Nová rakouská kampaň proti Temelínu

Host (Ladislav Kříž): Dobrý den.

Host (Radko Pavlovec): Dobrý den.

Moderátor (Martin Veselovský): Pane Kříži, zajímá vůbec ČEZ fakt, že v Horním Rakousku lidé nesouhlasí s provozem naší jaderné elektrárny nebo to je věc pro vás vzdálená?

Host (Ladislav Kříž): Tak určitě to vzdálená věc pro nás není, ale je taky druhou otázkou, co s tím lze dělat. Protože postoj rakouských občanů je celkem znám, od doby, co se v referendu rozhodli zavřít jejich jedinou jadernou elektrárnu, tenkrát to referendum dopadlo velmi těsně, opravdu o desetiny. Padesát celých, nula dva proti, proti zbytku, tak od té doby se ten posun rakouské veřejnosti, především po masivní kampani všech ekologických organizací v Rakousku velmi, velmi posunul a v tuto chvíli je, je tohle to postoj rakouské veřejnosti, s kterým nelze hledat, takže nelze, nelze polemizovat. Takže my určitě nedoufáme v to, že bysme změnili názor rakouské veřejnosti, ale určitě . . .

Moderátor (Martin Veselovský): Spíš mě zajímá, jestli tento názor rakouské veřejnosti, v tuto chvíli prezentovaný například panem Pavlovcem, který tady ve studiu sedí, jestli má nějaký vliv vůbec na uvažování uvnitř společnosti ČEZ.

Host (Ladislav Kříž): Tak samozřejmě, určitý vliv má, ale spíše v té aktivitě vysvětlovat dále všechny okolnosti kolem jaderné energetiky, informovat naše spoluobčany, nejenom v České republice, ale i v Rakousku.

Moderátor (Martin Veselovský): Chceme našim sousedům, mimo jiné, dokázat, že atomová loby celou dobu lhala a že na Temelín nakonec z ekonomického hlediska doplatí všichni lidé v Česku. I tuto větu jste, pane Pavlovče, řekl v souvislosti s vaší kampaní. Máte ji podpořenu nějakými důkazy?

Host (Radko Pavlovec): Samozřejmě, jinak bych si nedovolil to tvrdit. Všichni víme, že do Temelína bylo dosud investováno zhruba sto miliard korun. Většina české veřejnosti je toho názoru, že by tedy v případě tak velké investice se elektrárna v každém případě měla provozovat, poněvadž mají představu, že tyto peníze se tímto provozem nějak vrátí nazpět. A právě to je ten bod, který vůbec nesouhlasí, který je chybný a zavádějící. Ve skutečnosti totiž tato elektrárna v současné době není schopná vyprodukovat elektřinu za cenu, která by pokryla alespoň její provozní náklady. To znamená, co se týče splácení těch sto miliard, to můžeme zcela zapomenout, z toho ovšem vyplývá, že tyto prostředky nepřináší žádný ekonomický výkon a nebo zisk a že jsou tedy dnes již nenávratně ztraceny a z toho vyplývá ztráta na jednoho občana rozpočtem deset tisíc korun.

Moderátor (Martin Veselovský): Když jsem citoval ten termín atomová loby, to je takový poměrně obecný termín, zahrnujete do atomové loby i společnost ČEZ?

Host (Radko Pavlovec): Ano, samozřejmě, protože tato společnost, řekl bych, je takovým hlavním nebo předvojem této jaderné loby, ale samozřejmě v pozadí jsou i dodavatelé, kteří vydělávají právě na dodávkách jaderných zařízení nebo na výstavbě Temelína. Řekl bych ale, že tato loby je koncentrovaná v podstatě hlavně u ČEZU a nebo na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Moderátor (Martin Veselovský): Pane Kříži, to je, než se začalo mluvit o jaderné loby a ČEZU, tak bych řekl, že to je poměrně exaktně formulovaný názor na návratnost investice do Temelína.

Host (Ladislav Kříž): Já si přece jenom tady ještě poznamenám k atomové loby, jako já zase osobně nemám moc názor, že by atomová loby byla nějak , nějak silná, pokavaď bysme mluvili o nějaké loby, tak určitě hnědouhelná loby a uhelná loby je daleko silnější, ale to je detail. Samozřejmě, tady tyhle ty argumenty, co se týká ekonomické nenávratnosti investice a tak dále . Dokazuje to jediná studie a to studie pana Pavlovce, žádného jiného ekonoma takový nesmysl nenapadne, ale . .

Moderátor (Martin Veselovský): Ne nesmysl chtít vrátit oněch vložených sto milionů?

Host (Ladislav Kříž): Ne, ne, ne, nesmysl v tom, že elektrárna nadále produkuje ztrátu a čím dýl poběží, tím větší ztráta vznikne. Ty, co neinvestují jako pan Pavlovec, ale investují reálné peníze, investoři na burze by v tu chvíli museli všechny akcie prodat, protože nebudou vlastnit společnost, která produkuje real ztrátu, naopak ta cena akcií roste a to jsou opravdu finančníci. Ale opravdu todle ten argument, jediná studie, která je, je studie pana Pavlovce, která opravdu každému ekonomovi vlasy vstávají hrůzou na hlavě, ale není to jediná aktivita jen to tvrzení pana Pavlovce. On přes různé i organizace se snažil žalovat naši společnost, proběhla řada soudních sporů, samozřejmě každý soud toto odložil, naposledy před čtrnácti dny, takže samozřejmě všechny došly k tomu názoru, že je to nesmysl.

Moderátor (Martin Veselovský): Vy, když už se bavíme o té návratnosti elektrárny, Jaderné elektrárny Temelín, v jejím provozu, tak pokud se nepletu, jsme v nějakém osmnáctiměsíčním řekněme zabíhajícím období, i v tomto období, kdy , to víme z několika minulých dnů a týdnů, jsou určité výpadky. I tehdy produkuje zisk, podle vás?

Host (Ladislav Kříž): Produkuje, produkuje zisk v každým okamžiku. Jejich provozní náklady jsou někde na úrovni dvaceti halířů. Jistě víte, kolik za elektřinu zhruba platíte, platíte doma, takže ten zisk je tam samozřejmě realizován i tomhle tom období, ale samozřejmě, že ty výpadky omezují jakoby ten zisk pro společnost ČEZ a samozřejmě je to nemilý, ale je to vždycky na začátku provozu určitého zařízení, které nelze odzkoušet. . .

Moderátor (Martin Veselovský): Pro společnost ČEZ a potom potažmo pro stát.

Host (Ladislav Kříž): Pro společnost ČEZ, pro akcionáře, z nichž největší je stát, ano.

Moderátor (Martin Veselovský): Pane Pavlovče.

Host (Radko Pavlovec): Já bych se tedy dostal rovnou ke konkrétním údajům, když tady byly řečeny spíše urážky, než argumenty. Tak, proč neexistuje ze strany ČEZU studie, která by byla schopna polemizovat s mou prací nevím, poněvadž si zřejmě netroufají se do té odborné diskuse pustit a bylo tady řečeno ztráta nebo zisk. Tady to byl klasický příklad, když pan Kříž mluví o provozních nákladech dvacet haléřů, že zřejmě se v té tématice prostě nevyzná, protože tam míní ovšem jenom vlastní náklady na palivo, ovšem provozní náklady se skládají i z fixních provozních nákladů. Ty dosahují celkem tyto náklady šest set padesát až sedm set korun na megawatthodinu a za exportovanou elektřinu ČEZ nestrží ani pět set korun. To znamená, máte diferenci dvě stě korun na megawatthodinu, na kterou ČEZ doplácí, to dělá při produkci Temelína zhruba při plné produkci více než dvě miliardy ročně a když si představíte, že to se bude každý rok opakovat, tak jistě pochopíte, proč mluvím o tom, že je třeba zamezit dalším ztrátám.

Moderátor (Martin Veselovský): Pane Kříži.

Host (Ladislav Kříž): No, já si myslím, že by se rakouská strana pouze mohla radovat, pokavaď bysme byli takoví hlupáci a něco provozovali se ztrátou. Tím by jejich společnosti naopak uspívaly a mohly proniknout na náš trh. Já si myslím, že tady se můžem, všechny tyhle ty čísla, co říkal pan Pavlovec, řekl, silně pokulhávají za realitou , ale to samozřejmě tady se nerozsoudíme, kdo má pravdu.

Host (Radko Pavlovec): Ta čísla jsou z oficiálních pramenů.

Host (Radko Pavlovec): Já si myslím, že především, kde se dá porovnat, je trh a volná konkurence a kdyby Rakousko do této volné soutěže šlo a což dosud nechce, protože vědí, že by těžko uspěli a uměle si svůj trh chrání jako jeden z mála států, prostě se brání dovozu elektřiny z Český republiky uzavřenej trh, my takovou tu ochranu proti Rakousku nemáme, protože se neobáváme, prostě víme, jak ta realita je. Takže já si myslím, že ta cesta, kde bysme se vysloveně ukázala, kde je pravda, je to, kdybychom obě strany otevřely trh a na tom trhu bysme se utkaly.

Moderátor (Martin Veselovský): Jestli dovolíte, pojďme teď ten problém opravdu čistě ekonomiky, protože tak, jak jste to vy, pane Kříži, nastínil, je to iluzorní představa, protože Rakousko si svůj trh chrání a do té volné soutěže hned tak asi nepůjde, ale pane Pavlovče, je mezi vašimi obavami z Temelína, je tam ještě stále přítomna ta obava z řekněme potencionálně nebezpečeného jaderného zařízení blízko rakouských hranic nebo už se to soustředí čistě jenom na tu ekonomickou rovinu?

Host (Radko Pavlovec): Samozřejmě, že obavy nadále existují, ale co se týče tématiky této kampaně, tak tam jde o to právě ukázat české veřejnosti, jakým způsobem na Temelín doplácí a jak, jaké mechanizmy za tím působí. Protože to, co pan Kříž zde řekl, že něco ukáže trh, to je právě to, čemu se ČEZ snaží celou dobu zamezit. Nedávno došlo přece k převzetí distribučních společností ČEZ, to znamená, že teď se ČEZ dostal po roce zhruba, kde se musel pohybovat v otevřeném trhu, k takzvaným chráněným zákazníkům, kteří si nemohou svého dodavatele volně vybrat a nebudou si to dle představ současné vlády vybrat až někdy do roku 2006 nebo 2007 a právě na těchto zákaznících , to jsou především domácnosti, malé firmy, si ČEZ může vyrovnat všechny ty ztráty, o kterých jsem předtím mluvil a také si je už vyrovnává. Protože může křížově subvencovat z těchto vysokých cen, které musí tito zákazníci zaplatit, ztráty, o kterých jsem mluvil, například dvě miliardy jenom z exportu z Temelína. To znamená, takto funguje trh pod představou ČEZU a jenom bych chtěl k tomu dodat, že rakouský trh je zhruba dva roky otevřený na sto procent, kdežto český trh dosud bohužel jenom na pětatřicet procent. To znamená mluvit zde o nějaké, o nějaké nutnosti, že Rakousko má otevřít trh, naopak, je tomu tak, že bohužel ještě v České republice si nemůže každý zákazník vybrat svého dodavatele.

Moderátor (Martin Veselovský): Pane Kříži.

Host (Ladislav Kříž): Trh velkoobchodní, kde se ČEZ pohyboval, se pro ČEZ otevřel před rokem a půl plně. Již v tuhle tu chvíli kdyby jeho nabídka neuspěla, má , má smůlu. Ten trh je votevřenej v tomhle tom případě plně. Pokavaď pan Pavlovec poukazuje na propojení ČEZU a distribučních společností, tady je velmi, opravdu humorné, je to takové typické pro Rakousko, kdy káží vodu a pijí víno, protože u nich došlo k tomuto propojení ve stejném období, ještě v daleko větším rozsahu, kdy jejich největší výrobce se stejným způsobem propojil s distribučními společnostmi. Ale samozřejmě, že západní firmy, pokavaď mají chuť vlastně působit na těch východoevropských trzích, tak samozřejmě jejich cílem je ty trhy rozbít, rozdělit, poté je obsadit, ale doma se chovají přesně opačně. A samozřejmě, využívají k tomu i aktivity například pana Pavlovce. Mě je to líto, ale, ale je to tak, jako a využívají k tomu další cesty.

Moderátor (Martin Veselovský): Pan Pavlovec, pro rozhlasové posluchače, se usmívá, to znamená. . .

Host (Radko Pavlovec): Zatím jsem ještě nedostal nějaké smlouvy nebo nabídky od těchto firem. Vždy jsem se snažil pracovat nezávisle, ale k tomu bych chtěl jenom dodat. . .

Host (Ladislav Kříž): Od Energie AG jste nedostal ani . . .

Host (Radko Pavlovec): S Energií AG nemám samozřejmě co dělat a co se týče spojení firem v Rakousku, skutečně došlo v posledních měsících , jedná se o tom ještě v Bruselu, propojení několika firem v Rakousku, to znamená Verbun do distribučních společností, které se samozřejmě chtějí zase bránit konkurenci obrů, jako je EON a jenom s jedním rozdílem. Rakouský trh je otevřen, jak jsem již řekl, na sto procent. Kdežto ČEZ se tímto převzetím distribučních společností dostal k chráněným zákazníkům, které de facto teď může minimálně tři roky vykořisťovat, to znamená, v tom je velmi podstatný rozdíl a pakliže mluvíte o trhu, tak myslím, že byste měli nastartovat co nejdříve iniciativu, která by umožnila, co nejrychleji třeba od začátku příštího roku, každému českému zákazníkovi vybrat si svého dodavatele kdekoliv v Evropě.

Host (Ladislav Kříž): Stalo se i z naší iniciativy , asi jste nesledoval situaci. Včera se stalo, parlament schválil urychlení otevření trhu i pro konečné zákazníky.

Host (Radko Pavlovec): Ovšem ne pro domácnosti.

Host (Ladislav Kříž): Pro domácnosti urychlení trhu, pane Pavlovče.

Host (Radko Pavlovec): Ne pro domácnosti.

Moderátor (Martin Veselovský): Tak myslím, že bychom se asi měli, urychleně nahlédnout na stránku www.psp.cz a tam se podívat do dokumentů. Přiznám se, že toto přesně nevím. Nedávno prohlásila, pane Pavlovče, rakouská ministryně zahraničí, že více než realizaci dohodnutých technických opatření ke zvýšení bezpečnosti Temelína již lze sotva dosáhnout. Ptám se tedy, z čeho pramení váš optimismus a řekněme i optimismus vaší kampaně, že půjde dosáhnout více?

Host (Radko Pavlovec): To je právě, obsah kampaně je oslovit opravdu přímo českou veřejnost. Nakonec žijeme po referendu, dá se říct v České republice ve sjednocené Evropě, to znamená, jaksi neposílat si poselství po nějakých diplomatech nebo politicích, ale oslovit přímo českou veřejnost a prostě ukázat lidem, jakým způsobem na aktivity té jaderné loby doplácí a já si myslím, že dojdou lidé v České republice úplně ke stejnému názoru, jako došli lidé v Rakousku nebo v Německu nebo i v dalších zemích, kde prostě rozhodli o tom ukončit využívání jaderné energie.

Moderátor (Martin Veselovský): Ještě jedna otázka na vás. Pokud by, tedy vaši kampaň nebo iniciativa ,měla za výsledek nějakou veřejnou debatu tady v České republice, která by vedla k ovlivnění , například parlamentu a opravdu byl Temelín zastaven a zakonzervován, tak vy disponujete nějakou exaktně zpracovanou studií, že toto řešení je levnější, než ho provozovat?

Host (Radko Pavlovec): Ano, já jsem již naznačil mechanizmy. My jsme tady mluvili o té, o tom rozdílu ztrát z prodeje elektřiny, že není možno uhradit ani celé provozní náklady. K tomu přicházejí ještě ovšem nutnosti dalších investic, například , pakliže by ČEZ opravdu chtěl splnit dohody z Melku na sto procent, tak by musel v Temelíně investovat další miliardy korun do technických řešení, která by to umožnila.

Moderátor (Martin Veselovský): Chystáte se na to, pane Kříži?

Host (Ladislav Kříž): Samozřejmě. My dohody z Melku plníme na sto procent a tvrdí to i rakouská stana nebo rakouská vláda.Samozřejmě, že pan Pavlovec si myslí něco jiného, s tím už lze těžko něco dělat. Pro nás je rozhodující, že stanovisko rakouské vlády je, že všechny podmínky dohody z Melku a to bylo velké, vstřícné gesto, z české strany je naplňováno, ale je vidět, že rakouské straně to nikdy stačit nebude.

Moderátor (Martin Veselovský): Pane Pavlovče.

Host (Radko Pavlovec): Já právě také doufám, že tyto výroky, že bude splněno na sto procent, platí, proto v nich vycházím i v těchto výpočtech a další samozřejmě věcí je, že například v Temelíně by bylo potřeba vybudovat úložiště, takzvaný mezisklad radioaktivního odpadu. Tuto investici by v případě zastavení bylo možno si také ušetřit. Dále například náklady na likvidaci jaderné elektrárny. Když se podíváte, jakým způsobem byly určeny a vypočítány, na jejichž původu totiž ČEZ vytváří rezervu na likvidaci, tak zjistíte, že tyto náklady se pohybují někde v oblasti patnácti procent toho, k jakému závěru došli například v případě německých reaktorů. Moje otázka tedy je, kdo potom tento rozdíl zaplatí, poněvadž z příspěvků, který momentálně je kalkulovaný, se tato investice určitě nebude , nebude možno ji uhradit.

Host (Ladislav Kříž): To je váš názor, tamto jsou exaktní odborné a všude ve světě vyzkoušené záležitosti, ale já si myslím, že ono stačí víc toho, jak vypadá konzervovaná elektrárna v Rakousku Zwentendorf, tam tenkrát také lidé, příbuzní panu Pavlovcovi, tvrdili, jak se na tom ušetří, jak ta elektrárna je úplně zbytečná, jak to bude děsně výhodné. Takže tím ještě lépe, že ta elektrárna pude předělat, třeba na plynovou elektrárnu. Současná zkušenost, skutečnost je taková, elektrárna je zakonzervovaná, stojí každý rok zhruba třicet milionů korun, její konzervace, v prvních letech to bylo daleko více, jenom údržba. Elektrárnu se samozřejmě nahradit nepovedlo, přímo v sousedství stojí uhelná elektrárna, která samozřejmě produkuje zplodiny. Její provoz nebo výroba elektřiny v této uhelné elektrárně je zhruba dvaapůlkrát vyšší, než by byly náklady v té jaderné elektrárně, takže žádná z tědle těch představ se v Rakousku nenaplnila.

Moderátor (Martin Veselovský): Pane Pavlovče.

Host (Radko Pavlovec): No, oni lidé v Rakousku jsou většinou hrdí na tuto ruinu u Dunaje, naštěstí ne zářící ruinu, protože tam nikdy nedošlo ke spuštění řetězové reakce a i když samozřejmě se musely všechny prostředky do výstavby odepsat, tak přesto je každému jasné, že si Rakousko tímto způsobem ušetřilo velké množství prostředků, že nemusí. . .

Host (Ladislav Kříž): Tím, že vyrábí . . dvaapůlkrát dráže . . .

Host (Radko Pavlovec): Ne, že se , že se nemusí zabývat otázkou konečných úložišť likvidace elektrárny a podobných jiných věcí . .

Host (Ladislav Kříž): Dvaapůlkrát dráže kalkulace . . .

Host (Radko Pavlovec): Tuto kalkulaci bohužel teď nemůžu ověřit a neznám a jsem přesvědčen, o tom, že nesouhlasí . .

Host (Ladislav Kříž): Je to, je to od rakouských zástupců společnosti Verbung, která budovala tu elektrárnu a provozuje to. . .

Host (Radko Pavlovec): Každopádně, já nevím, proč bychom teď měli tu elektrárnu Dierenror míchat s tímto problémem. Problém . .

Host (Ladislav Kříž): Vy tady dáváte nějaké řešení ,které jste dávali i doma . .

Host (Radko Pavlovec): Pardon, problém od Zwentendorfu byl ten, že ho nikdo nepotřeboval, stejně jako nikdo nepotřebuje Temelín a proto v Rakousku, když nedošlo k jeho zprovoznění,tak se nestalo vůbec nic. V České republice naopak, ovšem ještě před zprovozněním prvního bloku, byl tak obrovský nadbytek elektrické energie, patnáct tisíc giga watt ročně, giga watthodin ročně, což je téměř třetina české spotřeby, že v podstatě otázka zprovoznění Temelína je zcela absurdní.

Host (Ladislav Kříž): Já nerozumím, že Zwentendorf nikdo nepotřeboval, když se vedle postavila uhelná elektrárna.

Moderátor (Martin Veselovský): Poslední, poslední otázka bude směřovat právě na uhelné nebo tepelné elektrárny. Když už o nich mluvíme, ČEZ dal v několika posledních týdnech nebo měsících jasně najevo, že má v úmyslu v několika příštích letech nebo možná desetiletích obnovovat dosluhující tepelné elektrárny v severních Čechách nebo renovovat jejich odsiřovací jaksi prostředky. Znamená to, že ten argument, který byl používán řekněme celá devadesátá léta, že spuštěním Temelína dojde k odlehčení tomu severnímu regionu. Ten už neplatí?

Host (Ladislav Kříž): ČEZ opravdu nahradil svoji kapacitu jadernou elektrárnou Temelín. Protože v devadesátých letech odstavil výkon dva tisíce megawatt, což je přesně výkon, který byl postaven v Jaderné elektrárně Temelín. Takže z hlediska ČEZU došlo vysloveně k náhradě kapacity za jiné. A tedle ten výhled zase dále, samozřejmě všechny elektrárny, které byly odsířené, životnosti odsiřovacího zařízení je zhruba patnáct let, tak po roce 2010 začnou dosluhovat a je samozřejmě opravdu nutné se zabývat tím, jak tyto elektrárny nahradit. My jsme zatím došli k tomu názoru, že šedesát procent této kapacity v severních Čechách ze čtyř tisíc megawatt síření, bychom rádi nahradili zase tepelnými elektrárnami uhelnými v lokalitě severních Čech. Samozřejmě, může se vést i diskuse, jestli nenajít jiné zdroje, které by byly užitečné, ale tady , pokavaď se opíráme o energetickou politiku státu, tak tam je opřená o dvě významná, významné zdroje a to jaderné a uhelné. A jako doplněk obnovitelné.

Moderátor (Martin Veselovský): Poslední krátké slovo, pane Pavlovče.

Host (Radko Pavlovec): Já se vždycky smál diskusi, když se mluví o náhradě něčeho nepotřebného, něčím dalším nepotřebným a přesně v této oblasti se to odehrává.Dnes je nadbytečná kapacita tak obrovských rozměrů a exporty způsobují takové zprávy, takže v této situaci zřejmě nejvýhodnější začít diskusi o nějakém nedostatku po dvaceti letech, protože s tím je možno nějak odlákat pozornost od současné problematiky.

Moderátor (Martin Veselovský): Tak, to je konec dnešního Duelu Radiožurnálu. Je evidentní, že stanoviska jsou značně nesmiřitelná, uvidíme, jak nová kampaň hornorakouské vlády dopadne. Mými hosty byli pan Radko Pavlovec, zmocněnec hornorakouské vlády pro jadernou energetiku a mluvčí společnosti ČEZ, pan Ladislav Kříž. Děkuji za váš čas a hezký den.

Host (Radko Pavlovec): Děkuji.

Host (Ladislav Kříž): Na shledanou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.