Vltava zmapovala dějiny jazzu v deseti minutách. Poslechněte si výsledek

„Ve skutečnosti jsme nevměstnali celou historii jazzu do pouhých deseti minut, jak by mohl napovídat název celé řady. Šlo o patnáct desetiminutových dílů, z nichž každý ve stručnosti zmapoval vybraný jazzový žánr či epochu. I tak jsme se docela zapotili,“ říká za ČRo Jazz Petr Vidomus, který v závěrečné desetiminutovce shrnul základy world-jazzové fúze.

Na seriálu o dějinách jazzu se nakonec podílelo sedm autorů. Pavel Klikar a Luboš Zajíček se zaměřili především na jazz 20. a 30. let, Jakub Doležal se věnoval bopu, free jazzu, cool jazzu a west coastu, došlo i na jazz-rock (Aleš Opekar), post-bop (Jiří Starý), třetí proud a electro-jazz (Václav Vraný). Seriál byl součástí dramaturgické řady Americký rok na Vltavě.

1. Kořeny jazzu – Na samém počátku zněl jen rytmus, ale jak to bylo dál? Kde se vzaly první jazzové nástroje a jak se promíchalo blues, ragtime a spirituály?

2. Jazz 20. let (Běloši) – Bělošští jazzmani v New Orleans, New Yorku i Londýně: jaké byly jejich kapely a co je inspirovalo?

3. Jazz 20. let (Černoši) – Joe King Oliver, Jelly Roll Morton či Duke Ellington a patřili k hlavním aktérům jazzové revoluce probíhající v centrech tehdejšího amerického jazzu – Chicagu, New Orleans a New Yorku.

4. Swing 30. let – Odlišné tváře kapel zlaté éry swingu skvěle dokumentují nahrávky big bandů i malých těles Bennyho Goodmana, Victora Younga či Caba Callowaye.

5. Swing 40. let – Jak swing ovlivnila druhá světová válka nebo dvouletý zákaz nahrávání? A jak se jazz vyvíjel po těchto událostech? Zjišťoval Luboš Zajíček.

6. Jazzový revivalismus – První snahy o vzkříšení raného jazzu přišly už od poloviny 30. let. Jazz 20. let „znovu objevovali“ pamětníci i mladá generace.

7. Bop – Virtuozita, zběsilá tempa a vývoj revolučního stylu 40. let v podání jeho hlavních inovátorů i jejich pokračovatelů. Na počátky bobu se zaměřil Jakub Doležal.

8. Cool and West Coast Jazz – Nová introvertní koncepce jazzu v podání Gila Evanse, Gerryho Mulligana nebo George Russella byla mnohdy inspirována klasickou hudbou.

9. Hard bop – Art Blakey and the Jazz Messangers jsou řazeni k hlavním představitelům stylu, který kombinoval bop s prvky rhythm and blues, gospelu a soulu.

10. Free jazz – Novátorský koncept volné improvizace Ornettea Colemana z přelomu padesátých a šedesátých let inspiroval až překvapivě mnoho známých jazzmanů, ale třeba i rockových kapel.

11. Third stream – Proč, jak a kdy se jazz začal naplno propojovat s klasickou hudbou? A jakou podobu měla tato fúze u nás? Tzv. třetí proud na nahrávkách Modern Jazz Quartetu, Karla Velebného a SHQ nebo současných The Bad Plus.

12. Post-bop – Pohled na eklektickou a téměř bezbřehou kategorii jazzu, existující od první poloviny šedesátých let až do současnosti a přijímající vlivy snad ze všech dalších hudebních stylů.

13. Jazz-rock – Energické propojení dvou zdánlivě nesouvisejících žánrů proběhlo nikoli bez následků na sklonku svobodomyslných šedesátých let. Vývoj však po milníku Bitches Brew rozhodně neustal. Přes desky Heavy Weather nebo My Spanish Heart pokračuje i nyní.

14. Electro-jazz – Aneb když se jazz začal na začátku deváté dekády minulého století samplovat a díky tanečním beatům po desítkách let opět dokázal roztančit masy.

15. Ethno jazz – Jazz je fúzí etnických stylů vzdálených regionů prakticky od samého počátku. Další vlivy, ať už jihoamerické nebo třeba indické, se na něj nabalovaly ale i v průběhu celého dvacátého století.