Brad Mehldau & Mark Guiliana – Taming The Dragon

10. březen 2014

Brad Mehldau a Mark Guiliana se nebojí překvapovat, experimentovat a provokovat, což bychom možná do introverta Mehldaua neřekli. Jejich nahrávku Taming The Dragon jsme ovšem zvolili Albem týdne nikoliv kvůli překvapivosti, ale díky nezpochybnitelné skladatelské i muzikantské invenci.

Když se řeklo Brad Mehldau, každý si okamžitě vybavil akustické piano a meditativní nálady s přesahy do soudobé vážné hudby. Ne, že by Mehldau dříve nepoužíval také elektrické klávesové nástroje, například na albu Higway Rider sáhl po analogovém syntezátoru Yamaha CS-80, nicméně šlo spíše o epizody. V duu Mehliana, které v roce 2012 vytvořili Mehldau a bubeník, skladatel a experimentátor s elektronickou hudbou Mark Guiliana (známý spoluprácí s Avishaiem Cohenem, Dhaferem Youssefem nebo Tigranem Hamasyanem), je najednou všechno jinak. Pánové se jali „krotit draka“ (tj. Taming The Dragon) elektroniky.

Ne, že by Mehldau na klavír úplně zanevřel. Například skladbu You Can’t Go Back vede klavír, podpořený ovšem řadou elektrických zvuků. Mehldau si s chutí zahraje i na staré dobré elektrické piano Fender Rhodes. Syntezátory, smyčky, samply a elektronické zvuky ovšem tvoří příslovečnou alfu a omegu alba.

 

Žánrově se Mehliana pokládají do ambientu, tzv. klubové taneční hudby, reminiscencí jazzrocku i jakéhosi funk jazzového futurismu, jaký prorokoval Herbie Hancock na desce Future Shock. Další, tentokrát evropskou dekadentní inspiraci prozrazuje už název jedné ze skladeb a samozřejmě i příslušný sampl: Gainsbourg. Nejde ovšem o žádné zmatečné střídání poloh, ale o překvapivě ucelený tvar. Nekoná se ani vítězství techniky nad invencí, žádná ze skladeb nepostrádá nosný nápad, není postavena pouze na okouzlení zvukem. Ostatně nahrávání debutu předcházelo turné dua, názory obou hudebníků i repertoár si tudíž stihly „sednout“.

Při poslechu alba navíc vysledujeme, že Brad Mehldau vlastně nezměnil tvář. Obklopen elektronikou vyznává tu samou kultivovanost a sofistikovanost. Pouze se vyjadřuje odlišným jazykem. Za minimalistické inspirace klidně dosaďme právě ambient, za okouzlení evropským hudebním romantismem třeba rozervanost Serge Gainsbourga. O přetrvávající Bradově zálibě například v takových Radiohead asi už netřeba psát.

03078807.jpeg

Ostatně, samotný Mehldau vše už před časem výstižně vyjádřil v jednom ze vzácných interview, konkrétně pro London Jazz News: „Nedělám rozdíly mezi žánry. Já jenom píšu a hraji, co cítím. Hudba sama o sobě nemá žádné žánry, je to jen dvanáct rozdílných tónů a způsob, jakým je zaranžujete v daném časovém úseku.“

 

Pokud milenci spojením svých jmen naznačují splynutí v jednu bytost, platí to i pro hudebníky v duu Mehliana. Souhru introverta Mehldaua a výbušného rytmického hledače Guiliany neruší byť jediná mikroskopická trhlinka. Věříme, že se vám i nová podoba talentu obou jazzmanů bude v našem vysílání zamlouvat.

Mehliana – Taming The Dragon

Brad Mehldau – syntezátory, Fender Rhodes, pianoMark Guiliana – bicí nástroje, elektronika

03078808.jpeg

Label: Nonesuch, 2014

www.bradmehldau.comwww.markguiliana.com

Album týdne je programový blok ve vysílání stanice Český rozhlas Jazz. Ukázky z vybraných CD vysílá ČRo Jazz pravidelně každý den od pondělí do neděle vždy v 11:00 a 19:00. Album týdne vybírá redakce s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci. Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních nahrávek.

autor: Tomáš S. Polívka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.