Jak to vidí Václav Cílek - 12.1.

moderátor
--------------------
A v Jak to vidí je dnes milým hostem geolog a klimatolog, pan doktor Václav Cílek. Přeji vám dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
Pořad posloucháte, vážení posluchači, buď v premiéře, krátce po půl deváté, anebo v repríze po třiadvacáté. Pane doktore, začněme Daisy. Asi bychom tu slečnu, paní měli blíže představit. Jde o meteorologický jev, sněhovou bouři možná, která zasypala během víkendu celé Česko a kus Evropy. Způsobila kalamitní stavy na silnicích, v železniční dopravě, problémy s dodávkami elektřiny, zpožďovaly se i poštovní dodávky. Sněžilo všude i v místech, který, která se sněhovým jazykům a závějím doposud vyhýbala. I hlavní město se potýkalo se sněhem, které by byly, ty sněhové závěje byly opravdu mimořádné. Já se musím přiznat, že jsem běhal o víkendu po Praze a koukal jsem udiveně, kolik je to sněhu. Bylo to opravdu fenomenální. Tolik sněhu nenasněžilo v předchozích letech nikdy.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
No, víte, kolega mi zrovna dneska ráno říkal tak vidíš, že ten Vladan nekecal, jo. A jsou statistiky, jsou rekordy, já nevím, Praha 15 nebo 20 let, jiná místa 50 let, ale to je takový ..., já ty klimatický rekordy moc jako nemám rád, protože když to třeba zúžíte na jeden den, tak jako budete hledat, kdy ve tři hodiny odpoledne byla tak vysoká teplota nebo nízká a vždycky se dostanete do nějakého rekordu.

moderátor
--------------------
Já jsem četl, že po 30 letech napadlo tolik sněhu.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Máte to úplně jedno. Toho sněhu je prostě dost, jo, a spíš se jedná o to ..., mimořádně dost, jestli tohle bude setrvalý stav, nebo jestli je to prostě úplná anomálie, jestli to odezní. Spíš to je tenhle typ otázek.

moderátor
--------------------
Ještě předtím, než se k tomu dostaneme, co vy jste dělal o víkendu? Také jste si užíval sněhu?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ne, já jsem byl v Jičíně, že jo, a cestou nazpátek z Jičína jsme asi dvakrát zajeli do nějakých závějí a lidé museli čistit koleje a dokonce cestující z vlaku vycházeli ven a pomáhali čistit. Bylo to jako velice, jako příjemné. Jako musím říct ... Mně pochopitelně je zima, že jo, a člověk zejména teda s radostí vidí ten menší provoz na těch silnicích. Najednou v tom městě je citelnější klid, jednak ten sníh tlumí, že jo, a jednak teda těch aut doopravdy jede mnohem míň. Takže je to takový jako, jako sváteční svým způsobem.

moderátor
--------------------
Vidíte to, k těm autům, to jste mi nahrál, protože naším dnešním tématem je cena pohonných hmot. Někdy se zdá, že ani předražený benzin, nafta, kdyby stál, já nevím, litr 150 korun nebo 300, tak zkrátka by to nedonutilo řidiče zůstat doma, jet veřejnou dopravou. Zdá se, že akorát taková mimořádnost jako sněhová bouře může lidi donutit k tomu, aby nechali auta doma. Co si vy o tom myslíte?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ona jak byla, že jo, krize z vysokých cen paliv a ropy v minulém roce, tak proběhla zejména na západě celá řada výzkumů. A má to několik limit. První věc se ukazuje, že většina řidičů, pokud má na chleba, tak jezdí. Jo, jako nejezdí ráda, maličko se krotí, ale ne moc. Já bych to přirovnal k situaci, jako když zdražíte cigarety, tak ty lidi prostě si řeknou s tím musím jako něco dělat a vydržej to dva nebo tři dny a pak kupujou těch cigaret stejně velký množství jako předtím. V Americe dělali podobnej typ výzkumů a tam je to hrozně rozdílný od sociálních skupin. Takže ty sociální skupiny, které byly zadlužené, které se bály, že jim, že budou mít špatný kreditní záznam, to znamená, že nebudou splácet dluhy z kreditních karet, což je jako tam jako velký průšvih a jde to do nějakýho jako ..., v podstatě do vašeho životopisu, jo, a tak ty omezovaly ježdění až o třetinu. Ale vomezovaly to vlastně tím jako nejhloupějším způsobem, takovým tím praktickým, to znamená, že míň jezdily za kamarádama, míň jezdily za rodinnejma příslušníkama a za kulturou, ale pochopitelně na ty nákupy a na takový ty nezbytný věci museli vlastně jezdit furt. To znamená, tady ten dopad na ty ..., ono to asi neplatí všude, protože ta Amerika je velká, že jo, a je hodně rozrůzněná, tak ten dopad toho zdražení skutečně byl v podstatě jako sociální a kulturní víc než ekonomický.

moderátor
--------------------
A u nás, kdybychom se měli vrátit do Česka? My jsme natočili anketu, odpovídalo asi 20 náhodně oslovených kolemjdoucích v centru Prahy. Ptali jsme se, zdali teda lidé přestanou jezdit autem nebo zmenší tu frekvenci ježděním vozem, když teď budou a jsou ceny pohonných hmot dražší. Tipnul byste si, jaké bylo skóre ano, ne?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Já jenom vím, že automobil je návyková látka, takže bych si ...

moderátor
--------------------
Ano, 99%. Po deváté hodiny uslyšíme i proč tomu tak bylo. Takže myslíte si, že Češi se svých čtyřkolých miláčků jen tak nevzdají?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ono to má limit. To znamená, v určitým okamžiku, kdy dostanete se s cenou benzinu třeba nad 40 korun, což zatím jako určitě nehrozí, nebo prostě nad nějakou hranici, kterou já a nikdo pravděpodobně neumí odhadnout, tak pak dochází k nějakému velkému zlomu. Ale pokud i ty ceny jsou dost jako vysoké, tak ta redukce té spotřeby já si myslím, že je maximálně v řádu pěti, sedmi nebo tak to aspoň bylo v té Americe a Británii a maximálně do 10%, a to ještě jenom v některých regionech.

moderátor
--------------------
To říká geolog a klimatolog Václav Cílek na vlnách Českého rozhlasu 2 - Praha. Nejhorší zima za několik desetiletí trápí Česko. Pane Cílku, teď se pojďme bavit na odborné notě, odborné vlně. Co za to může a můžeme očekávat takovéto zimy i v dalších letech?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Víte, mě zarazilo to vaše použití slova nejhorší. Co když je to naopak nejlepší zima nebo nejkrásnější zima? To jako, to je jako velice jako subjektivní záležitost. Já odpovím možná obšírnějším způsobem. Před summitem v Kodani, který se týkal globálního oteplování, jsem si říkal, že by stálo za to podívat se dobře na argumenty lidí, kteří se zabývají globálním ochlazováním nebo tím ... Protože oni vytváří jednak takovou jako názorovou protiváhu a jednak oni upozorňují na jevy, které třeba ta první strana těch lidí, kteří globálně oteplují, vnímá mnohem míň. Těch stránek internetových a článků na tohle to téma, na to téma ochlazování nebo malého oteplování je poměrně obrovské množství a taková jako slavná stránka je třeba stránka profesora Easterbrooka, což je taky jako geolog. A Easterbrook tam má graf, kterej teda má mnohem víc lidí, který ukazuje, jak se vyvíjela teplota za posledních 10 let. A za posledních 10 let je pravděpodobné globální oteplení 0,01 stupně Celsia. Jo, a to vzhledem k tomu, že průměrná česká zima nebo evropská zima se snadno od sebe liší o 1, 1,5 stupně, tak znamená, že se pohybujeme jakoby ve stokrát menším měřítku globálních hodnot, než jaký my můžeme pozorovat rozdíl mezi jednou a druhou zimou. Teďka ten, ta vzdálenost těch 10 let je pro klimatologii netypická. Většinou klimatologie počítá s třicetiletou periodou. A .. No, a ještě co znamená průměrná teplota v glóbu. Ona se dneska nebo několik posledních desetiletí měří družicemi a ty družice díky své orbitální dráze právě nevidí dobře severní a jižní pól, mezi osmdesátým druhým a devadesátým stupněm severní i jižní šířky a zároveň ty družice sčítají, zprůměrují, prostě integrují všechny teploty mezi povrchem a jedním kilometrem. A takhle integrují celý vlastně svět, takže byste si snadno moh vymyslet nějakou jinou průměrnou teplotu, ale pravděpodobně by byla ... To je jako docela zajímavý, když pracujeme s průměry, tak vlastně pracujeme s jedním z možných průměrů teda. Ale nicméně pravděpodobně jako velice, velice jako přesný. No, a ti lidé, kteří příliš nevěří na globální oteplování, tak provádějí takové ty základní korelace. Základní korelace, to znamená vztah, jestli existuje mezi oxidem uhličitým a teplotou. A teďka, jak to vypadá nejdřív jako z geologického a dlouhodobého a potom krátkodobého měřítka. V geologické minulosti vždycky nebo skoro vždycky, když máte průměrný vysoký teploty, tak máte hodně oxidu uhličitého. To znamená, v tom velkém měřítku ten skleníkový jev funguje naprosto jednoznačně, prostě jako nezastupitelně, jo. Dokonce když se ochladí, tak je to doprovázeno rychlým ubýváním oxidu uhličitého z atmosféry. Ale v tom menším měřítku my tady máme oceány a ohřát oceán nebo ochladit oceán, to je ..., jako to je zoufalá záležitost. Když se, když stanovujete stáří vod třeba v některých místech dna oceánu, tak se dostáváte k číslům 10 nebo 15 tisíc let, ty vody tam jsou, a takový průměr se uvádí, že molekula vody v oceánu se vymění jednou tak za 3 až 4 tisíce let. Jo, to znamená, ten oceán funguje mnohem pomalejc než ten oxid uhličitý. A základem takové té teploty toho oceánu je pochopitelně sluneční záření. Teďka já to nechci příliš komplikovat, já to řeknu jinak. V poměrně nedávné době, to znamená v půlce devadesátých let a po roce 2000, byly objeveny nebo znovuobjeveny dvě velké teplotní oscilace. Ono se jim říká PDO, pacifická dekadální oscilace a amoatlantická multidekadální oscilace. Ono je to úplně jedno, jo, jak se tam ..., jestli je to dekadální nebo multidekadální ...

moderátor
--------------------
Zkuste to přeložit.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ano, ano, je to v podstatě setrvalej, setrvalá teplota, plus minus setrvalá teplota povrchu oceánu, která trvá v průměru 3 desetiletí v obou případech. No, a právě důvod, proč my jsme teďka vstoupili do takového jako jednak teplého světa je určitě ten oxid uhličitý v atmosféře. To je jedna věc. Ale tenhle ten teplý svět náš je ochlazován. A já bych použil takový jako příměr, jako když jste třeba někde v Chartúmu, v hotelu, všude je horko, ale klimatizace běží naplno. A ta klimatizace, to ochlazování teda způsobuje právě to, do čeho jsme vstoupili už před několika lety. To znamená, ty chladnější teploty jak Atlantského, tak Tichého oceánu. A co říkají ochlazovači. Jo, a já si myslím, že teda v tomhle tom mají jako hodně pravdu. Oni říkají, že v průměru, jo, to vlastně ta chladná i teplá fáze trvá okolo těch 30 let. To znamená, zhruba 10 let máme za sebou nebo necelých 10 let máme za sebou ...

moderátor
--------------------
Té které fáze tedy?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Té chladné fáze.

moderátor
--------------------
Té chladné.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Jo, protože těch posledních 10 let se fakticky příliš neoteplovalo, i když obsah oxidu uhličitého v atmosféře rost poměrně výrazně. A k něčemu podobnému došlo, já nevím, ve dvacátých letech. Pak je takové to jako oteplování velké, až v těch sedmdesátých a osmdesátých letech. A v tom malém časovém měřítku to vypadá tak, že je silnější vazba mezi teplotou jako globální a teplotou oceánu než skleníkovými plyny. Jo, takže první myšlenka je taková - v geologickém měřítku skleníkový jev funguje. Funguje pravděpodobně, když se díváme do minulosti, nějak tak plus minus ve stovkách nebo tisících letech. Ale když se dostaneme do kratších časových období, třeba jako je jedno století nebo několik desetiletí, tak dokud se neoteplí celý oceán, což trvá těch několik tisíc let, tak musíme počítat s těmi střídajícími se dekádami. A je pravděpodobné nebo je docela dobře možné, že tahlec ta, že to proudění toho oceánu, které vynáší tu studenější a tu teplejší vodu, má zatím větší vliv na počasí, než jsme předpokládali a než oxid uhličitý. Takže pokud bych se vrátil k příměře té, toho, že žijeme v teplém světě, ale zároveň klimatizace, to oceánské proudění prostě běží vlastně naplno, tak tenhle ten příměr má bohužel ještě jednu charakteristiku, a to je to, že ta klimatizace se každou chvíli porouchá. Jo, takže ...

moderátor
--------------------
Aby to nebylo tak jednoduché.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Aby to nebylo v tom záznamu, jo. Takže jako tam jako jasně vidíte, že to neznamená, že by teďka 30 let mělo bejt chladnější počasí, ale že naopak, že během těch 30 let, každých několik let, dva tři čtyři roky my se furt pohybujeme v rámci prostě nějaké statistiky, jako ta klimatizace se vypne. A v tom horkém pokoji bude najednou prostě mnohem větší horko a pak to zase spadne dolů. A jinejma slovama, ta klimatická změna, která nás pravděpodobně čeká během 10 let ...

moderátor
--------------------
Ano, na to jsem se právě chtěl zeptat, jaké období nás čeká v následujících, řekněme, 100 letech. Určitě tato otázka vytanula na mysli i mnoha posluchačům Českého rozhlasu 2 - Praha.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Takže to nebude to, že bysme byli ve světě jenom nějakým teplým nebo studeným, ale v podstatě, když si vezmeme posledních 10 let, tu teplá zima, tu studená zima, všechny typy povodní, různé typy srážek, víc srážek v létě, tak stačí tohle to maloučko jako zesílit nebo přidat ..., jako opepřit to několika extrémy. Vždycky jsou důležitý ty extrémy, ne ty průměry. A dostaneme zhruba takovou jako předpověď na další dekádu, prostě na další desetiletí.

moderátor
--------------------
Takže vy už víte, jak by mohlo jít.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
To víte vy taky. Jo, to znamená, víme, že nás to počasí bude stejně vždycky jako překvapovat. Ale pojďme se ještě vrátit vlastně k té myšlence toho globálního ochlazování nebo toho oceánského proudění. Easterbrook a já si myslím, že má jako poměrně jako velkej kus pravdy, jako upozorňuje na to, že za tím, za tou chladnější teplotou vlastně toho oceánu jsou sluneční cykly. My jsme teďka v oblasti jednoho z nejmenších slunečních cyklů. To další maximum, které nebude moc výrazné, mělo bejt v roce 2012, jo, ale posouvá se pravděpodobně do května roku 2013 teda a takže to vypadá, že slunce dodává ... Teda nevypadá, je to tak, že slunce dodává jako méně energie. Je tam složitá mezihra, já tam nebudu teďka jako s magnetickým polem a s kosmickými paprsky ..., teďka nemá cenu nějakým způsobem dál jako rozebírat ... Jinými slovy, je reálná šance, že příštích 20 let se zimy jako tato budou opakovat. Nebudou se opakovat každý rok, mohou se opakovat naprosto nepravidelně a můžou být naopak prostřídávány neobvykle teplými zimami, jo. Protože furt je tady ten, jako ten chod toho teplýho ..., silného teplého světa a naplno běžící klimatizace.

moderátor
--------------------
Pane doktore, vy to vyprávíte jako běžnou záležitost opakující se. Teď jste to před chvílí potvrdil. Je třeba vůbec v té souvislosti nějak bít na poplach, viz kodaňský summit?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Určitě je, protože víte, k čemu dojde ... Pokud je tenhle ten model správný, a on je zřejmě statisticky správný, jo, to znamená, že nebude platit na 100%, ale že tak nějak by to prostě mohlo bejt, tak v roce 2030 až 40 pravděpodobně zase nastoupí silnější cyklus. A tehdy budeme mít díky vypouštění oxidu uhličitého ten svět ještě o něco teplejší a zároveň se to zkombinuj s vysokými teploty oceánu. To znamená, kolem toho roku 2030 nebo 40 může dojít doopravdy k nečekaně velkému zvýšení teplot.

moderátor
--------------------
A je možné tomu zabránit dnes, v dalších letech?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
To víte, když řeknu, že není možný, tak se na to všichni vykašleme a neuděláme nic, jo. Ale v podstatě jako realita je taková, to souvisí s energetikou, že ve světě v podstatě, co se týče dostupnosti zdrojů a zejména energetického zisku, tak v podstatě vítězí uhlí a další fosilní paliva. To znamená v okamžiku, kdy státy se hloupě zadlužily a kdy banky těžko dosahují na úvěry, tak málokdo bude investovat do nějaké velké restrukturalizace energetiky. Takže energetika v budoucnosti, pokud se nezavedou ..., já o tom trošičku pochybuju, prostě nějaký doopravdy razantní uhlíkový daně, tak bude založena možná stále víc na fosilních palivech a bude uvolňovat stále větší množství o pár procent ročně víc, jo. To je ten nejhorší možnej scénář oxidu uhličitého. To znamená, obávám se, že kombinací toho, že je tady hodně lidí, kteří chtějí vlastně dobře žít, že je tady málo peněz, že je tady málo investic a že není vůle obecně řešit problémy, což u té energetiky je nutné, které, ke kterým dojde za 20 nebo za 30 let, tak se vítěz ..., energetickým vítězem stává uhlí, jehož spotřeba neustále roste. Jak teda v procentech, tak jako ve vytěžených tunách a tím pádem, že doopravdy těch dalších, prostě další nějakou dobu, dokud třeba nenaběhnou, já nevím, jaderné reaktory čtvrté generace, což asi nebude dřív jak za 30 nebo za 50 let, ale prostě v tý energetice všechno trvá hrozně dlouhou dobu teda, zejména ty nové typy energetiky, než se nějakým způsobem prosadí, takže já to vidím z tohohle hlediska spíš pochmurně.

moderátor
--------------------
Říká geolog a klimatolog Václav Cílek. Geolog a klimatolog Václav Cílek, který je dnes v úterý 12. ledna 2010 hostem v pořadu Jak to vidí, strávil, vážení a milí posluchači, trošku netradičně přelom roku. Byli jsme u globálního oteplování, ochlazování, teď pojďme ze zimy do tepla. Pokud vím, tak jste byl v Sýrii, nemýlím-li se.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Byl jsem v Sýrii. Ano, ano. Taková tradiční vánoční cesta ...

moderátor
--------------------

Tradiční vánoční cesta už poněkolikáté.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ne, ne, ne, ne, ne. Minulé Vánoce jsme s ženou byli v Jeruzalémě a předtím v Káhiře. A to je právě ..., jsou jako navzájem podobná města, jedna z nejstarších na světě. A ten Damašek je skutečně jako kouzelné město. A musím říct, že vlastně jedny z nejmilejších lidí v poslední době jsem potkal jednak v Súdánu a jednak teda v Sýrii. A že takovej skutečně jako rozdíl třeba oproti, já nevím, centrálnímu parku v New Yorku, kde se navečer prostě bojíte, je to ..., že jste v Damašku, v nějaký úplně zapadlý uličce v noci a nebojíte se, nebo v Chartúmu. To je jako ... Já jenom chci, aby ... Prostě je tady určitej mediální obraz, že jo, těchto dvou zemí, teda konkrétně Súdánu a Sýrie, a pak je teda ta reálná zkušenost, která je vlastně velice příjemná.

moderátor
--------------------
Jak vás posluchači znají, jistě jste "pouze" nerelaxoval, určitě jste si z těchto zemí přivezl i nějaké poznatky ze svého vlastního výzkumu.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
No, ono by toho bylo jako poměrně hodně, protože já jsem se soustředil na takovou otázku, kterou mi položili kolegové z Respektu před koncem roku, jestli minarety patří do českého města nebo do evropské krajiny. Ale zároveň vlastně v té Sýrii, v tom Damašku jsem hledal a naprosto marně, protože celý je to nadsázka a poloviční nesmysl, pomník zakladatele českého království, kupce Sáma. A to je taková jako ... Víte, my máme furt tendenci dívat se na tenhle ten blízký orient, že tak trošku jako, jako pohledem vyššího vlastně k tomu nižšímu. Nicméně český orientalista Otakar Klíma kdysi dávno, že jo, uveřejnil takovou jako úvahu na téma, že ten kupec Sámo byl Syřan. A ono to má svoji logiku. My jako furt rozumíme, že se pohybujeme vlastně v nadsázce, ale spíš co já chci udělat, je tak nějak trošku jako propojit to světlo toho orientu, který je hodně problematický a místama krutý a místama velmi nádherný teda, s tím naším prostředím. Myšlenka základní je taková, že v době toho kupce Sáma a dlouho předtím se karavany, které měly několik set až několik tisíc velbloudů, vydávaly hluboko do Číny pod hedvábné cestě. Ty karavany byly organizovány tak, že byl vojenský doprovod, a účastnilo se jich několik desítek kupců a karavany mohly mít až několik tisíc velbloudů. Došly na místo, ta trasa je vždycky lemována těmi karavan /nesrozumitelné/, to znamená těmi místy, kde ty velbloudy můžete nechat. Jsou ..., denní vzdálenost pochodu vlastně od sebe, těch 30 kilometrů zhruba, tam se nakoupí zboží v obrovských obchodních terminálech, že jo, a veze se to nazpátek. Ty kontakty Čech a orientu jsou prokázané třeba nálezy odřezků zázvoru nebo pepře nebo kousky čínských textilií. Jo, už před rokem 1000 zejména na pohřebních rouchách králů nebo velmožů. Takže ty kontakty vlastně byly. No, a než dojde ta karavana třeba do toho Damašku nebo do Antiochie, tak se rozdělí, ty kupci se rozejdou do svých takových těch mázhausů, takových těch jako obchodních center, tam to přeloží a jede se s tím dál do Evropy. Takž organizování kupecké výpravy je v podstatě podobné organizování téměř jako vojenské výpravy. Velmi složitá organizace, odhodlaní lidé, jo, stateční, umějí vyjednávat. Jo, to znamená, tito kupci, tito vedoucí karavan mají de facto postavení praktickýho politika nebo velmože. Ten Sámo je Samuel, že jo, to je slovo, který je na tom Levantským pobřeží prostě úplně jako běžný. A mě vlastně na tom tak jako nejvíc zase s poloviční nadsázkou a legrací vlastně zajímala taková jako otázka, jestli doopravdy zakladatel českého státu nemoh pocházet z toho Levantského pobřeží, mít v sobě kus arabské, kus židovské krve, být potomkem Féničanů, jo, rozumět bohům Mezopotámie, Egypta, vědět něco o raném křesťanství, které bylo v Sýrii velmi jako běžné, něco o islámu a tak mi jako přišlo být jako hrozně krásné, kdyby ten Sámo byl z toho Damašku nebo z toho Alepa, protože tím vlastně do vínku tomu českému národu dal takovou jako sumu starověkých znalostí a bohů.

moderátor
--------------------
Takže jste pracoval, neodpočíval jste, ale rozhodně jste si to užíval, jak vás tak slyším.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Užíval jsem si to.

moderátor
--------------------
Vy jste stihl novoroční přípitek posluchačům Českého rozhlasu 2 - Praha, sobě jste přál vše dobré do roku 2010. Teď položím úplně tu nejběžnější otázku, pane doktore. Co vás v tomto roce čeká, na co se těšíte, připravujete, co budete zkoumat?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Člověk má vždycky plno plánů, že jo, a svět dopadne jinak. To znamená, já si nedělám moc plány do budoucnosti, spíš se snažím dotáhnout dluhy z minulosti a předpokládám, že po volbách, nejpozději na podzim každá nová vláda bude nucena tak silně redukovat výdaje, že se octneme ve velkých potížích, takže se snažím využít těch několika relativně klidnějších měsíců prostě k tomu, abych věci spíš dokončil, než nové začínal.

moderátor
--------------------
Tak ať jsou hezké. To byl Václav Cílek, geolog a klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd. Díky za váš čas a do měsíce na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Na slyšenou.

moderátor
--------------------
Připomínám, že přepis pořadu najdete na internetových stránkách www.rozhlas.cz/jaktovidi.