Na čem dělá… pianista Jan Aleš
„Svůj hudební čas dělím mezi koncertování, cvičení na nástroj, zkoušení, učení a rozmýšlení o hudbě. Snažím se také neustále objevovat novou muziku a konfrontovat s ní svůj hudební vkus, který je velmi různorodý,“ říká klávesista Jan Aleš, spoluhráč Laca Décziho nebo Kláry Vytiskové. Kde ještě působí a jak přistupuje k hudbě?
„Vzhledem k tomu, že jsem studoval KJJ a hudební vědu na FF UK, rád objevuju hudbu s přesahem, možná trochu avantgardní a experimentální, ale nikdy ne samoúčelnou. A je jedno, jestli je to v rámci soudobé vážné hudby, instrumentálního ‚jazzového‘ kvartetu anebo elektronické indie formace,“ vysvětluje Aleš.
Protikladem k téhle roztříštěnosti je pro něho pak soustředění se na nástroj, ať už klavír nebo syntezátor. „Snažím se pravidelně cvičit a čas u piana využít smysluplně – vypínám telefon a řeším konkrétní věci. V souvislosti s nástroji ještě musím přiznat, že trpím neustálou potřebou nenápadně přikupovat další a další. V přímé úměře tím přibývá i kabelů a adaptérů, takže doma a ve zkušebně panuje řízený chaos.“
„Začal jsem se také více zabývat produkcí, učím se využívat software Ableton Live v kombinaci s živými nástroji a jsem fascinován možnostmi, které tohle spojení skýtá. V neposlední řadě působím i jako studiový hudebník, mám za sebou řadu nahrávání v nejrůznějších projektech napříč žánry, a i když je to úplně jiný styl práce, jsem za tyhle zkušenosti velmi vděčný.“
Asi nejvýraznější kapelou, ve které hraje už pět let, je Celula New York Laca Décziho. „Laco je legenda, fascinující osobnost s obrovským tahem na bránu a zaslouženě vyprodává sály napříč republikou, což je na poměry instrumentální jazzové hudby u nás neuvěřitelná věc. Laco také trávil spoustu času s legendami českého jazzu a v polospikleneckém boji proti režimu zažívali neuvěřitelné příhody, které nám na cestách samozřejmě vypráví. Kdybych ho neznal, neuvěřím jim.“
Turné s Lacem bývají hodně náročná. „Vše během intenzivních dvou měsíců si odřídíme, postavíme a nazvučíme sami, koncertů bývá i přes padesát. Kapela je ale díky tomu skvěle sehraná a šlape jako hodinky. Za tuhle zkušenost jsem opravdu rád.“ Nejbližší možnost vidět kvarteto v Česku bude během turné v květnu a červnu.
Aleš je také členem řady dalších formací, rozptýlených mezi jazzem, popem a elektronickou hudbou. Doprovází například Kláru Vytiskovou v její kapele Klara & The Pop.
„V roce 2015 jsme vydali skvělou desku Home. Je to moderní pop, dobře znějící a skvěle zprodukované písničky s Klářiným charakteristickým rukopisem. Pracujeme teď na nových skladbách, jedna už je nahraná a opatřená videoklipem a další budou brzy následovat. Těším se na koncerty 21. července na Colours of Ostrava a 11. srpna na budapešťském Szigetu.“
„Personal Highway je moje srdcová záležitost, kapela, kterou jsme založili snad ještě na ‚Ježkárně‘ s Míšou Noskem, Tondou Dlapou a Matějem Černým, kterého pak vystřídal Ondra Hauser,“ pokračuje Aleš.
„Všechno jsou to nekompromisní muzikanti, které obdivuju. Vydali jsme eponymní CD, které je jakousi ucelenou, kompaktní výpovědí o době a lidech, kteří ji nahráli. Nápady, náměty a většina riffů pochází od Míši Noska, aranže jsme vytvářeli společně a používám v nich většinu svých kláves.“
Mezi další projekty, v nichž participuje, patří například kapela Jany Loty nebo uskupení Cuvée. To založil s přítelkyní Terezou a výrazně se v něm angažuje i autorsky. Potřeba zaměřit se více na vlastní tvorbu ostatně v Alešovi zraje už delší dobu. „Dlouho jsem to vzhledem k nedostatku času odkládal, ale teď cítím, že už nemůžu dál čekat. Námětů a materiálů mám za ty roky v šuplíku dost a dost.“
„Nechci se ale vydat směrem úplné prokomponovanosti, ani jasně ohraničeného sóla. Chtěl bych, aby skladby obsahovaly jistý prvek společné improvizace, zachycení otisku přítomnosti. A také aby tam byla v nějaké míře obsažená elektronika. Klíčový je pro mě výběr spoluhráčů, ale rozmyšlené už mám snad i to.“
„Rád bych do koncepce také zahrnul vlastní poloimprovizované skladby, které si natáčím většinou v noci pod nějakým silným dojmem – po přečtení knihy, po zajímavém setkání – a říkám jim Late Night Tales.“
Aleš se také věnuje učení. „Učím celkem už asi deset let, začal jsem na ZUŠ a nyní čtvrtým rokem učím na KJJ obligátní klavír, to znamená klavír jako druhý nástroj pro instrumentalisty a zpěváky. Poslední dobou však přemýšlím, že si dám od učení alespoň na čas pauzu a budu se věnovat více sobě a svým projektům.“
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
