Nir Felder – Golden Age
Mladý americký hráč Nir Felder si intenzivním koncertováním, během kterého navštívil i Česko, stejně jako spoluprácí s Esperanzou Spaldingovou či Gregem Osbym, vysloužil novinářskou nálepku „příští jazzový kytarový velikán“. Felderův profilový debut Golden Age okřídlený a také zavazující přídomek naštěstí nevyvrátil. Zvolili jsme ho Albem týdne.
Cesta Nira Feldera k jazzu nevedla snadnými ani přímými pěšinami. Vyrůstal v malém městečku Katonah s počtem obyvatel tehdy jen slabě přesahujícím tisícovku. Na učednická léta, kdy se stal jeho idolem legendární texaský bluesrockový kytarista Stevie Ray Vaughan, vzpomíná s mírným pobavením:
„Nebylo kde bych se mohl učit hrát. A tak jsem aspoň listoval kytarovými magazíny a poslouchal jakoukoliv desku, která mi padla do ruky, především klasický rock, blues a soul. Vždyť to bylo ještě před nástupem YouTube. O existenci jazzu jsem se dozvěděl, když jsem uslyšel jména muzikantů. Jedním z nich byl John Scofield,“ vzpomínal Nir v důležitém rozhovoru pro americkou rozhlasovou stanici NPR.
Možná právě proto je Felderův hráčský styl tak pestrý. Přestože kytaristovy následující kroky vedly na prestižní Berklee College of Music, originalitu samouka už nikdy nezavrhl. Na bez výjimky autorském debutu Golden Age můžeme slyšet třeba vlivy post rocku či indie rocku, stejně jako ohlasy post bopu ve skladbách jako Ernest/Protector nebo Memorial. To vše propojené jednotným soundem i názorem.
K Felderovým přednostem patří, že je stejně „silný“ v levé i pravé ruce. V některých skladbách se dokonce obejde téměř bez tradičně pojaté sólové hry. Kytarista udrží pozornost rytmickou vynalézavostí, nebo postaví hlavní téma kompozice (např. Bandits) na elegantních koloraturách, tvořených rozloženými akordy.
Už tón kytary upřednostňuje konkrétní, jasný a zvonivý, vhodný pro akordickou hru i rychlé sólové běhy, snadno nápadně „vystřelující“ z harmonického základu. Velmi mu v tom pomáhá volba nikoliv v jazzu obvyklejších lubových či pololubových kytar s kulatějším zvukem, ale klasického masivu Fender Stratocaster, osazeného jednocívkovými snímači s mnohem větším přirozeným „ostřím“.
Nahrávce dodávají modernost, údernost a „angažovanost“ i občasné nasamplované promluvy politiků, včetně někdejšího prezidenta Richarda Nixona. Nicméně Felder zná míru, nahrávku samply nezahltil. Většinou „mluví“ samotná hudba, pro kterou si kytarista zvolil vhodné sidemeny.
O vyvážení Nirova ostřejšího elektrického soundu se stará především akustické piano úžasného Aarona Parkse, známého jak vlastními deskami, tak dobrými službami Kurtu Rosenwinkelovi či Terenci Blanchardovi. Basista Matt Penman a bubeník Nate Smith přitom dokáží hrát podle potřeby rockově „rovně“ (slyš třeba úvodní skladbu Lights, která by klidně mohla posloužit jako podklad k hitové indie rockové písni) i swingovat.
Nástup na scénu a sólový debut se Felderovi vydařil. Nezbývá než popřát energii a nápady na další cestu.
Nir Felder – Golden Age
Nir Felder – elektrická kytaraAaaron Parks – pianoMatt Penman – baskytaraNate Smith – bicí nástroje
Label: OKeh, 2014
Album týdne je programový blok ve vysílání stanice Český rozhlas Jazz. Ukázky z vybraných CD vysílá ČRo Jazz pravidelně každý den od pondělí do neděle vždy v 11:00 a 19:00. Album týdne vybírá redakce s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci. Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních nahrávek.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
