Davisova autobiografie vyjde znovu v češtině
Známá kniha Quincyho Troupa „Miles – The Autobiography“ vyjde v dubnu znovu v češtině. Publikace tak zůstává jediným dostupným životopisem Milese Davise na českém trhu
Davisova Autobiografie vznikla v 80. letech z rozhovorů, které s trumpetistou vedl publicista a básník Quincy Troupe. Ačkoli knih o Davisovi vyšlo po světě mnoho, v tomto případě jde o jediný autorizovaný životopis. Ten vyniká hlavně expresivitou projevu a bezprostředností, s jakou Davis o svém životě mluvil:
„Tak teda poslouchejte. To nejparádnější vzrůšo v celým mým životě, to myslím oblečenej, jsem zažil, když jsem někdy v roce 1944 slyšel v Saint Louis, Missouri hrát společně Dizzyho a Birda. Bylo mi osmnáct a měl jsem zrovna po matuře na Lincolnově střední škole (…). Když jsem slyšel Dizzyho a Birda v kapele, co vedl B., tak jsem si řekl: „Teda, co je tohle zač!?“ Teda, mezi náma to byl takovej nátěr, až se mi z toho ježily všechny chlupy po celým těle. Rozumíte, Dizzy Gillespie, Charlie "Yardbird" Parker, Buddy Anderson, Gene Ammons, Lucky Thompson a Art Blakey, všichni v jedný kapele, a to ještě nesmím zapomenout na B.: na Billyho Eckstinea osobně. To teda byla jízda.“
V českém hudebním prostředí rezonoval již první český překlad: vyšel v roce 1999 u slovenského vydavatele Silbermana s přiloženým CD Kamakura, kde kytarista Andrej Šeban vzdal hold Davisovu „elektrickému“ období. Toto vydání je již však dávno vyprodané, což je podle překladatele Josefa Rauvolfa také hlavní důvod, proč nyní znovu vyjde u vydavatelství Albatros.
„Text je nově zredigovaný a doplněný o doporučující diskografii, Davisova alba, která „musíte mít“, pokud nejste naprostý hudební ignorant,“ říká Rauvolf, který je autorem obou verzí překladu. Mimoto se lehce změnil design obálky (Martin Cihlář).
Davis, který odmítal zestárnout a neustále držel krok s hudebním vývojem, vypráví nejen o své hudbě, ale také o všech slavných jazzmanech, a to tak, jak se o nich obvykle nepíše. „Nebere si před ničím servítky, žádná modla mu není dostatečně svatá, a tak jsou jeho paměti velice osobitým a svérázným pohledem na historii jazzu. Davis ovšem nezapomíná ani na rockové muzikanty, s velkou úctou mluví například o Jimi Hendrixovi či Princovi,“ píše se na přebalu knihy.
V USA v posledních letech vyšlo hned několik titulů, zabývajících se různými fázemi Davisova života. Jejich autoři (hlavně Paul Tingen, George Cole či Ian Carr) upozorňují, že Troupeho Autobiografie je v některých ohledech nepřesná a Davisova paměť v detailech poměrně selektivní. Zároveň však většinou nezpochybňují její hodnotu coby autentické (a v lecčems kontroverzní) osobní výpovědi.
Nové české vydání bude pokřtěno 1. května v pražském klubu Jazz Dock.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
