Zatopený New Orleans čelí obrovské humanitární katastrofě

Na jihu Spojených států zpustošeném hurikánem Katrina hrozí rozsáhlá humanitární pohroma. Území je totiž prakticky bez přísunu pitné vody a dodávek elektrického proudu. New Orleans před hurikánem opustilo přes milion obyvatel, kteří žijí v provizorních podmínkách. Do města se stále valí voda z protržených hrází a záchranáři v zatopených domech pátrají po přeživších, mrtvé jen míjejí. Předpokládá se, že obětí budou stovky. Přibývá také případů násilí a rabování.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vrtulník pobřežní stráže

vrtulník pobřežní stráže | Zdroj: ČTK

New Orleans, jež leží pod úrovní mořské hladiny, připomíná válečnou zónu. Nadále se bortí hráze jezera Pontchartrain, selhalo odčerpávání a voda v celém městě stále stoupá. Zatopeno je už 80 procent města.

Naprázdno vyzněl pokus zaplnit díry v hrázích pomocí obřích pytlů s pískem shazovaných z vrtulníků. Panují proto obavy, že město bude dnes už celé pod vodou, včetně historické Francouzské čtvrti.

Záchranáři dostali ze střech domů do bezpečí asi 3000 tisíce lidí, ale evakuace dalších desítek tisíc mužů, žen a dětí je vzhledem na beznadějnou situaci v New Orleans pomalá. Mrtvoly plovoucí po vodě proto záchranné čluny míjejí bez povšimnutí, soustředí se jen na živé.

"Naší prioritou je teď záchrana životů. Stále jsme teprve v polovině záchranných prací, stále pátráme po přeživších. Naléhejte na všechny, kteří zůstali v postižených oblastech, aby se řídili instrukcemi státu a místních úřadů," prohlásil k situaci prezident George Bush, který vůli katastrofě zkrátil svou dovolenou.

Úřady zatím oficiálně evidují 68 obětí katastrofy, odhady jsou však mnohem vyšší. Jen v jednom okrese státu Mississippi dosáhl zřejmě počet mrtvých stovky a jsou vážné obavy, že toto číslo výrazně vzroste. Guvernér státu Haley Barbour, který si zničenou oblast prohlédl ze vzduchu, řekl, že to vypadá jako Hirošima po výbuchu atomové bomby.

Ve vyklizeném New Orleans začalo rabování

Ve státech Louisiana, Mississippi a Alabama zůstalo bez elektřiny více než milion lidí, mnozí i bez pitné vody. New Orleans před hurikánem opustilo přes milion obyvatel a zatím není jasné, jak dlouho vydrží žít v provizorních podmínkách. Není rovněž jasné, kolik domů bylo zničeno a kolik náhradních přístřeší bude zapotřebí.

záchranáři u haly Superdome | Foto: ČTK

Do dvou dnů má být z města evakuováno 30.000 lidí, kteří se v pondělí před řáděním živlu ukryli pod střechou sportovního stadionu Superdome. Halu nyní obklopuje voda, uvnitř panuje teplota 33 stupňů Celsia, problémy jsou s toaletami, všude se hromadí odpadky. Podle sdělovacích prostředků jeden člověk spáchal sebevraždu skokem z horních pater tribuny.

Napětí mezi obyvateli vyvolalo v okolí stadionu střelbu. Postřelen je nejméně jeden policista a napadení byli i novináři. Národní garda nemá situaci pod kontrolou. V zaplaveném městě začalo rabování, lidé se násilím dostávají do obchodů a plní si plastikové pytle oděvy, šperky nebo botami, jiní nakládají na nákupní vozíky ledničky, trouby a další zboží. Zmocňují se dokonce i policejních aut.

Město bude pod vodou týdny

Úřady daly na srozuměnou statisícům evakuovaných obyvatel vyklizeného New Orleansu, že se jen stěží vrátí do svých domovů brzy. Podle generálmajora amerických ženijních jednotek Dona Rileye odčerpání vody ze zaplavených oblastí velkoměsta potrvá nejméně měsíc. Navíc hrozí, že pokud voda stoupne ještě o metr, zničí celý vodárenský systém.

Federální agentura pro řízení záchranných prací hodlá obyvatele bez střechy nad hlavou ubytovat ve výletních parnících, které přistaví k pobřeží. Chce také zřídit stanová městečka či nechat přivézt obytné buňky. Námořnictvo vyslalo k pobřeží plavidlo s pitnou vodou a šesti sty provizorními nemocničními lůžky. Do služby bylo na záchranné práce povoláno 125.000 příslušníků Národní gardy z různých států.

Podle dosavadních odhadů by Katrina mohla být nejnákladnější přírodní katastrofou v americké historii. Škody mohou dosáhnout i 26 miliard dolarů. Zastaveno muselo být 95 procent těžby ropy v Mexickém zálivu a cena černého zlata proto láme rekordy. Včera se vyšplhala na 71 dolarů za barel. Na maximech jsou i ceny benzinu a topného oleje.

Miroslav Konvalina, Martin Hromádka, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme