Teroristické útoky v Londýně, spor ministra spravedlnosti a nejvyšší státní zástupkyně, zadluženost obcí

9. červenec 2005
Týden v tahu

Městskou hromadnou dopravu v Londýně paralyzovaly ve čtvrtek teroristické útoky. Proto se tam z nedalekého Skotska ihned vydal zpravodaj Radiožurnálu Vít Pohanka a po telefonu přinesl nejnovější informace. Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová se dostala do sporu s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. Do studia přijali pozvání komentátor hospodářských novin Jan Macháček, aby o celé situaci pohovořil. Starostové některých obcí nesouhlasí s tím, že figurují na seznamu ministerstva financí o jejich zadluženosti. O sporu v duelu týdne diskutovali starosta Jindřichovic Petr Pávek a Rudolf Kotrba z odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí.

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková : Londýn paralyzovaly teroristické útoky.

Ministr spravedlnosti zvažuje odvolání nejvyšší státní zástupkyně.

Někteří starostové nesouhlasí s výpočtem zadluženosti obcí.

Takové byly některé hlavní body tohoto týdne. Teď se jim budeme věnovat podrobněji. Dobrý den od mikrofonu přeje Barbora Kroužková. V úvodu našeho pořadu většinou nabízíme Duel týdne, tentokrát střet dvou pozvaných hostů uslyšíte v druhé půlce pořadu. Začínáme totiž v Londýně.

Teroristický útok v Londýně

Barbora Kroužková : Na Londýn zaútočili teroristé. Vybrali si čtvrteční ráno a městskou hromadnou dopravu. Nálože zabíjely v metru a také v jednom autobusu. Zemřelo na 50 lidí, stovky byly zraněny, a to nejsou konečná čísla. Teroristé Londýn napadli v době, kde se ve Skotsku sešli zástupci nejbohatších zemí světa a Ruska a Radiožurnál na summit G 8 vyslal také zvláštního zpravodaje Víta Pohanku. Ihned po teroristických útocích se ale vydal do Londýna, teď jsme ve spojení. Dobrý den, Vítku.

Vít Pohanka : Dobré odpoledne z Londýna.

Barbora Kroužková : Jaká byla ta čtvrteční cesta do Londýna?

Vít Pohanka : Tak, prakticky už od jižního Skotska se objevovaly na dálnici velké nápisy, varující řidiče, aby se vyhnuli Londýnu, média, když jsem poslouchal rádio alespoň v autě a přepínal různé stanice, tak prakticky všechna média změnila svůj program, zařadila naléhavé zpravodajství, zvláštní zpravodajství přímo o tom, co se děje v Londýně, protože panovaly samozřejmě v těch prvních hodinách velké obavy, že těch útoků bude ještě víc. V těch pořadech se vysílala i jaksi řekněme ta oficiální varování úřadů a to se netýkalo tedy jenom veřejnoprávní, třeba BBC, ale týkalo se to i komerčních stanic. Měl jsem tak trošku štěstí, protože přece jenom do Londýna jsem se dostal až brzy večer, kdy přece jenom opadla ta dopravní zácpa, která byla obrovská, protože v Londýně, jak jsi řekla, Londýn byl paralyzovaný, doprava se úplně zastavila a zastavily se i z velké části spoje, které spojují Londýn se zbytkem země. Nejezdily vlaky, nejezdily autobusy, to znamená, že hodně lidí samozřejmě sedlo do auta, byla úplně ucpaná ta okružní dálnice okolo Londýna, což se stává i jindy, ale tentokrát to bylo samozřejmě velmi, velmi mohutné, takže já jsem se dostal do Londýna, kdy už se to částečně normalizovalo. V té době už se také rodila autobusová doprava v centru města, která stála přes celý po těch útocích a dá se říct, že Londýn se potom začal vracet do běžných kolejí, opět tedy z velké většiny nebo z největší části, protože přece jenom na těch místech, kde došlo k útokům, tak tam stále ještě byli záchranné týmy, policejní vyšetřovatelé a jsou tam vlastně i teď.

Barbora Kroužková : Podle policie vybuchly tři nálože v metro a to téměř současně a zhruba o hodinu později ta v autobuse. Shrňme, co se o útoku teroristů ví a jaké jsou poslední zprávy o obětech a škodách?

Vít Pohanka : Tak já začnu o tom útoku, už se přihlásila dokonce třetí skupina na internetu k těm útokům a zdejší tedy představitelé policejní varují před tím, abychom tomu přikládali příliš velkou pozornost, oni to zcela jaksi nevylučují, že je to možné, ale přece jenom už je to třetí skupina, která se k tomu přihlásila. Takže si tím zjevně některé ty islamistické skupiny chtějí spíš zvednout profil, takže zatím se nevylučuje žádná vyšetřovací možnost, ohledně toho, kdo ty útoky mohl spáchat. Jak jsi řekla, došlo k nim v metru, prakticky současně, což policisté zde říkají, že naznačuje, že byly použity časové spínače a že tedy neútočili sebevražední útočníci. Co se týče obětí, tak 49 obětí je oficiálně formálně potvrzených, ale velké obavy panují o osud dalších asi 25 lidí, kteří jsou teď nezvěstní a kteří v té době, to se buď ví, že tedy přímo cestovali někde v tom systému dopravním, anebo podle všeho v tom dopravním systému byli a teď se neví tedy, kde jsou.

Barbora Kroužková : A pokud jde tedy o pachatele, tak se dá říct, že policie spíš vyčkává, než aby se rozhodla, zda potvrdí, jestli to byl jednotlivec nebo skupina nebo zda ty, jak už ty říkal, v tuto chvíli, tři skupiny opravdu patří pod Al-Kajdu.

Vít Pohanka : Přesně tak, Báro. Tady se objevují různé teorie o tom v médiích, kdo to tedy mohl spáchat. Vesměs proč ne, takže ukazují na islámské radikály, na militantní islám, že to spáchal nebo jeho řekněme zástupci. Policie nic nebo málo se k tomu vyjadřuje, nechce se k tomu vyjadřovat, protože pochopitelně to vyšetřování probíhá, oni nechtějí, aby tím, že dají najevo příliš mnoho informací o tom, co vlastně policie, co vyšetřovatelé vědí, tak že by mohli těm pachatelům utéct. Už se samozřejmě objevují dost velké obavy v souvislosti s tím, že pokud to někdo spáchal a do tuhleté chvíle nebyl ještě zatčený, přičemž samozřejmě ty kontroly na letištích už předtím byly velmi přísné, takže se očekává, že ti lidé zřejmě ještě někde tady v Británii, ti lidé tedy nebo ten jeden člověk, těžko říct, a panují tedy obavy, aby nespáchal samozřejmě další úkoly. Možná ještě poslední věc co řeknu, dorazili sem odborníci ze Španělska a jsou i spekulace o tom, že z Francie odborníci na terorismus, kteří s vyšetřováním pomáhají.

Barbora Kroužková : Říká náš zvláštní zpravodaj v Londýně Vít Pohanka. Na slyšenou.

Vít Pohanka : Na slyšenou.

Barbora Kroužková : Já ještě doplním, že svým příbuzným v Česku se dosud z Londýna neozvali dva Češi, řekl to České tiskové kanceláři Richard Krpač z tiskového odboru ministerstva zahraničí. Počet osob, s nimiž se dosud nepodařilo navázat spojení tak od včerejška klesl o 4. Ministerstvo nemá nadále žádné informace o tom, že by mezi oběťmi byl český občan. No a teď ve vysílání vítám Pavla Baršu, analytika Ústavu mezinárodních vztahů. Dobrý den.

Host (Pavel Barša): Dobrý den.

Barbora Kroužková : My jsme slyšeli, že vyšetřování pokračuje, pátrá se po pachatelích, jaká je vaše verze, kdo za těmi teroristickými útoky může stát? Jak říkal Vítek Pohanka, tak teď už jsou to tři skupiny, které se k útokům přihlásily.

Host (Pavel Barša): Já bych taky nepřikládal velký význam tomu, kdo se k tomu přihlásil, protože tu vývěšku může dát na ten internet kdokoliv. Důležité zatím to zřejmě nevíme a pokud to ti vyšetřovatelé ví, tak to z důvodů, které pan Pohanka uvedl, tají. Ale důležité je vlastně odpovědět si na otázku, zdali to byla nějaká spící buňka muslimů britských, anebo zdali to bylo skutečně exportováno z Afghánistánu nebo z oblasti Středního východu. To bude zřejmě základní věc, protože ta Al-Kajdá nefunguje neboť tím by se taky odpovědělo na otázku, jak ta Al-Kajdá vlastně funguje. Předpokládáme-li, že to byla nějaká skupina, která se skutečně jaksi hlásí k ideologii Al-Kajdy. Al-Kajdá není vertikální organizace, která by fungovala jako armáda. Al-Kajdá vlastně může fungovat tak, že máte buňky, které jednají relativně autonomně. Které můžou být rozesety po celém světě, včetně západní Evropy, v nichž můžou být občané Británie, Francie a tak dále a ti můžou jednat relativně autonomně a vlastně myslím, že to bude nejzajímavější sledovat vlastně, zdali tedy to bylo exportováno z toho Středního východu nebo zdali to byla buňka britských mladých muslimů.

Barbora Kroužková : To znamená, že by se teoreticky dalo říci, že třeba muslimové, kteří našli určité útočiště ve Velké Británii, třeba i občanství, tak se teď obrací proti tomuto systému? Já ještě doplním, co se objevilo v saudském tisku, který píše, že ten útok v Londýně je důsledek azylu radikálům, že v důsledku shovívavosti, s kterou Británie poskytovala útočiště některým Arabům, odsouzeným v jejich zemích původu za politické zločiny a náboženský extremismus, tuto zemi teď arabští a muslimští radikálová tedy zaplavují a vlastně se proti ni obrací. Je to možné?

Host (Pavel Barša): Ano, to odpovídá pravdě. Skutečně v 90.letech, když skončila válka v Afghánistánu, tak se ti radikálové, mnozí z nich se prostě nemohli vrátit do svých zemí, protože tam by je čekalo vězení, mučení a možná i smrt, jako pokud třeba to byli Egypťané nebo Syřané a žádali Británii o politický azyl a Británie těmto lidem politický azyl udělovala. To je jedna věc, že tam skutečně bylo to tvrdé jádro těch veteránů z toho Džihádu afghánského z 80.let. Ale druhá věc je, že tam je druhá, někdy i třetí generace imigrantů z Pákistánu a muslimů z Indie, což jsou mladíci mezi prostě 16 a 25 lety, z nichž mnozí nemají práci, mnozí se cítí odcizeni od té okolní společnosti a jsou tudíž náchylní na to, stát se součástí toho radikálního islamistického hnutí.

Barbora Kroužková : Ať už je to ale Londýn, Paříž nebo Madrid, jakákoli velká evropská města, tak se s problémy těchto komunit potýkají. Samozřejmě teď se po těch útocích zase varuje, aby nevznikla mezi zbytkem obyvatelstva nenávist k těmto komunitám. Jak to řešit?

Host (Pavel Barša): Vůdcové té muslimské komunity v Británii a v jiných evropských zemích se jednoznačně distancovali od toho útoku. Zdá se, že skutečně za tím že drtivá většina jaksi muslimů, žijících v Evropě, odsuzuje takovéto útoky. Nicméně ta skupina těch radikálů zřejmě roste a ta válka v Iráku bohužel přilila oleje do ohně, že vlastně zpopularizovala do jisté míry jaksi legitimizovala tu islamistickou ideologii.

Barbora Kroužková : Mají se teď bát i ostatní velkoměsta, třeba i Praha? Zmínil jste Irák, my jsme tak přítomni.

Host (Pavel Barša): Ano, ale my jsme nebyli přece jenom oficiální součástí té koalice a takže zdá se zatím, že ta logika jde po těch státech, které viditelně jaksi tam daly bojové kontingenty, což se týká Británie, že ta tam má 8.500 mužů, to by byla jaksi, to by snad byl ten důvod, i když nepředbíhejme, nechejme se překvapit, jak dopadne vyšetřování a samozřejmě také Itálie a Dánsko. Myslím si, že zatím ta logika skutečně ta pravděpodobnost, že by se cílem nějakých takových útoků mohly stát jiné země, které tam nejsou bezprostředně účastny na vojenských akcích, je menší, než u těch zemí, které jsem jmenoval.

Barbora Kroužková : Co teď dělat, jak dál postupovat v boji proti terorismu? Zatím to spíš vypadalo, že se státy snažily rozkrývat sítě teroristů a zavírat teroristy, potírat vlastně už některé akce. Neměly by se teď soustředit například na prevenci a příčiny?

Host (Pavel Barša): Já jsem zmínil, to se dá samozřejmě vzít z různých hledisek. Já jsem zmínil to odcizení nebo to sociální vyloučení těch mladých muslimů v Británii, to je třeba jedna věc, kterou ovšem Blairova vláda už se pokouší nějakým způsobem řešit a rozvíjí sociální a kulturní programy, jak ty mladé muslimy bez práce nějak zapojit pozitivně do té společnosti. Druhá věc je samozřejmě Střední východ a role Spojených států a Británie a dalších západních zemí ve Středním východě. Na Středním východě, tam prostě bohužel to je to jádro té Bin-Ládinovy a jiných radikálním islamistů argumentace, že oni mají tu teorii, že západ se pokouší kvůli ropě ovládnout tu muslimskou oblast, a proto chápou tu svou činnost jaksi jako ozbrojený odpor proti tomu. Takže to je druhá možná příčina, samozřejmě oficiální rétorika George Bushe je taková, že tyto politické příčiny neexistují, protože hlavní příčinou je nějaká fanatická ideologie nenávisti vůči západnímu světu.

Barbora Kroužková : Vysvětluje Pavel Barša, analytik Ústavu mezinárodních vztahů. Děkuji za rozhovor. Na slyšenou.

Host (Pavel Barša): Na slyšenou.

Spor Marie Benešové a Pavla Němce

Barbora Kroužková : Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová se dostala do sporu s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. Benešová zveřejnila informaci, že mluvčí ministerstva Petr Dimun měl uplácet novináře televize Nova, aby pracoval v její neprospěch. Nejvyšší státní zástupkyně nakonec uznala, že udělala chybu. Nepovažuje ji ale za tak zásadní, aby sama opustila svou funkci. Ministr spravedlnosti ji vyzval, aby do pondělí předložila důkazy a už připravil návrh na její odvolání. Předseda vlády Jiří Paroubek si zatím neudělal jednoznačný názor. Jestli ministr Němec návrh předloží vládě, závisí právě na premiérovi a také na tom, jak Benešová obhájí své kritické výroky. Co si o nich myslí komentátor Hospodářských novin Jan Macháček?

Host (Jan Macháček): Krátce potom, co nastoupil do funkce premiér Paroubek, ona přece na schůzce u premiéra s ministrem Němcem slíbila, že si bude dávat na takovéto výroky pozor. Ve své funkci přece musí si dávat pozor také na to, pokud s někým mluví, jestli je to někdo, komu může důvěřovat a tak dále, takže prostě udělala samozřejmě velkou chybu a porušila svůj slib.

Barbora Kroužková : Marie Benešová se o úplatku zmínila, když s reportérem probírala případ odstupujícího žalobce Radka Ondruše. Ten mluví o ovlivňování trestních řízení a kriminalizování určitých skupin a také o tom, že nejvyšší státní zastupitelství přijímalo nekompetentní lidi s pochybnou minulostí. Marie Benešová to odmítá, právě Ondruš podle ní připravoval materiály nových lidí. A navíc připomíná, že konečné slovo má stejně ministr spravedlnosti. Jak podle vás nejvyšší státní zastupitelství vůbec pracuje, jak se na tato obvinění díváte?

Host (Jan Macháček): Tak ono to je v naší společnosti složité zaútočit na někoho, že přijímá lidi s pochybnou minulostí, je bohužel možné skoro v každé instituci, takže ... .

Barbora Kroužková : Na druhou stranu to ovlivňování trestních řízení a třeba kriminalizování určitých skupin a k tomu připojím zase ale, že nejvyšší státní zástupkyně už dřív tvrdila, že se například ministr Němec snaží ovlivňovat kauzy, ve kterých figurují unionisté. Takže ovlivňování z obou stran.

Host (Jan Macháček): Já nevím, jestli ta tady kriminalizují skupiny. Samozřejmě je logické, že prostě když to vedení toho státního zastupitelství komentuje prostě určité trendy nebo hovoří s médii, tak samozřejmě prostě jakoby ty věci jako škatulkuje, mluví o kriminalitě na municipální úrovni a zdůrazňuje, že třeba tady je jako priorita některé věci jako dotáhnout, mluví o finanční kriminalitě, o vysoké finanční kriminalitě, mluví o nějakých místních ganzích a tak dále, o propojení třeba nejrůznějších mafií třeba na policii, no a tím, jak vlastně tyhle ty výroky zaznívají o tom, jaké jsou vlastně priority nebo kde jsou nedostatky, tak pak samozřejmě ty postižené skupiny mají pocit, že někdo se vysloveně prostě soustředí na ně. A souvisí to i samozřejmě s tím, že paní Benešová, jak známo, byla uvedena do funkce Milošem Zemanem, tedy vlastně sociální demokracií.

Barbora Kroužková : Spory ale vede nejvyšší státní zástupkyně s unionistickým ministrem, s Pavlem Němcem. Když se teď mluví o té kauze, která se týká možných úplatků novinářům nebo respektive toho jednoho případu, tak se ale zároveň hovoří o kauze katarského prince. Myslíte si, že se ministr Němec mstí za tuto kauzu?

Host (Jan Macháček): No tak já si myslím, že to vyloučit bohužel nejde. Podívejte se, když máte okázalou a nákladnou svatbu v určitém regionu ...

Barbora Kroužková : Myslíte svatbu ministra Němce.

Host (Jan Macháček): Svatbu ministra Němce a potom se zastáváte katarského prince, tak to působí poněkud zvláštně, že, když, i když možná to může být náhoda, ale jako vypadá to rozhodně podezřele. Rozhodně důležité je zdůraznit, že Tombie, jak známe z nejrůznějších filmů, je vlastně smrtelně nebezpečná věc a ta Unie svobody je do značné míry to Tombie v tuto chvíli, jo, že ona už netouží po tom být znovu zvolená, takže politik, který vlastně už nemá šanci nebo netouží po tom jako být znovu zvolen, se vlastně chová jako neřízená střela.

Barbora Kroužková : Podle závěru ročního projektu Českého helsinského výboru je organizace a efektivita a také rychlost soudů u nás na mnoha místech rozdílná, zástupce výboru Miroslav Krutina zdůrazňuje především mezery v organizaci a podle jeho slov je potřeba zásadní soudcovská reforma. Jaké úkoly z toho pro ministerstvo vyplývají a proč vlastně trvá tato kritika, takové hodnocení naší justice?

Host (Jan Macháček): No, protože ta justice se zlepšuje pouze pomalu a pořád má vlastně na krku spoustu povinností, které v normální zemi se řeší buď nějakým smírčím jednáním nebo to mají na starosti obchodní komory. Je to také tím, že ta justice je svým způsobem ucpaná, jako bych řekl, seshora, že spousta těch kádrů z minulého režimu tam pořád sedí právě na těch relativně vysokých postech.

Barbora Kroužková : Pojďme zhodnotit práci dvou stran tohoto sporu. Řekněme práci státní zastupitelství, státní zástupkyně Marie Benešové a na druhé straně ministra spravedlnosti Pavla Němce.

Host (Jan Macháček): Tak, já si myslím, že začnu u té paní Benešové, tak trošku jako systémově. Já nepovažuju úplně za šťastné, že ten systém je nastaven tak, že nejvyšší státní zástupce může přímo ovlivňovat nebo kontrolovat svoje podřízené pouze o takovéto patro níž, jak se říká, mínus jedna, ale zároveň prostě ten člověk tam přichází s určitou vizí, s určitou agendou a měl by mít právo ohledně toho, co se mu nelíbí, je to samozřejmě velká instituce, jsou tam různé frakce, bojují mezi sebou, není to úplně vlastně ve všech zemích světa takto uděláno. Víme například ve Spojených státech je vlastní státní zástupce v mnoha státech funkce volená, nepleťme si to se soudcem, soudce skutečně, to je závislý mocenský pilíř, řekl bych, ve státě, ale ten státní zástupce, ten reprezentuje vlastně stát, který žaluje určité kriminální případy a do značné míry to může být trochu politická agenda, protože logicky stát může mít nějaké priority, to není tak, že funguje jenom neosobní zákon. Stát prostě může vidět, že v určitých oblastech to postihování té kriminality se nedaří a v jiných oblastech se to daří. Co se týče ministra Němce a justice, tak samozřejmě tamto je běh na dlouhou trať a nemůžeme čekat, že by jeden ministr dokázal okamžitě všechno změnit. Jsou to věci i legislativní, protože já samozřejmě si myslím, že by bylo například skvělé, kdyby byl umožněn odchod, předčasný odchod s velkým odstupným do důchodu těch nejstarších soudců, kteří vlastně pracovali celý život za minulého režimu. Jsem přesvědčen, že by bylo třeba legislativně, jak jsem zmínil, odebrat soudcům některé pravomoci, aby se mohli lépe soustředit na to, co jim opravdu logicky a systémově přísluší a tak dál.

Barbora Kroužková : Je Marie Benešová na odchodu? Já jenom řeknu například, že šéfka sněmovního ústavně právního výboru Vlasta Parkanová si myslí, že medializované výroky neznehodnocují vlastnosti Benešové, kterou považuje za ženu razantní, odvážnou a taky vnitřně poctivou a Parkanová řekla, že lidoveckým ministrům doporučí, aby byli proti odvolání.

Host (Jan Macháček): Já bych v podstatě s tím, co říká paní poslankyně Parkanová, souhlasil. Všechny tyto vlastnosti, jak já paní Benešovou znám, bych na ní také ocenil, ale bojím se ...

Barbora Kroužková : Ale rozhodne vláda.

Host (Jan Macháček): Ale bojím se, že rozhodne vláda. Bojím se, že prostě na její místo přijde nějaká taková bezvýrazná úřednická figura, která hlavně nebude nikoho provokovat, hlavně nebude říkat nic kontroverzního, hlavně se nebude do ničeho plést, a to je to v tom lepším případě. Na druhou stranu jsem řekl na začátku, přestože paní Benešovou taky považuju za razantní a odvážnou, tak je to bohužel tak, že ona slíbila vlastně veřejně, že si bude na tyto věci dávat pozor a pozor si nedávala.

Barbora Kroužková : Říká komentátor Hospodářských novin Jan Macháček. Děkuji, na slyšenou.

Host (Jan Macháček): Na slyšenou.

Barbora Kroužková : Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Za chvíli se v Duelu střetnou starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek a Rudolf Kotrba z ministerstva financí. Téma - hodnocení hospodaření obcí. Chybět nebude ani fejeton Jana Pokorného.

Duel

Barbora Kroužková : Ministerstvo financí rozeslalo výstražné dopisy předluženým obcím. Některá ale nesouhlasí s tím, že v seznamu figurují. Jsou to například Jindřichovice pod Smrkem, které dokonce na ministerstvo podaly trestní oznámení. Ve studiu proto vítám starostu Jindřichovic Petra Pávka, dobrý den.

Host (Petr Pávek): Dobrý den.

Barbora Kroužková : A také Rudolfa Kotrbu z odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí. Dobrý den.

Host (Rudolf Kotrba): Dobrý den.

Barbora Kroužková : Pane Kotrbo, proč tato obec dostala zmíněný dopis?

Host (Rudolf Kotrba): Obec a nejenom tato obec, ještě dalších 104 obcí dostalo tento dopis na základě úkolu, který dostalo ministerstvo financí v loňském roce a ten úkol zněl, sledovat zadluženost obcí a krajů v České republice podle systému, který je v tom usnesení vlády 346 z loňského roku byl odsouhlasen. Ministerstvo financí provedlo výpočet podle tohoto daného vzorce a obce, které překročily danou hranici, byly osloveny s tím, aby ministerstvu financí daly ještě další informace k tomu, proč se tak stalo, aby ministerstvo financí, které má za úkol dále potom celý tento balík obcí ještě jednou komplexně zhodnotili, a proto tedy jednou z těch obcí byla i obec Jindřichovice pod Smrkem, která o procento překročila dané kritérium.

Barbora Kroužková : Pane starosto, vy nesouhlasíte s tím, že na tom seznamu jste. Proč?

Host (Petr Pávek): Tak za prvé, na tom, co teďko řekl tady pan Kotrba je nádherně zřetelné, jak zacyklená už je státní správa sama do sebe, protože on se odvolává na usnesení vlády, která to ministerstvu financí údajně uložila, ale zapomněl říct, že ty poklady pro tu vládu připravovali oni sami na tom ministerstvu financí, že ta vláda samozřejmě nikdy ty materiály reálně nečetla. To je první věc. Druhá věc je, že ten vzorec, který ministerstvo financí používá, tak neuje odborně řečeno více kriteriální a časové rozlišení, to znamená, že jako jediný příjem obce počítá ministerstvo příjmy, které do obecního rozpočtu přicházejí prostřednictvím státního rozpočtu a už vůbec nezohledňuje příjmy, které má obec mimo tento svůj vlastní rozpočet základní.

Barbora Kroužková : My se k té metodice dostaneme, nicméně je fakt, že vy jste si přece vypůjčili peníze a máte dva úvěry, stát se v podstatě dá také říci, snaží třeba kontrolovat, jak budete dál splácet a jestli obec bude schopná se s těmi svými úkoly vypořádat. Je to pravda?

Host (Petr Pávek): No, takhle to ten stát, jakoby staví, ve skutečnosti je zapotřebí říct, že my naše úvěry splácíme s přehledem, máme vlastní příjmy, ze kterých tyhle ty úvěry splácíme, to je jedna věc, druhá věc je, že bychom nikdy tyto úvěry nedostali, kdybychom nebyli schopni je splácet a toto posuzování nechť je tedy přenecháno těm, kteří ty peníze půjčují, to znamená vesměs bankám a za třetí, do toho v podstatě ministerstvu opravdu nic není a v tomto případě ani státu, poněvadž to spadá do kompetence místních samospráv, to znamená místního zastupitelstva.

Barbora Kroužková : Proč tedy ministerstvo přichází s touto kontrolou a hlavně, jak tedy vypočítává zadluženost obcí?

Host (Rudolf Kotrba): Celý ten systém je stavěn na tom, že se posuzuje, kolik finančních prostředků obec ze svých základních příjmů musí vynaložit na splácení svých závazků a kolik ji potom zbyde na ostatní běžný chod obce. Tady je potřeba říct, že ta základna je nejenom peníze, které dostává obec ze státního rozpočtu, ale také jsou tam finanční prostředky, které získá jinou, třeba svou vlastní činností, což je v tomto případě i obec Jindřichovice pod Smrkem, takže to je jedna věc. Druhá věc je, že jestliže si vláda stanovila úkol jakýmsi způsobem hodnotit a sledovat zadluženost obcí a krajů také samozřejmě, je to z toho důvodu, že jednak obce i kraje jsou součástí soustavy veřejných rozpočtů, která se sleduje v rámci Maastrichtských kritérií, tedy jejich zadluženost a také i z hlediska jakési preventivní záležitosti, aby i obce se naučily nějakým způsobem hospodařit se svými závazky a stavěly je trošku do úrovně, která se tedy sleduje v tomto státě.

Barbora Kroužková : Jak ale vypadá ta metodika? Pan starosta Pávek mluvil o tom, že jsou parametry, které on by považoval za důležité, ale ministerstvo s nimi nepracuje?

Host (Rudolf Kotrba): Vzhledem k tomu, že v České republice je 6.244 obcí a jejich sledování tedy nějakým komplexním způsobem by bylo dosti náročné, tak byl ten vzorec nebo ten systém toho ukazatele dluhové služby postaven tak, aby v tom prvním momentě ukázal na jakýsi problém, který by v těch některých obcích mohl nastat a z hlediska tedy zadluženosti a tento, ta skupina obcí, které potom z tohoto vyjdou, z tohoto systému, z toho prvního výpočtu ukazatele dluhové služby, je potom osloveno a požádáno a další kritéria a další informace a tyto se potom tím vícekriteriálním způsobem hodnotí a posuzují dále v tom systému, který je pro tento účel stanoven.

Barbora Kroužková : Pane starosto, slyšeli jsme, že se používá vícekriteriální systém, co vám tedy vadí, jakou metodiku byste zvolil vy?

Host (Petr Pávek): To je lež, žádný vícekriteriální systém ani s časovým rozlišením se na tom ministerstvu financí zkrátka nepoužívá. Jako otázka dluhové služby je problém, které se táhne celou řadu let, já už jsem v roce 2002 upozorňoval tehdejšího ministra Rusnoka, upozorňoval jsem i jeho podřízené na to, že tehdejší formulář dluhové služby právě nepracoval s časovým rozlišením, tehdy mi ministerstvo dalo za pravdu a ukazatel dluhové služby jako formulář byl stažen z oběhu, najednou se zase nenápadně objevil v mírně obměněné podobě, ale o to horší, to znamená vůbec nedošlo k tomu zlepšení té podstaty.

Barbora Kroužková : Konkrétně v čem?

Host (Petr Pávek): Já to zkusím uvést na nějakém velmi jednoduchém příkladu. Ministerští úředníci a představitelé vlády jak jsou prostě zvyklí neustále jenom vysávat veřejné rozpočty, tak si neumí představit, že někde existujou také veřejné rozpočty, které musí reálně hospodařit a musí reálně přežít v konkrétních podmínkách, to znamená, že se prostě starají i samy o sebe a ti představitelé, například řady samospráv se snaží o to, aby ty rozpočty svých obcí posílily například vlastními příjmy. To znamená, to je u nás například vlastní příjmy té obce přesahují mnohonásobně kolikrát ty příjmy, které máme ze státního rozpočtu, poněvadž kdybychom byli odkázáni pouze na státní rozpočet, tak bychom tam mohli pověsit akorát ceduli zavřeno, děkujeme. Protože bychom za něj ani nepřežili. A ten příspěvek z toho státního rozpočtu je rok od roku nižší, to znamená, buďto přežijeme tím, že si obstaráme vlastní příjmy, anebo ne.

Barbora Kroužková : Pane Kotrbo, někteří odborníci tvrdí, že ta metodika, kterou používáte, obce diskriminuje, například se tak vyjádřil ekonom Technické univerzity v Liberci Ivan Jáč.

Host (Rudolf Kotrba): Nevím, v čem by ji mohl diskriminovat, protože ta metodika teď nově stanovená, právě spočívá v tom, že ministerstvo financí veškeré údaje znovu prověří a znovu celou obec zhodnotí z dalších kritérií. Bere se do úvahy i celková daňová výtěžnost, bere se do úvahy celková finanční situace obce, bere se do úvahy další věci, které bezprostředně souvisí a na závěr toho celého se klidně může ukázat, že ten problém vůbec není takový, jak v ten první moment, při tom prvním třídění těch obcí, nastal a nebude přikročeno k žádným sankcím podle usnesení.

Barbora Kroužková : Takže Jindřichovice pod Smrkem možná budou vyškrtnuty z toho seznamu.

Host (Rudolf Kotrba): To je samozřejmě také možné.

Host (Petr Pávek): Nezlobte se, to je naprosto neslýchané, tohle to. Ministerstvo si stanoví metodiku, která je prostě špatná, na základě toho nám vyjde ukazatel dluhové služby, který překračuje stanovených 30 procent, podle usnesení vlády tím pádem obec v podstatě nemá šanci uspět při získávání jakýchkoliv prostředků finančních, ať už z evropských fondů nebo státních grantů nebo prostě ...

Barbora Kroužková : Slyšel jste ale, že ministerstvo dál bude pracovat s údaji, které od vás dostane a možná nakonec na tom seznamu nebudete.

Host (Petr Pávek): To je ten smutnej příběh. Tak si představte, že teda jakoby to ministerstvo udělá špatnou metodiku, na základě této špatné metodiky a tohoto chybného výsledku nás, jako obec, potom obešle takovýmhle dopisem, my jsme dopředu perzekuovaní a sankcionovaní tím, že nemáme šanci uspět při získávání jiných finančních prostředků a načež mi ministerstvo se tady tváří, jako že prostě velkodušně potom možná jakoby ty údaje znovu přehodnotí, znova přepočítá a že se možná ukáže, že jestli tomu tak nebo není, ale to, že ta obec prostě je průběžně, týden od týdne poškozována tím, že nemá možnost reálně si sáhnout prostě na další peníze, tak to těm pánům byrokratům prostě na tom ministerstvu je zřejmě úplně jedno. Ale nám to jedno není.

Barbora Kroužková : Co říkáte těmto námitkám, které má pan starosta? Týkají se toho, že dnes a denně se může obec snažit o peníze jak ze státních fondů, tak z Evropské unie, či odjinud, ale v tuto chvíli jste tedy v určité fázi, kdy ona figuruje na seznamu zadlužených obcí?

Host (Rudolf Kotrba): Figuruje na seznamu zadlužených obcí, který je ale ovšem není veřejnou listinou, to znamená, že je připraven pro další ověřování a další kontrolu, takže teďka nemá žádný instituce v České republice, žádné informace o tom, že například obec Jindřichovice ...

Barbora Kroužková : Tak z médií už to víme, ... .

Host (Petr Pávek): Já musím do toho vstoupit, to jsou lži, to není pravda, protože při každé žádosti o jakýkoliv grant nebo o jakékoliv prostředky dotační a z jakéhokoliv finančního zdroje, my musíme jako obec předkládat ukazatel dluhové služby, to znamená, musíme k tomu doložit ten formulář, ta obec je prostě ...

Barbora Kroužková : Nechystáte se změnit metodiku, kterou obce odmítají?

Host (Rudolf Kotrba): V letošním roce budeme dělat vlastně to první základní kolo tohoto nového systému, že vloni to bylo zahřívací kolo, který bude končit na podzim. Ministerstvo financí sbírá veškeré informace, veškeré připomínky a pokud vláda nerozhodne jinak, budeme postupovat stejným způsobem, takže v tento moment dokončíme tu etapu, která je teďka rozdělaná tím, že jsme oslovili starosty těch obcí.

Host (Petr Pávek): Víte, mě vždycky fascinuje, když ministerstvo financí, jako prostě zastřešující orgán všech institucí v této zemi, sbírá informace, jak starý brambory. Jako vy máte k dispozici finanční úřady, vy máte k dispozici veškeré audity, vy máte k dispozici veškeré kontrolní orgány.

Host (Rudolf Kotrba): Ministerstvo financí podle toho usnesení vlády je zavázáno, pokud dojde k nějakým problémům, oznámit tímto ministerstvům, že ta nebo která obec je v problémech podle té nové ...

Barbora Kroužková : To znamená, že nehledíte na to, na co si pan starosta stěžuje.

Host (Rudolf Kotrba): Takže teďka jsme žádné takové informace nikomu nedali, takže v zásadě nevidíme důvod, proč by teď měl být nějaký problém, nehledě na to, že evropské instituce si tento ukazatel služby zatím nepřebírají, takže je to naše metodika, která je vnitřní záležitostí.

Host (Petr Pávek): Ne, to není pravda, všechny implementační agentury, jako které tady u nás přerozdělují evropské peníze, všechny granty a dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů vyžadují po žadatelích, tedy po obcích, ukazatel dluhové služby.

Barbora Kroužková : Reaguje Rudolf Kotrba ze ministerstva financí.

Host (Rudolf Kotrba): V současné době, jak jsme oslovili již v té druhé etapě ty starosty postižených obcí, měli jsme několik žádostí nebo telefonátů nebo kontaktů s těmito starosty, potom, co se vysvětlil celý ten systém všichni uznali, že v tom není nic tak špatného, které by mělo zásadním způsobem ohrožovat obce a jiný problém tady teď v současné době zůstává obec Jindřichovice. Metodika se nelíbí proto, protože nebyla pochopena úplně přesně. Poté, co jsme vysvětlili, jakým způsobem se bude celý systém provádět, nejsou žádné další problémy. Co se týká samotné obce Jindřichovice pod Smrkem, musíme ovšem tady říct, že je to spíš speciální případ v těchto obcích, protože jako malá obec má dosti značnou hospodářskou činnost, která vyplývá i z toho, že si na tuto hospodářskou činnost vzala i ten úvěr. Touto hospodářskou činností si vydělá dostatek prostředků, který je schopna splácet závazky, v tom problém nevidíme a to hodnotíme velice kladně, ovšem ten alarmující prvek, který tady byl a který vlastně způsobil i to, proč se zajímáme o tuto obec je, že desetinásobně překračuje celostátní průměr u srovnatelných obcí v zadluženosti na jednoho obyvatele, takže...

Barbora Kroužková : Momentálně.

Host (Rudolf Kotrba): Momentálně, samozřejmě.

Barbora Kroužková : Když splatí své úvěry, tak na tom bude jinak.

Host (Rudolf Kotrba): Za 10 let je splatí, rok od roku, podle posledních údajů z posledního roku je to rok od roku asi zhruba 9 procent, kdy svoje závazky a svoji zadluženost snižuje, takže pokud se nestane nic mimořádného, obec ty svoje závazky splatí a nebude zásadní problém, takže v tom nevidíme žádný problém.

Barbora Kroužková : Když jsme u těch konkrétních čísel, pane starosto, ministr vám píše, že v roce 2004 vykázala obec zadluženost na jednoho obyvatele ve výši 43.380 a celorepubliková hodnota zadluženosti na jednoho obyvatele přitom činí 4.230.

Host (Petr Pávek): To je prostě vylhaný od a až do zet, naopak, jindřichovický občan v průměru je 5.692 korun v plusu. Obec má příjmy, mimo státní rozpočet přes 4 miliony korun a závazky, které má obec jsou kolem tří milionů korun, to znamená zůstává okolo milionu korun po zaplacení všech těch závazků je obec v plusu jeden milion korun, v příštích deseti letech ... . .

Barbora Kroužková : Pane Kotrbo, jak je to možné?

Host (Rudolf Kotrba): Jedna věc je hospodaření obce jako celek, obec Jindřichovice dosáhla v roce 2004 přebytku 2,700 tisíc korun, což je v pořádku, že dosahuje vedlejší hospodářské činnosti značné sumy, kterými pokryje ty svoje závazky je také v pořádku, ale samozřejmě musí z těchto svých zdrojů vyčlenit ten, těch zhruba 3 miliony korun nebo 3 miliony 700 na splátky, takže, my jsme teďka od pana starosty dostali veškeré údaje, které pan ministr požadoval, takže my teď provedeme komplexní zhodnocení tak, jak pan ministr ve své odpovědi napsal a uvidíme.

Barbora Kroužková : Ale ta čísla byla známá, to znamená, nemohlo to komplexní hodnocení přijít dřív nebo nemohlo předcházet tomu dopisu?

Host (Rudolf Kotrba): Ta čísla nebyla známá, protože příjmy té obce z vedlejší hospodářské činnosti tak, jak je pan starosta tady rozepsal, jsme měli jenom pouze v globální částce, teď je máme rozděleny do jednotlivých součástí, takže je to pro nás daleko průhlednější.

Barbora Kroužková : Pojďme ještě k tomu trestnímu oznámení. Jindřichovice se obrátily na policii, neznámý pachatel z ministerstva financí prý totiž vytvořil nepoužitelnou a zkreslující metodiku, v důsledku které se ztěžuje plnění důležitých úkolů obce a také tento neznámý pachatel rozšířil poplašnou zprávu o obci, která způsobila například vážné znepokojení mezi obyvateli. Pane starosto, jak se to projevilo?

Host (Petr Pávek): No tak to se projevuje samozřejmě permanentně, jestliže například krajský úředník, který do televize řekne, protože má tuhletu informaci, že Jindřichovice patří mezi nejzadluženější obce v republice, no tak to tu obec významně diskredituje a diskredituje to i tu práci našeho zastupitelstva a to není vůbec nic příjemného. Teď samozřejmě ti lidé, když toto zachytí v médiích, no tak jako řeknou, hele, my jsme zadlužený? Já říkám, ne nejsme.

Barbora Kroužková : Pane Kotrbo, nějaký posun, pokud jde o to trestní oznámení, nastalo od doby podání, kontaktovala policie ministerské úředníky?

Host (Rudolf Kotrba): Nemám informace o postupu policie.

Barbora Kroužková : Závěr je tedy ten, pokud jsem dobře pochopila, že nyní budete znovu komplexně posuzovat celou situaci a může se tedy stát, že ten seznam vlastně nebude existovat?

Host (Rudolf Kotrba): Ano, samozřejmě. To byl případ loňského roku, kdy bylo osloveno 211 obcí a po všech těch informacích a údajích, které jsme zjistili a po těch rozborech jsme usoudili, že není potřeba žádných sankcí, které by měly nastat podle toho celého systému.

Barbora Kroužková : A budete postupovat v budoucnu nadále stejně, to znamená, že zase do budoucna může podobný seznam naopak vzniknout?

Host (Rudolf Kotrba): Je to úkol, který dostalo ministerstvo financí od vlády, takže pokud vláda nerozhodne jinak, budeme pokračovat tímto způsobem.

Barbora Kroužková : Pánové, já vám děkuji. Hosty dnešního Duelu byli Rudolf Kotrba z odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí a Petr Pávek, starosta Jindřichovi pod Smrkem. Na slyšenou.

Host (Rudolf Kotrba): Na slyšenou.

Host (Petr Pávek): Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková : Závěrem ještě fejeton Jana Pokorného. Ten zjišťuje, k čemu může být také dobrá cesta ministra zahraničí do Latinské Ameriky.

Jan Pokorný : "Ministr zahraničí Cyril Svoboda má jeden handicap. Ať letí kam letí, ne a ne doletět. Tentokrát letěl letitým tůčkem do Latinské Ameriky a zůstal trčet v Africe. Zvyknout si na tvrdá přistání je při veškerém chápání dramatičnosti okamžiku pro politika zkušenost k nezaplacení. Ale pro ty, kteří by se chtěli zlolajně pošklebovat, je možná dobré tlumočit slova rozhlasového zpravodaje z místa. Letadlo přistávalo opravdu nouzově. Na krátké přistávací dráze a piloti zastavili stroj pár metrů před jejím koncem. Dál už byla jen a jen poušť a kamení.

Před piloty klobouk dolů, ale že svému ministrovi nedokáže 27 hodin jeho země pomoci, je s podivem. Ještě že ministra zahraničí přijel rozptýlit při čekání na pomoc jeho mauretánský protějšek Muhamed Valíd Belel. Pro diplomata může být takové setkání docela náročné. Ministři jsou zvyklí se na jednání připravovat, při návštěvě cizí země aspoň tušit, jak se jmenuje tamní hlavní město, znát pár údajů z historie a nádavkem nějakou tu zajímavost.

Jestli Cyril Svoboda věděl, že hlavním městem Mauretánie je Nuakchot, že země žije ze zemědělství a rybolovu a že nejvyšší horou je Kebiat Ibjíl 917 metrů nad mořem, musel mauretánského kolegu v té poušti oslnit. Pokud o Mauretánii nevěděl nic a přesto si dokázal s Muhamedem Valídem Belelem přes hodinu povídat, je jeho výkon možná ještě obdivuhodnější.

Nakonec po 27 hodinách česká delegace odletěla. Dnes už čile jedná v Latinské Americe, možná se jí tam povede uzavřít dohodu století, ale historie stejně zaznamená, že cesta do Latinské Ameriky rozšířila česko mauretánské vztahy až téměř k slovanské vzájemnosti."

Barbora Kroužková : Jan Pokorný uzavírá Týden v tahu. Příjemný zbytek víkendu přeje Barbora Kroužková.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: jap , bak , vpo
Spustit audio