Album týdne20. března  2017 v 09:30  

China Moses – Nightintales

China Moses – Nightintales (2017) - Foto: Sylvain Norget, MPS Records

China Moses – Nightintales (2017)Foto: Sylvain Norget, MPS Records

China Moses, talentovaná dcera Dee Dee Bridgewater, dávno dokázala svoje pěvecké kvality. Nyní ovšem udělala v kariéře další důležitý krok. Na desce Nightingales přesvědčuje také jako autorka. Skladatelka natolik zralá, že bez váhání volíme Nightintales albem týdne.

China Moses v minulosti přesvědčila jako svrchovaná interpretka. Její podmanivý alt si rozuměl s repertoárem takových veličin, jako byly divy Dinah Washington, Nina Simone, Etta James i nespoutaná Janis Joplin. Autorský repertoár ovšem představuje úplně jinou disciplínu. Zpěvačka si dokázala připravit správné písně na míru. 

Dokonce i na míru svojí charakteristické nadžánrovosti. S jistotou se pohybuje napříč jazzem, R&B i soulem. Jako producenta zvolila Brita Anthonyho Marshalla, ostříleného i v R&B a hip hopových kruzích. Dokáže brilantně využít akustického soundu tak, že působí ve spojení s decentními, stylovými samply a prvky současného kvalitního popu naprosto přirozeně. 

Výbornou vizitkou a zároveň písní, která okamžitě vtáhne do děje, je hned úvodní Running, skutečně nespoutaně běžící napříč žánry. Píseň roztančená, „napínavá“, se swingujícím tepem akustické rytmiky, vstupy samplů, dechů i smyčců, přesto nepřeplácaná, zvukově nepřetížená, průzračná. 

Uchvátit samozřejmě dokáží i procítěné, soulem načichlé balady jako Ticking Boxes či jazz-bluesově „tradičnější“ Whatever. Je cítit, že China ví, o čem zpívá, že do not i textů vložila vlastní pocity. Třeba ty hořké, rozchodové, jako právě ve Whatever, ale i vášnivé v Put It on the Line nebo kurážné a dravé v Running

K nakažlivě euforické náladě nahrávky určitě přispěl i fakt, že vznikala živelně, rychle, bez zádrhelů. Zpěvačce a muzikantům stačilo pouhých pět dní (a nocí) muzikantského vytržení. Což na takhle komplexní, proaranžovaný a produkčně pečlivě ošetřený titul opravdu není mnoho. 

Přitom, podle informací vydavatele, zpěvačka podstatně proměnila muzikantskou sestavu. Pianista a varhaník Luke Smith jí ovšem sekunduje podobně chápavě a procítěně jako dříve Raphaël Lemonnier. 

„Většina tohoto alba vznikla doslova z fleku. Proto zní tak čerstvě,“ potvrdila zpěvačka v tiskové zprávě. A dodává: „Chtěli jsme točit nadčasovou muziku, něco, co si s chutí poslechnete i po pár letech. Deska zní tak živě, jak jen to bylo možné, a kompaktně jako klasické jazzové písně minulosti. Většina takových písní bývala obvykle jen dvě, tři minuty dlouhá. I naše album jsme záměrně omezili na celkový čas padesáti minut. Dlouhé verze písní předvedeme na koncertech. 

Nezbývá než souhlasit se zpěvačkou. Tahle muzika, byť stopáže písní jsou tu přece jen o něco delší, je jasná a přesvědčivá jako facka – nebo polibek, záleží na konkrétním případě. Chybí něco k nadšení příznivců Chiny Moses? Už jen ten koncertní návrat do Česka, aby u nás zpěvačka předvedla i nový autorský repertoár a ony „dlouhé verze“. 

China Moses - Foto: Sylvain Norget

China Moses – Nightintales 

China Moses – zpěv
Luke Smith – piano, varhany
Neville „Level“ Malcom – kontrabas, baskytara
Jerry Brown – bicí nástroje
Anthony Marshall – produkce, sbor
a další 

Label: MPS Records, 2017 

www.chinamoses.com  

Autor:  Tomáš S. Polívka
Pořad: Album týdne  |  Stanice: ČRo Jazz
Čas vysílání: Denně 11:00 a 19:00  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace