Michal Bugala a jeho americké album

13. březen 2011

Talentovaný slovenský kytarista Michal Bugala nahrál album s americkými hudebníky. Nahrávku 1st Touch jsme zvolili za Album týdne v rámci Týdne slovenského jazzu a přinášíme také úryvek z rozhovoru pro časopis Harmonie.

O trnavském rodákovi Michalu Bugalovi se na Slovensku mluví v pozitivech již delší dobu. Vedle pop music je známý hlavně z jazzových projektů Fuse Jazz, Juraj Griglák Company, Finally či třeba Chill Pill (s Andrejem Šebanem).

Bugala studoval kytaru na jazzovém oddělení univerzity v rakouském Grazu. Jak říká, škola mu dala mimo jiné skvělé kontakty. A tak když chtěl nahrávat v New Yorku, zavolal prostě svým bývalým spolužákům, kteří již s podobnými projekty měli zkušenosti (Jure Pukl a Vladimir Kostadinovic).

Profilový rozhovor s Michalem Bugalou přinesl ve svém březnovém vydání měsíčník Harmonie. Se svolením redakce citujeme z interview Rolanda Kánika:

Právě vyšlo tvé album First Touch. Debut a hned s takovou hvězdnou rytmikou, to se jen tak nevidí. Od začátku jsi věděl, že ho chceš nahrát v Americe a právě s těmito hudebníky?

Byla to jedna z alternativ; kdyby nevyšla, nahrál bych to na Slovensku. Věděl jsem, že chci, aby tam hrál Kendrick Scott. Velmi se mi líbí, jak hraje Danny Grissett, jeden z nejvytíženějších klavíristů v New Yorku. S Dannym jsme mailem řešili, se kterým kontrabasistou by se nám dobře hrálo. Slyšel jsem nahrávku Dannyho tria s názvem The Promise, právě s Kendrickem Scottem a Vicentem Archerem. Tehdy jsem přesně věděl, že toto je ta sestava, se kterou chci nahrávat. No a ve dvou skladbách hraje na saxofon Seamus Blake.

02279969.jpeg

Neznámý kytarista ze střední Evropy se ocitne se světovou ligou na jedné nahrávací session. Jak se k tobě chovali? Jak přistupovali k nahrávání? Byl to pro ně čistý profesionalismus, nebo jen další „kšeft“?

Noty jsem jim poslal v předstihu mailem. Ještě pár dní před nahráváním jsem je upravoval, měl jsem prvních pár dní v New Yorku čas. Původně dohodnutá zkouška se zkrátila na tři a půl hodiny, z toho jsem byl trochu nervózní. Po zkoušce jsem se obával toho, že při nahrávání se budu muset víc soustředit na kapelu, než na samotnou hudbu. Nakonec v některých případech to tak i bylo. Nahrávací session trvala šest hodin. Některé věci vyšly tak jak měly, některé jinak, a další ještě líp, než jsem si představoval.

Podívejte se na dokument o bratrech Bugalových (Michal a Štefan):

One day with Bugala brothers from martin simunic on Vimeo.

Kdybys měl porovnat naše a tamní reálie – nájem studia, honoráře – jsou ty poměry porovnatelné a dosažitelné?

Všude jsou důležité kontakty. Samozřejmě, že ty sumy byly úměrné tomu, že jsem tam byl poprvé a s nikým jsem nebyl dobrý kamarád. V New Yorku je hodně studií, lepších i horších, přičemž cena je tam tlačená dolů i konkurencí. A co se týče honorářů, za den zkoušení a den nahrávání jsme nahráli celé album, tak ta suma byla akceptovatelná.

Jak na tebe zapůsobil New York? Máš pocit, že tě nějakým způsobem ovlivnila atmosféra města?

Session byla těsně po mém příletu, takže New York jsem neměl čas příliš vstřebávat. Dny volna jsem potom využíval už jako regulérní turista a správný jazzový fanoušek. Viděl jsem asi 6-7 koncertů v klubech jako např. The Bar Next Door, Birdland, Cornelia Street Cafe, Iridium, Zinc Bar, Smalls, Groove, Village Underground...

Máš nahrané album s americkými hudebníky. Máš ale i svou slovenskou Michal Bugala Group. Jak budeš tuto hudbu prezentovat naživo?

Momentálně dávám dohromady jarní turné „1st Touch Tour“ po klubech s touto slovenskou kapelou. Obnáší to množství komunikace s kluby na jedné straně a s potenciálními sponzory na druhé, protože bez nich to nejde. V létě a na podzim dostávám nabídky z jazzových festivalů, tam bych chtěl hrát už s americkou sestavou, nebo minimálně s nějakými hosty.

Podívejte se na sólo Michala Bugaly z koncertu projektu Chill Pill:

Sólo Michala Bugalu from martin simunic on Vimeo.

autoři: Petr Vidomus , Roland Kánik
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.