Na čem dělá... pianista Jakub Zomer
„Zajímá mne propojení blues a jazzu,“ definuje své stylové zaměření v Praze usazený pianista a hráč na Hammondovy varhany Jakub Zomer. Se svými dvěma kapelami nebo jako člen formací Libora Šmoldase a Romana Pokorného je již léta nedílnou součástí pražské scény.
„Věnuji se zejména živému hraní, jako hráč a jako pedagog. Kompozici bych se rozhodně chtěl věnovat více, ale trochu mi chybí klid k tomu potřebný. Hraji poměrně hodně, ovšem snažím se nečinit tak za podmínek, které by mne tížily. V pražských klubech, kde se v současnosti pohybuji nejvíce, hraji opravdu rád a navíc mám to štěstí spolupracovat s lidmi, s nimiž mne provozování hudby velmi těší. Učím na Konzervatoři Jaroslava Ježka – klavír a souborovou hru,“ říká o momentální náplni svých dní Jakub Zomer.
Slyšet ho kromě formací jiných muzikantů můžeme především ve dvou vlastních kapelách. „Můj kvartet Blues Bond je nejčastěji k vidění v Ungeltu či na Jazz Boatu. Druhá kapela se jmenuje Tribute to Ray Charles, kde v nonetu hrajeme písničky z repertoáru známého zpěváka. Tuto kapelu lze nejčastěji slyšet v Redutě.“
„S Organ Triem Libora Šmoldase hrajeme Liborovy autorské písničky – většinou bluesovou hudbou ovlivněné jazzové či funkové věci – zatímco s Romanem Pokorným cokoli, s čím přijde,“ popisuje hudbu uskupení, s nimiž spolupracuje nejraději. „To mohou být třeba Romanovy ‚kvartetní‘ skladby Eldorado nebo Feelin' the Spirit, ale zrovna tak něco zcela jiného. Repertoár na komorním koncertě v duu U Malého Glena, kde Roman hraje na banjo a cigar box guitar, bývá poměrně odlišný. Kromě těchto spoluprací mne jazzový klub Reduta angažuje jako kapelníka pro projekty Famous Swing Melodies a Blues Story. Obsah obou je jasně definován jejich názvem.“
S Liborem Šmoldasem chystá na jaro natáčení. „Trio, hammondky, zábava! Rád bych letos nahrál také něco za sebe, protože můj výčet oficiálně vydaných alb v krajině české je roven nule. To je na čase změnit. Chci natočit dvě autorské desky, bluesovou a jazzovou. Snad letos stihnu obě.“
„Občas se mi podaří zahrát si i mimo Českou republiku. Většinou jsou to cesty do dvou týdnů, ale byl jsem pryč i měsíc,“ komentuje svá zahraniční angažmá. „Loni na jaře se mi nicméně narodil druhý syn, takže teď rozhodně nic delšího neplánuji.“ Z dřívějších mezinárodních projektů ho nejvíce těšilo natáčení s americkým trumpetistou Billem Warfieldem. „S jeho kapelou pojmenovanou Hell's Kitchen Funk Orchestra jsme nahráli desku, která dosáhla na 42. příčku JazzWeeku, jazzové top 100,“ zmiňuje úspěch v renomovaném týdenní žebříčku. „A na Tahiti jsme dokonce byli první,“ dodává s úsměvem.
„Zajímá mne propojení blues a jazzu, jako třeba na desce Cleanhead and Cannonball,“ shrnuje pak Zomer své obecné hudební preference. „Jak tam hraje Joe Zawinul blues! Mám zkrátka rád hudbu, která nepostrádá energii, a přitom je chytrá. Takovou, která je od srdce, ale není hysterická.“
„Ono to ale samozřejmě není nic nového. Lidé mají tendenci dělit hudbu na styly a ty pak vzájemně separovat. Otázka hraješ raději blues nebo jazz mne vždy rozesměje. Copak blues není skoro ve všem? Od swingu až po neo funk nebo heavy metal? Copak bez jazzového ducha lze improvizovat uvolněně?“ klade řečnické otázky. „Nepokládám se za stylového fundamentalistu, ale mám na druhou stranu rád, když se styly mísí tak, aby z toho měla prospěch hudba, ne ego hráčů.“
„Žádné významnější koncerty před sebou nyní nemám,“ říká Zomer při dotazu na nejbližší mimořádná vystoupení. Možná jsou pro něho ale všechna stejně významná. „Jsou takové koncerty, na které se člověk strašně těší a potom se na nich trápí. Naopak se to také někdy stane. Každý je ale koneckonců svátek, protože fakt, že můžeme mít něco tak úžasného, nevšedního a jedinečného jako je hudba za svoji práci, je samo o sobě natolik neuvěřitelné, že cokoli k tomu je už jen bonus.“
V humorně pojatém pokračování své odpovědi uvádí na závěr jména svých dalších spoluhráčů a přátel. „Pokaždé, když hraju s Martinem Kopřivou, je to pro mne svátek. Nebo s Romanem Pokorným. Nebo s Liborem Šmoldasem. Nebo s Honzou Kořínkem, Kubou Doležalem, Jirkou Hokešem, Frantou Kopem, Mackem Flemrem, Honzou Pospíšilem, Petrou Brabencovou, Veronikou Vítovou, Bharatou Rajnoškem, Charliem Slavíkem, Honzou Jakubcem, Martinem Šulcem, Honzou Fečem, Pepou Fečem, Dede Priest, Tomášem Hobzekem, Petrem Kalfusem, Csabou Csandesem,...“
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
