Přepis pořadu Jak to vidí - 9.1.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemné dobré ráno přeje Zita Senková. Posloucháte Český rozhlas 2 Praha. Posloucháte pořad Jak to vidí a dnes je se mnou ve studiu Václav Cílek, geolog, spisovatel a filozof. Přeji vám dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Cílku, nový rok začal velmi turbulentně, válka na Blízkém východě a pro české občany jiná špatná zpráva, zastavení dodávek plynu z Ruska také do České republiky. Jak se na tu situaci díváte, překvapilo vás to nebo jsme mohli tento spor očekávat?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Víte, co mě napadlo dneska ráno, víte, kdo je první a největší obětí téhle té takzvané války o plyn? Gruzie. Ta už dneska nebude nikoho zajímat, naopak Rusové získali všechno, co potřebovali, stabilizovali se k nám, nikdo jim Gruzii nebude vyčítat a já si myslím, že další fáze se bude týkat Kazachstánu, možná Ázerbájdžánu, v podstatě už probíhá jako delší dobu takový ten pokus o ovládnutí těhle těch zemí. Podívejte se, už jsme se na tohle téma vlastně i v rádiu bavili víckrát, ale teďka je situace taková, že je dobré to zopakovat. Někdy v roce 2002 vydali Rusové takovou svoji strategii, energetickou strategii, která je veřejná dostupná nebo donedávna byla aspoň na Internetu. Oni tam psali, to znamená, před těmi šesti lety, jo, že je zapotřebí zbavit se tranzitní závislosti na třech nespolehlivých zemích, což je Ukrajina, Bělorusko a Polsko. A víte, asi před rokem jsem měl takový společný seminář s panem Václavem Bartuškou, což je takový ten náš ambasador na ministerstvu zahraničních věcí, který se stará o energetickou bezpečnost a ten říkal, jako ruská politika v oblasti energetiky je čitelná. Rusové něco řeknou, že to udělají a oni to udělají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Udělali.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
No, udělali to, jo, to znamená, pro pár lidí tenhle ten krok není překvapení, ale mě to teďka ani tak jako nezajímá z hlediska tohohle toho okamžiku, jo, protože doopravdy Rusové potřebují prodávat, my potřebujeme nakupovat, ty zisky jim prostě nějakým způsobem utíkají, oni takovou, takovou tu důvěru v tu Ukrajinu už vlastně jako úplně ztratili, další věc, která jako charakteristická je, že většina těhle těch krizí se odehrává v souběhu nějakého špatného počasí, jo, jako mrazu a třeba energetiky. Já už, je to jakoby náhoda, ale já už mám takovej jako pocit, že tyhle ty dvě věci se nějakým způsobem podporují, to znamená, z našeho hlediska můžeme očekávat to, že teďka si budeme vyhrožovat, slibovat, budeme jednat, bude žádat, že jo, a proběhnou jakési rituální tanečky, které nás zase nemusí tak jako úplně zajímat a za pět nebo za deset dnů ten plyn poteče, jo, to je taková ta okamžitá situace, ale jaká je taková, řekl bych, základnější situace. Podívejte se, v Evropské unii existuje pojem státní služba a ono se ukazuje, že ten stát zasahuje do života obyvatel vlastně čím dál tím míň, my ho cítíme čím dál tím míň, ale přesto stát se musí postarat o několik státních služeb, což je bezpečnost, například jako chod byrokracie, že jo, ale taky jako za státní službu se považuje energetika. A teďka my jsme udělali podobnou chybu, jako udělala většina tedy postkomunistických zemí a v polovině devadesátých let a posléze jsme se snažili všechno privatizovat. To znamená, my jsme prodali veškeré naše zásobníky plynu a veškeré naše plynovody soukromé společnosti, to znamená, jako mně to připadá jako taková situace, že energetická bezpečnost, vidíme to teďka, je víc než vojenská, jo, jako představte si, kdyby naše armáda prodala tanky třeba Sýrii teda a ubezpečoval, uklidňovalo ji, že prostě na našem území ty Siřani nebo někdo, prostě jiní Australani ty tanka mají vlastně jako uskladněné teda, že tady jsou, ne,ty smlouvy jsou dělané, jak jsem byl informován, tím způsobem, že vlastně stát ani nesmí vědět, kolik plynu je v zásobnících, nemá nad tím vůbec žádnou kontrolu, to znamená, my jsme de facto prodali základní kameny naší energetické bezpečnosti do rukou německo-ruského subjektu. Jo, já doufám, že to neřeknu moc ošklivě, ale mezi energetiky se o této akci mluvilo už jako před lety jako o paktu /nesrozumitelné/, jako úplně, jako rozumíte, v čem je tahle ta situace jako hrozně znepokojivá. Takže na jední straně máme Rusko, kterému si dneska nedovolí nikdo šlápnout na kuří oko, tím pádem Rusku se rozvazují ruce proto, aby ovládli své okolní satelity, může to bejt Ukrajina, ale ta není tak důležitá, ale zejména je to teda Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Ázerbájdžán. Tečka. V této chvíli se de facto jedná o rozšíření ruskýho impéria. Další věc, kterou my přesně jako vlastně nevíme, je, že tady může být ještě nějaký motiv další, to znamená, rychlejc tlačit na podporu toho plynovodu, které má vést přímo vlastně z Ruska Baltským mořem poměrně velmi jako nebezpečným ošklivým, technicky vlastně ošklivým prostředím, že jo, přímo do toho Německa, to znamená, situace je rozehraná tím způsobem, že Rusové budou těžit a Němci prodávat tedy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to vlastně všechno politika.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Tady už se jedná jako o osudy lidí a osudy národů, tady už jako, toto je právě přesně ten typ politiky, kterej se nás velice bolestně může jako dotýkat. A jaká je teda další část téhle té ruské strategie. Tato část ruské strategie počítá s tím, že nebude opravován ropovod Družba, on byl na našem území opraven, na Slovensku, tuším taky, ale ne na Ukrajině. Trhy na Slovensku a v České republice přestávají být zajímavé a Rusové od toho roku 2002 nebo 3 budují dva velké námosní terminály, jeden na Severním moři, kvůli sibiřským ložiskům, druhý velký, je to jako, to běží, to není plán, to není to, co jsme byli zvyklí od Ruska, že se teda něco postaví, tak za čtyři pětiletky je to hotový, ne, ne, jo, to jsou prostě jako doopravdy jako velký mohutný stavby, takže jeden na Severním moři, druhý je na Černém kvůli kaspické oblasti. A všichni počítají, Rusové počítají, tak to totiž napsali a tak se vyjádřili, že nebudou už vrážet další peníze do ropovodu Družba. Co se týče plynu, tak teďka náhodou někdo vypnul kohoutky, za čas se to uklidní, jo, a ty kohoutky zase pustí a bude to v pořádku. Co se týče ropy, ta sem jednou přestane týct a už sem nikdy nepoteče, teda ne Družbou, to je důležitý si uvědomit. Co za týhle ty situace máme. Za týhle tý situace máme uhlí hnědý. A co s tím hnědým uhlí dělá? Teďka uvažujeme jako hodně komplexně, jo, protože neuvažujeme tři dny dopředu, ale uvažujeme teď ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z toho dlouhodobého hlediska.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Ano. Podívejte se, dneska firmám, který vyrábí elektřinu, se vyplatí spalovat hnědé uhlí, vyrábět z něj elektřinu, kterou jde exportovat dál. Náklady na výrobu elektřiny z tuzemského hnědého uhlí odpovídají asi šedesáti procentům nákladům v Evropské unii, to znamená, když rychle to uhlí vytěží, rychle spálí a rychle vyvezou elektřinu, tak mají maximální zisky. Nicméně státy jako Norsko se rozhodly už před řadou let, že si udělají těžební kvóty, to znamená, oni vědí, že situace je nejistá, že třeba i toho plynu nemají zase tolik, tak se rozhodli ho využívat co nejdelší dobu. To znamená, oni nemají ty územní limity, jako máme my, o kterých si myslím, že prostě padnou už prostě proto, že tahle ta situace s plynem, že jo, a s ropou jako je nejasná, ale tady se přece nejedná o územní limity, ale tady se jedná o limity, kolik můžeme těžit maximálně ročně, aby nám to uhlí nejdéle vydrželo, jo, abychom byli, pokud, abychom vždycky měli něco ještě, když už nebudeme mít ten Temelín, dobře, dostavba Temelína nebo jaderné elektrárny, to je něco mezi deseti, dvanácti až patnácti lety, když všechno půjde dobře teda, ty problémy nastanou pravděpodobně mnohem dřív, protože ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Něco mezi tím rokem nula, řekněme, nyní a tím horizontem, protože se právě říká, že ta situace by mohla napomoci možná právě nějakému většímu boomu té jaderné energetiky, ale jak říkáte, to je taky daleko.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
To je, to je jako na dlouhý lokte. To znamená, nám tato situace s plynem zatím příliš neškodí. Zatím není důvod se nějakým způsobem jako znepokojovat z okamžitého hlediska, ale v podstatě jako, když si prohlídneme takovou tu energetickou krajinu, tak bychom měli bejt docela jako vystrašený. Heleďte se, ještě další motiv, kterej je, aspoň pro mě byl vždycky jako hrozně zajímavý, z kaspické oblasti vlastně jediný produkt toho plynu nebo ropovod, který vlastně vede nebo může vést, vede po té linii Baku-Tbilisi-Čejhan, Čejhan, to je na pobřeží Turecka, to znamená, je to terminál ve Středozemním moři a odtamtud je možné ten plyn nebo ropu, teda respektive, dovážet do západní Evropy. Jeden z prvních okamžiků války o Gruzii, se k tomu musím vrátit, jo, tak já jsem se navíc tu historii kompletně dozvěděl až v podstatě jako nedávno, protože v novinách se psalo, že byl bombardován, že tenhle ropovod, to znamená jediný ropovod, který vede na západ, jo, z této vlastně nesmírně důležité oblasti, ono to bylo tak, Rusové vystřelili nějak výstražné výstřely na kompresorovou stanici, a to je něco mnohem horšího a je to o tom, že havárie ropovodu nebo plynovodu se standardně opravuje, dejme tomu, za dva, za tři dny, jo, prostě do pěti dnů to musí bejt a když je to blízko civilizace, tak za den je to opravený, ale v okamžiku, kdy rozbijete kompresory, které pohánějí ten chod, tak to trvá jeden až jeden a půl roku, než dojde k opravě, protože jsou drahé, že jo, a musí se nejprve jako vyrobit, jo, to znamená, trvá to minimálně řadu měsíců. Jsem o tom jednou mluvil, já se za této situace k tomu prostě znova musím vrátit, to, co Rusové v té Gruzii udělali, byl jasný vzkaz jako západu, jako pozor s plynem, pozor na vaše investice, pozor na proudění ropy a plynu prostě západním směrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To si tehdy asi málokdo uvědomil, když se teď, ve vaší analýze jste se podíval zpětně, tak tam už byl asi zárodek i té dnešní situace, nebo to varování.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Ta dnešní situace je tady už několik let, a právě lidé, jako pan Bartuška a tak dále, o tom mluví už řadu let, to jenom, že za normální situace, že jo, je to, se buďto hádáme o Čunka nebo o Paroubka nebo o Kočku nebo prostě o něco takovýho, v podstatě o blbosti, když to teda jako řeknu. A to je, a tím ty zásadní věci jsou převrstveny a my je nevidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 2 Praha, posloucháte pořad Jak to vidí dnes s Václavem Cílkem. Vy jste se, o Vánocích jste si dopřál takovou cestu do Jeruzaléma, do magického města, místa, svatého místa. Vás tam v té době vlastně už zastihla, začala právě ofenziva, izraelská ofenziva v pásmu Gazy. Zůstaňme ale u té magie Jeruzaléma, jaké je tam vaše nejoblíbenější místo?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Jeruzalém je hodně zvláštní město, především má hradby, je čtvercové, je děleno na ty čtyři čtvrtě, na tu arménskou, křesťanskou, židovskou a muslimskou. A je to jedno, je to teda hlavní posvátné město pro judaismus a díky existenci /nesrozumitelné/, ale také pro křesťany a pro muslimy je to třetí nejposvátnější místo po Mecce a Medíně, protože Mohamed před svým nanebevzetím, že jo, nasedl na toho zázračného koně Buraka, který ho odvezl k té jeruzalémské skále, což je ta skála a Šalamounova chrámu vlastně, z té tam jako se zvedl do nebe, dokonce podle té lidové arabské legendy se zvedl i s tím skaliskem, takže archanděl Gabriel na tu skálu volal prostě jako - vrať se, ty do ráje nepatříš a rval jí nazpátek na zem. Ano, Jeruzalém je hodně zvláštní a krásné město, je to zároveň město velice tvrdé, je to město, o které se vždycky bojovalo a je to město, na jednu stranu úplně šílený vlastně a já jsem si tam četl Flaviusovu Válku židovskou, to je o zničení vlastně druhého chrámu, mně to i hodně objasnilo ten konflikt s těmi Palestinci, protože my si musíme uvědomit, že podle těch výzkumů DNA Palestinci, běžný Palestinec a běžný Izraelec mají totožnou DNA, to znamená konflikt mezi Izraelem a Palestincem taky se dá vnímat jako konflikt mezi dvěma židovskými kmeny, z nichž ten druhý palestinský je islamizovaný a arabizovaný, a to jako je jako velmi taková pro mě znepokojivá myšlenka. A v té válce židovské, že jo, se jedná o to, že ve městě, kde možná podle toho sčítání lidí o těch svátcích mohlo být až okolo dvou milionů lidí, vzniknou tři frakce, které nesmírně krutým způsobem válčí jedna z druhou a nakonec teda to dopadne tak, že Římani nemůžu přihlížet nečině, a tak přicházejí k městu a dobývají ho. Zároveň v tom městě probíhají boje, znásilňování, vraždění, loupení, takový ty iracionální záležitosti, spalování potravin, vzápětí je tam hlad, že jo, to město je obleženo, obleženo Římany. Takže Joseph Flavius nakonec vydává počet prostě z této války, při které došlo ke zničení toho chrámu a on tam jako asi doopravdy realisticky zahynulo milion sto tisíc lidí. Ve starověku bylo velmi málo takovýchto válek. A vidíte tam jednak ten fanatismus, v tomto případě a straně těch /nesrozumitelné/, jo, na té židovské straně, ale jako emočně něco velice jako podobného člověk vnímá na té radikální straně těch Arabů, těch Palestinských zelotů tedy, jo, ale zároveň v tom Jeruzalémě vnímáte další věc, já ještě, to ještě řeknu možná větší oklikou, když jste v Káhiře, tak v Káhiře je čím dál tím víc lidí, kteří patří mezi radikální muslimy, jo, a nosí burku, já nevím, co všecko, a běžný Egypťan střední třídy se na tyto lidí dívá s nedůvěrou a že mají něco podobnýho, jo, oni o tom zase tak často nemluví, ta střední třída, která by si docela dobře rozuměla s tou střední třídou v tom Egyptě, jako je taková, tak vlastně hrozně tak jako trošku jako s opovržením a nelibě nese tu nejvíc ortodoxnější část jako židovství. A já nevím, jaká je situace v Sýrii, ale když přijdete do Turecka, Turecko je intelektuálně hrozně vzrušující země, protože střední třída nebo takoví ti, jako ti intelektuálové tam, musejí řešit obrovský množství problémů, právě co s islámským radikalismem jako takovým, takže vidíte, jak od toho Egypta přes Izrael do toho Turecka stoupá radikalismus, jak slušní lidé, taková ta střední třída, takoví ti, takovej ten jako slušnej průměr, bych řekl, to v podstatě nějakým způsobem odmítá a jak si dobře rozumí sami se sebou. Protože jako je nutný říct, Palestina nerovná se Hamas, jo, Palestina je tvořena z větší částí jako pěknejma slušnejma lidma, který pro nás patří arabské kultuře, ale když jste tam, nebo když to vidíte prostě víc zevnitř, tak patří středozemní kultuře, to Středozemí je, je odlišné. Víte, já vím, že když čeští geologové pracovali v Libyi a leckde jinde, tak nejčastěji si jako předáka volili Palestince, pokud to šlo. A je to proto, že Palestinci jsou pracovití, jsou spolehliví. A proto je Arabové nemají rádi, to je jako hrozně, tohle to jako zvláštní situace, Palsetinci jsou taky někdy nazýváni Židy Arabů, no. Takže výsledek z tohohle toho celýho na mě padnul takovej jako poloviční smutek z toho, že takoví ti běžní slušní lidé v Izraeli, v Palestině, v Egyptě a v Turecku, jak znám z vlastní zkušenosti, se navzájem sobě podobají a rozumí si. Teďka, no, proč ten konflikt běží. Tady je, víte já to nevím určitě, ale jsou prostě určitý náznaky a já bych řekl, že nejbližší historická paralela nám blízká je třicetiletá válka. Proč třicetiletá válka trvala třicet let, když už to nikoho nebavilo. A je to proto, že časem byli u té války generálové, různé frakce získávaly poměrně velkou moc a poměrně velký majetky. Proč by ti generálové rozpouštěli armády a přišli teda dobrovolně o moc a možnost si vydělat, že jo, když to celý mohlo pokračovat dál. Takže v okamžiku, kdy z externích stran, to znamená, zdá se hlavně z toho Íránu, ale z menší části ze Sýrie, proudí peníze, tak část těch palestinských rodin, která je spjata prostě s Hamasem, tak část těch peněz odčerpává na svůj soukromý byznys, jo, a část používá na ty rakety jako takový a přitom ještě existuje podezření, že oni vlastně si ani moc nepřejí, aby ty rakety byly moc účinné, jo, že jim stačí, aby ten byznys běžel dál, jo, takový ty míň účinný prostě podomácku vyrobený rakety, který prostě proletí /nesrozumitelné/, jak se říkalo, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký dopad může mít teď tato situace, ta eskalovala, je tomu čtrnáct dní, jak může předurčit ten další vývoj na Blízkém východě?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Když čtete Josepha Flaviuse, anebo historii Křižáckých válek, tak máte pocit, že na tomhle tom Blízké východě se neustále točí stále stejné emoce, že každých dvacet nebo třicet let násilí, nenávist, masakrování, že to tam nějakým způsobem žije. Já si myslím, když jsem přemýšlel, jaký má řešení konflikt v pásmu Gazy, tak si všímá pravděpodobně jediné, aby všichni obyvatelé v Gaze se měli tak dobře aspoň jako se mají třeba Izraelci nebo ještě lépe, nebo aby se měli aspoň jako Řekové, protože ti bohatí lidé z lenosti, jo, válčí méně, nevím, jestli by to pomohlo, je to neřešitelný, ono totiž v Gaze zároveň dochází voda, to je taková, tam, jak se teďka bavíme třeba, jsme se bavili o gruzínském konfliktu, jako válce, o ropu nebo o to, kudy to poteče, tak u té Gazy je jak další motiv válka o vodu. Izrael má dneska dvakrát tolik lidí, než v těch šedesátých letech nebo ještě jako víckrát, že jo, tam je, slyšíte ruštinu běžně, vojáci izraelské armády se na ulicích baví rusky, že jo, je tam velké množství tmavých Židů, jednak marockých, jednak teda habešských, etiopských a těch lidí je mnohem víc, zároveň v tom Jeruzalémě, jako doopravdy magickém, jako rozumíte, že teda tam rozumíte tom, že přítomnost boží, jak tomu teda vlastně říkají Židé, takže má ty anděly teda toho požehnání a toho božího hněvu, nevíte, kterých je více teda, jo, tam jako přítomnost boží neznamená tu harmonii jako takovou, tam naopak jako znamená svár teda, to je jako, jako poměrně je to šílený město teda. Dokonce existuje jeruzalémský syndrom, kterým ročně onemocní údajně padesát až dvě stě lidí a to jsou poutníci, kteří se začnou domnívat, že jsou buďto Ježíš nebo židovský mesiáš, anebo že se přiblížila apokalypsa, ty mají vlastní kliniku teda a na té klinice se navzájem jako obviňují z takového /nesrozumitelné/ a uzurpování, a to je prostě moc Jeruzaléma, která pochopitelně působí i na ty místní lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkal jste, že, pardon, ožily ty staré nenávisti, které tam v průběhu těch století ...

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Je to kotel, ve kterým mícháte ty stejný emoce furt a furt a je to vždycky, ty emoce jsou furt mezi tím, tím Bohem a tím prostě podřezáváním krku svému bližnímu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže na Blízkém východě asi nelze očekávat v nejbližších letech, že by ten kotel nějak přestal bublat, že by se to uklidnilo?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Víte, ono, my dohlédneme ke králi Davidovi, že jo, tři tisíce let dozadu, když se někdy v tom roce 997 zmocnil /nesrozumitelné/ města a od té doby máte pocit, že každých pár desítek let nebo století se tahle věc opakuje. Já jsem si říkal, ano, teďka jako třeba pod muslimskou správou je Chrámová Hora, že jo, to je nejposvátnější okresek jako takovej, za pět set let může být pod muslimskou správou nebo za padesát let, prostě celé město, ale protože to město má takovou dlouhou historii, tak za pět set let bůhví, jak to bude, tady ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už se nedozvíme za pět set let.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
To se nedozvíme, ale jenom, že v té Praze člověk nakonec uvažuje v /nesrozumitelné/ dvaceti nebo třiceti let, v tom Jeruzalémě pomalu, aby se tak jako člověk zamýšlel nad tím, co bude za pět set let, tam jako to město tomuto typu uvažování přeje. Heleďte se, ale řekl bych jednu hrozně možná důležitou věc, protože už za chviličku musíme končit, to, co je nesmírně krásné na izraelské vládě jako takové, je, že se snaží dělat něco pro lidi, to znamená, procházíte sídliště, procházíte uličky, procházíte způsob, jakým je dělaná prostě veřejná doprava a za tím vším cítíte jako ten zájem o toho občana, jako takovou sounáležitost. A třeba Židé mají obrovské množství velmi kvalitních architektů, ale jste v prostorách, kde máte pocit, že se vám jenom žije pěkně a jako přirozeně a nevidíte žádnou takovou jako tu údernou silnou, jo, moderní architekturu, protože prostě je to celý obětováno pro ten pocit tý komunity, nikoliv teda pro to ego toho architekta. To si myslím, že je jedna jako skutečně jako z nejkrásnějších věcí na současném státě Izrael.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vidí věci kolem nás, aktuální situaci, geolog, filozof a spisovatel Václav Cílek. Děkuji moc za vaší návštěvu, za zajímavé podívání a já připomenu, že pořad Jak to vidí vysílá Český rozhlas 2 Praha vždy od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině reprízu, přepis pořadu i zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu na adrese www.rozhlas.cz/praha. Pane Cílku, na slyšenou a hezký den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel, filozof
--------------------
Děkuji, na shledanou.