China Moses, Raphaël Lemonnier – Crazy Blues

Narodila se v roce 1978, svůj první nahrávací kontrakt získala už v patnácti letech (pro Virgin Records France) a první eponymní desku vydala v devatenácti. Patří nepochybně k jiné hudební generaci než její slavná matka, a tak není divu, že se realizovala v mnoha projektech mimo rámec čistého jazzu: soul, hip-hop a dokonce metal jí byly skoro stejně blízko. Ve Francii se stala brzy nepřehlédnutelnou hvězdičkou R&B scény.

Pokud přijde řeč na její nové album Crazy Blues, říká prostě: „Pochopte, že nejsem jazzová zpěvačka, ale soulová zpěvačka, která obdivuje historii a osobnosti tohoto typicky amerického žánru.“

Oproti tomu kariéra doprovázejícího pianisty a aranžéra Raphaëla Lemonniera je spjata hlavně s jazzem. Po návratu z amerického angažmá do Paříže se realizoval především ve vlastním triu a septetu, a věnoval se klasičtějším odnožím jazzu (natočil pocty Mingusovi, Ellingtonovi, Garnerovi). Lemmonier však k jazzovým přesahům neměl daleko, což dokazuje například jeho spolupráce s flamenkovým kytaristou Gregorio Ibor-Sanchezem.

China Moses, Raphaël Lemonnier |foto: Oficiální web China Moses

Symbióza Lemmoniera se zpěvačkou China Moses začala zhruba před pěti lety a vyústila nejprve v koncertní poctu Dinah Washington, jejich nezpochybnitelnéhmu společnému idolu. Zhmotněna pak byla na jejich předchozím albu This One’s For Dinah (Blue Note, 2009), která u kritiky dopadla velmi dobře.

Podívejte se na koncertní provedení titulní skladby alba, Crazy Blues:

Nové album Chiny Moses staví na nejlepší tradici blues a čerpá z inspirací, které pro tuto vokalistku byly klíčové: Dinah Washington, Etta James, Mamie Smith, Nina Simone, 'Lil Green, Peggy Lee, ale i Janis Joplin nebo Donna Summer.

Tomu odpovídá i šíře repertoáru, která se skutečně pohybuje v rozmezí od roku 1920 (Crazy Blues od Mamie Smith, jež ovlivnila mnoho bluesových zpěvaček) po rok 1979 (zpracování legendárního singlu Hot Stuff od Donny Summer). Skloubit to vše do smysluplného celku a nepodlehnout svodům opatrnického oprašování tradice není jednoduché.

Moses a skvěle šlapající rytmika Lemonnierovy kapely se však nenechávají sešněrovat žánrovými nálepkami a starým bluesovým i R&B kouskům vdechují život s neobyčejnou lehkostí a vášní zároveň. Základem většiny skladeb zůstává trio (Jean-Pierre Derouard – bicí, Fabien Marcoz – basa) rozšířené o hostujícího saxofonistu Pierricka Pedrona. Příležitostně je tato kapela obohacena o dechovou sekci klasického střihu. Třešinkou na dortu jsou někteří slavní hosté, především Sly Johnson nebo Hugh Coltman.

Vedle osvědčených standardů je na albu prostor i pro autorskou tvorbu. Poslechněte si třeba svižnější The Mailman The Butcher And Me:

O zpěvačce China Moses můžeme směle říct, že jablko nepadá daleko od stromu. Jak se však také zdá, tato výrazná dáma je dnes možná ještě zajímavější než poslední alba její slavnější matky, tedy Dee Dee Bridgewater. Cit pro tradici minulosti se tu pojí s mladistvou svěžestí v geniální symbióze.

China Moses, Raphaël Lemonnier – Crazy Blues

China Moses – zpěvRaphael Lemonnier – piano Fabien Marcoz – kontrabas Jean-Pierre Derouard – bicí François Biensan – trubka Bastien Ballaz – trombón

China Moses |foto: Oficiální web China Moses

Hosté: Sly Johnson, Hugh Coltman - zpěvPierrick Pedron – alt saxofon Label: Universal Music/Classic Jazz, 2012

www.chinamoses.com

Album týdne je programový blok ve vysílání stanice Český rozhlas Jazz. Ukázky z vybraných CD vysílá ČRo Jazz pravidelně každý den od pondělí do neděle vždy v 11:00 a 19:00. Album týdne vybírá redakce s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci. Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních nahrávek.