Magic Malik – Short Cuts

Flétnistický virtuóz Malik Mezzadri je charismatickou postavou pařížské jazzové scény; jeho jméno láká a je zárukou toho, že do klubu přijde dostatek posluchačů. A to přesto (nebo spíš právě proto), že na rozdíl od mnoha svých kolegů nestudoval jazz v Americe a tento žánr běžně kombinuje s prvky z rozličných kultur.

Malik Mezzadri (známý též jako Magic Malik) k tomu má veškeré předpoklady: narodil se na Pobřeží slonoviny francouzské matce, ale vyrostl na karibském (frankofonním) ostrově Guadeloupe. Ačkoli k jazzu a improvizaci má od 90. let stále blíže, jeho studijní začátky tomu nenasvědčovaly. Na Guadeloupu začínal studii klasické hudby a pokračoval v nich i na konzervatoři v Marseilles. Těch však zanechal a v Paříži začal hrát s reggae kapelou Human Spirit. Sám na tohle období vzpomíná rád:

„Hráli jsme původní reggae, ale kombinovali jsme je s africkými, jamajskými a jazzovými vlivy. Bylo skvělé improvizovat v tomhle kontextu. Základ téhle muziky byl skutečně jednoduchý. Ale šlo vždy o sdílení dojmů z nějakého neopakovatelného zážitku. Pokud jste chtěli jít hlouběji cestou improvizace, dveře byly otevřené.“

Mezzadri však brzy získal respekt na klubové scéně a s populárními nu-jazzovými formacemi St. Germain či Groove Gang Juliena Lourau zcestoval svět. Jeho první sólové album HWI Project (1997) byla poměrně přímočará fúze jazzu s funkem. Se saxofonistou Julienem Lourauem pak exceloval na živě nahraném albu Gambit (2000), kde se jazz a funk mísil s vlivy dobové taneční elektroniky. Podívejte se na ukázku z té doby:

Styl jeho vlastní kapely Magic Malik Orchestra (což je ve skutečnosti většinou kvinteto/sexteto) je mnohem obtížnější někam zařadit. Vedle již zmiňovaných vlivů zde najdeme prvky latinskoamerické (části alba 69 96), africké či blízkovýchodní hudby, drum’n’bass, a také vážné hudby 20. století (odkazuje např. na Messiaena a Steva Reicha).

Jistou spojnici či sdílené ideové zázemí lze však nalézt, pokud si uvědomíme, že hrává také s avantagardními skupinami jako Aka Moon, Octurn a spolupracoval se saxofonistou Stevem Colemanem (Mezzadri účinkuje na jeho albu On The Rising Of The 64 Paths, opačně Coleman hostuje na Mezzadriho dvojalbu 00-237 / XP-1). Jde totiž o formace spojené s širším hudebním hnutím M-Base. Příbuznost s hudbou Steva Colemana zde najdeme dodnes, jak je slyšet z ukázky z jeho relativně nedávného alba XP-2 (2009):

Nicméně blíže má dnes k temnějším abstraktním plochám, jaké na svých koncertech prezentuje zmiňovaný belgický Octurn. Není to náhoda: Mezzadri na jeho koncertech hostuje a dva výrazní členové Octurnu (pianista Jozef Dumoulin a baskytarista Jean-Luc Lehr) jsou zároveň páteří současné podoby Mezzadriho kapely. Podívejte se na ukázku z koncertu v současné sestavě:



V těchto kontextech je třeba vnímat i Mezzadriho nové album Short Cuts. Například kompozice Disruption Bomb: Mezzadri zde odkazuje na práci bandleadera Octurnu, baryton saxofonistu Bo Van Der Werfa, který mu zprostředkoval vliv Oliviera Messiaena a jeho modů s omezenou transponovatelností. Minimalistická skladba Amerigo, jež stojí na opakování tématu s drobnými posuny, může připomínat zase práci Steva Reicha:

Typicky snový zvukový opar, který se svým Fender Rhodes pianem produkuje Jozef Dumoulin v Octurnu, má svou paralelu i zde. Poslechněte si Mezzadriho skladbu Wipe Out:

Obecně ale platí, že abstraktních (a méně posluchačsky přístupnějších) ploch je zde méně, než jsme u Mezzadriho v poslední době zvyklí (viz třeba jeho předchozí živé album Bingo). Jednou z komunikativních, takřka popových kusů je písnička s výmluvným názvem Pop:

Skladba Jungle pak odkazuje na spolupráci s Julienem Lourau. Její motiv, práce baskytaristy i drum’n‘ bassové bicí  jsou velice podobné skladbě Conrod z Lourauova výše zmiňovaného alba Gambit. Poslechněte si ji:

Album Short Cuts je dalším mezníkem v tvorbě Malika Mezzadriho. Nahrávku opět koncipuje jako jistou mozaiku, kde je obtížné najít spojující linii. Nicméně „rozptyl“ vlivů a inspirací zde neodvádí pozornost natolik, jako v případě jeho starších alb, kde své kompozice označoval prostě jen čísly. Inspirující je zde obohacení (personální i kompoziční) o prvky, které známe např. z belgického Octurnu. Jeho jistá zastřenost a temnější témbry jsou však překvapivě prosvětleny a lze z nich soudit na podobnou proměnu také na koncertech. Snad se Mezzadriho vystoupení dočkáme i u nás.

Magic Malik – Short Cuts

Malik Mezzadri – flétna, kalimba, zpěv, elektronika Jozef Dumoulin – el. piano, programming, efekty Jean-Luc Lehr – baskytara Maxime Zampieri – bicí Host: Sanne Van Hek – trubka

Label: Bee Jazz Records, 2011

http://www.myspace.com/magicmalikorchestra

Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00.