Genom je sbírka genetického materiálu a náčrt genové sekvence je něco jako hrubá mapa člověka. Vědci si ještě nejsou jisti, kolik vlastně genů máme a o to méně, kde vlastně jsou. Týmy, které se podílely na hledání genomu myši, tvrdí, že její genom je o nějakých 15 procent menší ten lidský. Zajímavé ale je, že to vypadá, že máme s myšmi alespoň něco společného - stejně jako ony máme 30 tisíc genů.

Vědci vyvinuli software, který modeluje změny podnebí, ale potřebují pomoc tisícovek lidí, kteří by spojili výkon svých počítačů, a přispěli tak ke zpřesnění předpovědi globálního oteplování a jeho účinků na světové klima. Program by měl být hotov koncem léta a celá simulace bude trvat asi 8 měsíců.

K realizace projektu je nutné najít 20 tisíc počítačů a mohlo by zvládnout až dva milióny účastníků. Účastníci ale dostanou i odměnu za poskytnuté služby - budou se moci virtuálně prolétnout nad naší planetou a sledovat změny počasí. Experiment je postaven na stejném principu jako projekt SETI at home, který odstartoval v roce 1997 a zúčastnili se ho i české počítače. SETI hledal známky mimozemské inteligence z rádiových signálů sesbíraných teleskopy.

Přezimující savci jako třeba veverky, svišti nebo čipmankové se během zimního spánku pravidelně budí. Vědcům to přišlo divné, protože tím přicházejí o naspořenou energii. Veverky ale důvod mají - alespoň podle studie zveřejněné magazínem Newscientist.com. Veverky se totiž na zimu ponořují do tak hlubokého spánku, že jejich tělesná teplota klesne až na 5 stupňů Celsia a při této teplotě je jejich imunitní systém zcela nefunkční.

Každých několik dní se ale ohřejí, aby nastartovali imunitní systém, který se poohlédne po parazitech a infekcích, a znovu upadne do hlubokého spánku. Šampiónem mezi přezimujícími savci je sysel zlatavý. V zimním spánku stráví každý rok pět až šest měsíců a jeho srdce v tu dobu bije rychlostí dva tepy za minutu! Ale jednou za týden zvýší teplotu na 37 stupňů a na půl dne nastartuje imunitní systém.