Velké malé zprávy 13. května 2002

Jeden britský vědec a zároveň fotbalový fanoušek tvrdí, že vyřešil záhadu, proč je domácí prostředí pro hráče příznivé: rozhodnutí rozhodčích je prý ovlivněno křikem diváků, což dává domácím týmům výhodu. Podle statistických údajů v anglické první lize vítězí fotbalisté téměř dvakrát častěji doma než na hřišti soupeře. Jako důvod se často uvádělo nepohodlí spojené s cestováním, horší znalost cizího stadiónu a podobně.

Alan Nevill z britské univerzity ve Wolverhamptonu však soudí, že důležitým faktorem by mohli být právě sudí. Jeho tým podle týdeníku New Scientist promítal 40ti rozhodčím 47 situací z prvoligového zápasu, kdy byl zastaven útočící hráč. Jedné skupině rozhodčích přitom promítali záběry i se zvukem, druhá skupina viděla pouze obraz.

Ukázalo se, že když sudí slyšeli reakci fanoušků, více váhali potrestat domácí mužstvo: Za faul označili o 15 procent méně zákroků domácích hráčů než ti rozhodčí, kteří posuzovali zákroky beze zvuku. Rozhodnutí vynesená na základě videozáznamu se zvukem také více odpovídala skutečnosti ze zápasu samého, než rozhodnutí učiněná jen na základě obrazu.

Až zase bude řádit jarní či letní bouřka, může vaše případné obavy trochu uklidnit fakt, že v našich končinách úder blesku nehrozí tak často, jako v některých jiných částech světa. Vícekrát za sebou blesk udeří nejčastěji ve střední Africe a Himálajích. Uvedli to podle agentury DPA američtí vědci z Národního centra vesmírných věd a technologií v Alabamě, kteří vytvořili mapu nejsilnějších úderů blesků na naší planetě. Podle ní se blesky vyhýbají oceánům a mají rády Floridu.

Tyto silné výboje atmosférické elektřiny se také téměř nikdy neobjevují nad severním nebo jižním pólem. Odborníci studovali údaje z družic vybavených speciálními kamerami a infračervenými čidly, která zjistí blesky i ve dne. Mapa vytvořená na jejich základě ukazuje, že hromy a blesky se nejčastěji objevují v místech, kde jsou hory, tropická horka nebo obojí. Nejpostiženější je Konžská pánev, kde každoročně uhodí 50 blesků na jeden km2.

Někteří lidé věří, že budovy a vysoké kovové telekomunikační věže zvyšují celkový výskyt blesků, podle vědců z tohoto projektu si však blesky sjíždějící do země nejčastěji vytvoří vlastní dráhu.

Odborníci už nějakou dobu věří, že konzumace tučných ryb pomáhá proti depresi. Dvě dosud uveřejněné studie podle agentury Reuters ukázaly, že mastná kyselina označovaná zkratkou EPA v čisté podobě pomohla snížit depresi u pacientů, na které neúčinkovaly příslušné léky nebo kterým léky sice původně pomohly, ale potíže se později objevily znovu. Farmaceutické společnosti proto plánují výrobu léků založených na rybích mastných kyselinách.

Podle vědce Davida Horrobina by lék proti depresi založený na EPA, která se objevuje v rybách, mohl být na trhu do dvou let. Podle jeho slov se velká část lidského mozku skládá z tuků, ale asi pětinu z nich si lidské tělo nedokáže vyrobit a lidé je musí získat ze stravy. Výzkumy ukázaly, že lidé, kteří jedí hodně mastných ryb, mají menší sklon k depresi. To by mohlo vysvětlil, proč se deprese méně vyskytuje v zemích Dálného východu, například v Japonsku, kde jsou ryby velmi oblíbené, a je častější v některých zemích Evropy, kde ryby na stole nejsou tak často.