Zuzana Lapčíková Kvintet – Rozchody, návraty
Cimbalistka, zpěvačka a skladatelka Zuzana Lapčíková koketovala s jazzem již delší dobu. Nahrávka Rozchody, návraty je však v jistém smyslu jejím nejjazzovějším snímkem. Desku jsme zvolili za Album týdne.
Lapčíková má samozřejmě s fúzí moravského folklóru s jazzem letité zkušenosti. V roce 1993 založila s Emilem Viklickým a primášem folklorního souboru Hradišťan Jiřím Pavlicou volné muzikantské seskupení Ad lib Moravia. Známá je její participace na oceňované Mrázově a Viklického nahrávce Morava (2001). Styčné body mezi romskou a moravskou hudbou se Lapčíková pokoušela hledat s jazzmanem Josefem Fečem (další spojnice s Viklickým) na albu Černobílá (2006).
Od té doby se však mnohé změnilo. Poslední tři roky se totiž na koncertech obklopuje novým kolektivem jazzmanů. „Je to takový česko-moravsko-slezsko-slovensko-romský kvintet,“ říká o kapele Lapčíková. Pianista Ondrej Krajňák a basista Josef Fečo pocházejí ze slavných romských rodin, Fraš pochází ze Slezska a bubeník Kamil Slezák přišel z Olomouce. „Říkám, že je to kapela mých snů, protože kluci jsou ve velmi dobrém rozpoložení a já za sebou na jevišti vždycky cítím obrovskou energii. Je opravdu radost s nimi koncertovat,“ řekla o nich cimbalistka loni rádiu Proglas.
Skupina debutovala přesně před rokem vánočně laděnou nahrávkou Marija Panna přečistá. Koncepčně velmi promyšlené album mělo formální uspořádání hudební mše, stálo do značné míry na textech a z moravských a barokních Vánoc na něj vybrala Lapčíková hlavně ty motivy, které se týkaly panny Marie. Šlo o nahrávku dosti komorní, baladickou, měla nás ztišit v předvánočním shonu.
Podívejte se na úryvek z koncertu:Nové album Rozchody, návraty navazuje na předchozí nahrávku jen zčásti. Nesvazuje se natolik uceleným konceptem (leitmotivem má být láska a s ní související loučení a návraty) a dává mnohem víc prostoru kapele, která má neskonalý drive, jaký bychom u moravských lidových písní možná nečekali.
Album Lapčíková otevře komorní sólovou introdukcí v podobě Čekám tě (Leoš Janáček). Následující známá lidovka Polajko, polajko se vyskytla mimo jiné na skvostném Viklického albu s Ivou Bittovou, Moravian Gems. Lapčíková rozhodně není výrazově natolik expresivní jako Bittová a ve své aranži text písně pouze nadhodí a vlastně záhy předává slovo Frašově soprán saxofonu. Už tady je zřejmé, co nám chce naznačit: není to čistě vokální album, ale do značné míry instrumentální, kapela je zde ve velmi rovnocenné pozici. Poslechněte si následující improvizaci Ondreje Krajňáka:
Není zde však nouze o zklidnění v baladách, jako například v aranži Vlaštověnka litá, kterou přednáší Lapčíková pouze s pianem:
V intermezzech typu Ej, v širém poli hruška dává autorka mnohem větší průchod hudbě moravského Slovácka a neliší se příliš od lokálních folklórních muzik. Do té doby, než po cimbálovém sólu či předehře začne kapela swingovat:
Jsou přitom místa, kde se Lapčíková spokojuje s rolí uvaděčky, která nás vtahuje do příběhu, do následujícího improvizačního dobrodružství. V těch momentech se oba světy (moravská a jazzová hudba) pouze střídají, kapela se folklórem jen volně inspiruje. Pak jsou tu ale o poznání zajímavější chvíle (aspoň pro jazzového posluchače), kde se oba světy jakoby samozřejmě protnou. Jazz se pak stává integrální součástí moravské melodiky, oba světy spolu výborně komunikují. Jde o nejsilnější momenty alba:
Velice příjemným „objevem“ je bubeník Kamil Slezák (1976). Tento učitel na JAMU samozřejmě patří k nejvyhledávanějším bubeníkům na Moravě (G. Brom Bigband, Matúš Jakabčic, Jan Přibil Quintet, Boris Urbánek), už méně se však jeho talent ventiluje na nahrávkách. Na novém albu Lapčíkové udivuje spektrem výrazových prostředků, barvitostí a flexibilitou, se kterou je schopen kapelu podpořit v energických pasážích i v baladách. Zaměřte se na jeho práci v následujících ukázkách:
Výjimečný sólový prostor dostává Slezák v závěru písně Dobrú noc, jejímž je spoluautorem:
Domnívám se, že v Česku dosud nevyrostla generace cimbalistů, která by byla schopna či ochotna propůjčit tento tradiční nástroj výraznějším žánrovým experimentům. Zuzana Lapčíková je již vzhledem ke svému zázemí spíše tradičněji orientovaná, to jí však nebrání ve vytváření fúzí, které nepůsobí v žádném případě křečovitě. Naopak, ve spojení s jazzem zní velice přirozeně. Rozchody, návraty vynikají sehraností, nespoutaností a také výtečným analogovým zvukem. Jazzový posluchač by možná uvítal více oněch světlých momentů, v nichž se světy jazzové a lidové hudby výrazněji protnou, to už je ale otázka osobního vkusu. V každém případě se máme u Lapčíkové na co těšit.
Zuzana Lapčíková Kvintet – Rozchody, návraty
Zuzana Lapčíková – zpěv, cimbál Josef Fečo – kontrabas Rostislav Fraš – saxofony Ondrej Krajňák – piano Kamil Slezák – bicí
Label: Supraphon, 2011 www.zuzanalapcikova.com
Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
