Wollny/Kruse/Schaefer – trio [em], koncert na Euro Jazzu

Když německý label ACT spustil svou ediční řadu Young German Jazz, debut tria Michaela Wollného s názvem Call it [em] byl tiskem oceňován coby příslib nadějné budoucnosti německého jazzu. „Dostatečně mladí, aby nebyli příliš svazováni odkazem jazzové tradice, a dostatečně vnímaví, aby dokázali každý den objevovat něco nového,“ napsal tehdy o triu s tajemným názvem [em] deník Die Zeit. Dnes patří Michael Wollny i jeho trio k nejznámějším představitelům německého jazzu v Evropě.

Michael Wollny se narodil v roce 1978 ve Schweinfurtu, do Berlína se ale přestěhoval až v roce 2005. Na piano a housle se učil hrát již od pěti let a smysl pro improvizaci mu byl prý vlastní již velmi brzy. „Hrát v sedmi nebo osmi letech na klavír pro mě znamenalo improvizovat, stejně jako hrát Bacha nebo Mozarta.“ K jazzu se však dostal až později – v době, kdy mu strýc dal k narozeninám legendární LP Keitha Jarretta – The Köln Concert.

Jak Wollny dodnes přiznává, velký vliv na něj měl Chris Beier, jeho učitel na würzburgské konzervatoři v letech 1997 – 2002, který mu pomáhal rozvíjet jeho vlastní styl bez přílišného kopírování mistrů minulosti.

Na berlínské jazzové scéně se Wollny rychle etabloval. Přes zkušenost s bigbandy je mu blízký především formát menších seskupení, vedle tria spolupracuje v duu s německou saxofonovou legendou Heinzem Sauerem či s podobně renomovaným klavíristou Joachimem Kühnem.

Trio [em], které podle některých novinářů „zachránilo německý jazz“ (Süddeutsche Zeitung), lze energií projevu a svým okouzlením improvizací přirovnat ke švédským u E.S.T., americkým The Bad Plus, ve vypjatých okamžicích i k britským punk-jazzovým Acoustic Ladyland.

Podívejte se na dokument o úspěších tria [em]:

Po mnoha úspěších a oceněních nicméně časem na kapelu dolehla krize. Jak přiznává Wollny pro britský měsíčník Jazzwise, na vině byla především jeho zaneprázdněnost a neschopnost přijít s něčím novým (pro trio [em] skládají rovnocenně všichni spoluhráči, původně šlo o sólovou kapelu basistky Evy Kruse – pozn. autora). „Když jsme se bavili o novém albu, nedokázal jsem nic přinést; neměl jsem vizi, kam by se kapela měla ubírat. Dospěl jsem do bodu, kdy jsem si řekl, že bude asi lepší kapelu po těch letech rozpustit a každý si půjde svou cestou.“

Koncert na festivalu Jazz Baltica z 4. července 2010, který v Jazz Clubu tento týden odvysíláme na Euro Jazzu, je v tomto ohledu klíčový. Kapela již tehdy záměrně nesháněla koncerty, šlo pouze o dávno slíbené angažmá, pouze jedno ze dvou toho roku.

Změna však přišla na pódiu. Wollny v druhé skladbě (Shelley) udělal chybu, když pozdě zachytil signál, který mu dával jeden ze spoluhráčů. „Šlo o signalizaci o přechodu k další části. Zkazil jsem to, a tak jsem si myslel, že celek zkolabuje a bude pěkná ostuda.“ To se ale nestalo, energie neustala, naopak došlo k další gradaci a chyba donutila všechny tři pod tíhou okolností vymýšlet na místě nové pokračování.

„V tu chvíli jsem si to uvědomil – jaká je tohle skvělá kapela! Uděláte chybu a všichni hodí všechno za hlavu a pracují s okamžitými nápady. V záznamu je tolik skvělých myšlenek, možná právě proto, že jsme se dlouho předtím neviděli. Víte, hudba je jako rozhovor – pokud se dlouho nevidíte, máte tolik věcí, které musíte svému protějšku říct,“ řekl k tomu Wollny publicistovi Stuartu Nicholsonovi.

Jak uvádí Nicholson v časopise Jazzwise, právě tato alchymie německého koncertu rozhodla o tom, že Wollny své rozhodnutí rozpustit kapelu odvolal. Trio [em] tedy pokračuje dál a záznam z Jazz Balticy vyšel u labelu ACTu hned několik týdnů po jeho natočení.

Wollny/Kruse/Schaefer – [em] live at Jazz Baltica

Michael Wollny – klavírEva Kruse – kontrabas Eric Schaefer – bicí

www.michael-wollny.de

Jazz Club je série koncertních záznamů, vysílaných každou sobotu od 20:00 na Euro Jazzu. Koncertní záznamy pocházejí buď z archivu Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union), archivu Českého rozhlasu, nebo jde o záznamy již vydané na komerčně dostupných nosičích.