Rozhovor měsíce: Augustin Bernard a jeho Vision
Hostem našeho srpnového Rozhovoru měsíce je Augustin Bernard, mladý český pianista, skladatel a trombonista. I když je hudba hlavní náplní jeho života, nelituje ani toho, že vystudoval informatiku a logistiku. Pořady vysílá ČRo Jazz v pátek 1. srpna od 14:00.
Augustin Bernard (1988) se odmalička učil hrát na piano. Absolvoval ZUŠ v Liberci, později odmaturoval v oboru skladba na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a v současné době studuje jazzový klavír u Víta Křišťana na JAMU v Brně. Mezitím se naučil hrát také na trombón, který mu učaroval už během působení v libereckém školním bigbandu.
Po letech přiznává, že pro něj jako pro pianistu bylo docela těžké naučit se dechovému nástroji rozumět: „Zpočátku bylo náročné naučit se správně tahat polohy, přemýšlet melodicky a vnímat opravdu každý tón, který hraju. Trombonista při hře využívá svůj dech, pracuje s tónovou představou. U piana je to jinak. Tam jen zmáčknete klávesu a něco se ozve.“
Zatím jediné Bernardovo autorské album má název Vision a vzniklo v roce 2012. Otevírá je a uzavírá titulní kompozice ve dvou různých verzích. Mezi ně autor zařadil další dvě skladby – vícevětý Koncert pro vibrafon a Jarní 218 pro pianové trio. Základní sestavu na albu tvoří Augustin Bernard na piano, Martin Lehký na baskytaru a Jan Linhart na bicí. Jako hosté v jednotlivých skladbách hrají trombonista Přemysl Tomšíček a slovenská vibrafonistka Ľudmila Štefániková. „Hosty jsem si vybíral jednak podle kvality a spolehlivosti, ale také proto, že jsou to fajn lidi, s kterými se mi dobře spolupracovalo,“ říká Augustin Bernard.
Zatímco album Vision vzniklo jako studiový projekt, Bernard momentálně vystupuje s několika kapelami. Jednou z nich je Augustin Bernard Nonet, který vznikl na základě Augustinovy fascinace americkou kapelou SF Jazz Collective. „Je to okteto ve složení čtyři dechy a rytmika s vibrafonem. Já jsem chtěl skládat zhruba v tomto stylu, ale měl jsem chuť toto složení ještě něčím ozvláštnit, a tak jsem do dechové sekce přidal basklarinet,“ vysvětluje český pianista.
Nonet jako kapela „napůl cesty“ mezi bigbandem a malou sestavou se Bernardovi líbí mimo jiné proto, že může v repertoáru obsáhnout jak původně bigbandové skladby, tak přearanžované kompozice pro trio. „Snažím se do kapely přinášet čistě autorské věci, ale v budoucnu bych rád udělal i aranžmá různých známých hitů, což jsem si mezitím vyzkoušel pro Jablonecké klarinetové kvarteto,“ prozrazuje kapelník s tím, že sám má rád například skupiny AC/DC, Deep Purple nebo Pink Floyd.
Ke spolupráci s Jabloneckým klarinetovým kvartetem se pianista a trombonista Bernard dostal přes svého dlouholetého kamaráda Ondřeje Štěpána, s nímž hraje ve své další kapele BitMaP Collective. Na objednávku pro kvarteto zaranžoval nejprve Gershwinovo Summertime a poté několik dalších skladeb.
V rozhovoru je dále řeč o další Bernardově skupině S Gustem, která hraje méně standardní pojetí jazzu a se kterou by v budoucnu rád natočil album. S touto kapelou se Augustin zúčastnil také Grand Prix Rudyho Linky, kde postoupil do finále a zahrál si na finálovém koncertě v Prachaticích. „Byl to hodně dobrý pocit, zahrát si v prachatickém divadle před porotou po boku významných českých muzikantů. Skončili jsme s naším punk-jazzem druzí, ale bylo to prý o fous. Zřejmě tedy naše myšlenka nestandardního pojetí měla svůj účinek,“ říká.
Rozhovor s Augustinem Bernardem vede Milan Tesař (Radio Proglas). V pořadu uslyšíte dvě ukázky z alba Vision a dále Bernardovu úpravu Gershwinovy skladby Summertime pro klarinetové kvarteto.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
