Brian Charette – Alphabet City
V Česku dobře známý Brian Charrete vyhrál loni v jedné z amerických anket ocenění pro „vycházející hvězdu“ . Pokud víme, jak americký hráč na hammondky vypadá, ale jeho kariéru jinak příliš nesledujeme, můžeme být zmateni. Nikoli z důvodu, že bychom pochybovali o jeho talentu, nýbrž proto, že už má za sebou čtyřicítku a aktuální deska je již jeho devátou nahrávkou.
Alphabet City, neboli méně známé označení části Manhattanu, kde žije, je malou poctou této oblasti, stejně jako řadě dalších míst či lidí, které má rád. Všech dvanáct skladeb, držících se v rozumné délce kolem čtyř minut, napsal tudíž sám a loni v září za pomoci kytaristy Willa Bernarda a bubeníka Rudy Roystona v New Yorku natočil. Album bychom asi neoznačili jako konceptuální, i když jako soudržné nepochybně.
Dnes již není neobvyklé, že koncepce varhanního tria je na hony vzdálená klasickým deskám Jimmyho Smithe. I přesto nás ale Charette překvapí žánrovým rozkročením. Novinku sice otevírá přímočarý postmoderní bebop East Village následovaný funky groovem They Left Fred Out – reprezentujícím další styl s oblibou interpretovaný na varhany – avšak záhy pochopíme, že tyto skladby jsou jen předehrou k nejzajímavější, střední části alba.
Z té vynikne především dvojice skladeb Not a Purist a Hungarian Major. V prvním případě jde o jazzrockovou kompozici se syntezátorem, zkreslenou kytarou, syrovými riffy a brilantními varhanními pasážemi v duchu kapel Deep Purple nebo Emerson, Lake & Palmer a Charette v ní rozhodně dostojí označení z názvu.
Ve druhém případě uslyšíme zpracování inspirace, kterou varhaník nasál při svých cestách východní Evropou. Konkrétně z Maďarska také pochází stupnice, na kterou odkazuje v titulu skladby, a jejíž potenciál důkladně prozkoumá v sólové mezihře. Zdobená melodie a zvuk „hammondek“ nastavený tak, aby evokoval některý z tradičních dechových nástrojů patří k nejzajímavějším momentům alba.
Jiným elementem přítomným na Alphabet City jsou odnože populární hudby. Příkladem je parodická Disco Nap či melodická Avenue A. Blues a americký country-rock pak uslyšíme v Sharpie Moustache. Po Split Black, jediné skladbě v méně běžném metru, už závěr nahrávky stylově tolik nevybočuje. Ukolébá nás ještě gospelově laděná White Lies, jediná balada na desce, a pak vše uzavře přímočará Tha Vague Reply.
Na to, že jde o album natočené pouze v triu, přináší nečekaně kontrastní hudbu. Částečně je to díky varhanám, jejichž témbr je proměnlivý a nabízí oproti častěji používanému klavíru více variant. Za žánrovou pestrostí ale stojí zejména inspirace východoevropskou hudbou, stejně jako přítomnost rockových a popových prvků na veskrze jazzové desce.
Brian Charette je kreativní hudebník mající dar nápaditě přetvářet své zážitky a emoce do kompozic. Alphabet City je vydařené album, nicméně doufejme, že příští nahrávka bude co do míry purismu ještě odvážnější.
Brian Charette – Alphabet City Brian Charette – Hammondovy varhanyWill Bernard – elektrická kytaraRudy Royston – bicí
Label: Posi-Tone, 2015
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
