Rozhovor měsíce: Kristina Barta a její EMA29
Pianistka a skladatelka Kristina Barta měla možnost natočit debutové album už před pěti lety. Nakonec však svou první desku vydává až nyní – takovou, za kterou si na sto procent stojí. Albu EMA29 a Kristinině cestě k němu věnujeme únorový Rozhovor měsíce.
V úvodu Kristina vypráví o svých úplných hudebních začátcích: o tom, jak od svých sedmi let vystupovala s rodinnou kapelou například na svatbách („Já jsem hrála na klavír, sestra zpívala, táta hrál na basu“). Jako malá hrála na klavír, ale na osmileté Gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením ji vzali na hoboj („Bylo mi řečeno, že se hrou na klavír neuživím a že bych si měla vybrat nějaký jiný nástroj“).
Cítila sice, že jí byl klavír „nuceně odebrán“, ale postupně se smířila s tím, že její hudební kariéra bude v orchestru. Nicméně poté, co po své první maturitě nastoupila jako hobojistka na Pražskou konzervatoř, odjela na Letní jazzovou dílnu Karla Velebného do Frýdlantu a tato zkušenost zcela změnila pohled na její další hudební směřování: „Odevzdala jsem hoboj ve škole na vrátnici a zmizela jsem. A nastoupila jsem na Konzervatoř Jaroslava Ježka.“
Léta strávená intenzivní hrou na melodický dechový nástroj pochopitelně ovlivnila Kristinu jako autorku. V rozhovoru přiznává, že i když je její aktuální tvorba jazzová, klade velký důraz na „zpěvné melodické linky“. Již od dětství budoucí skladatelku bavilo přepisovat do not známé písně (například od Petra Hapky) a asi v osmnácti letech napsala svou první skutečnou skladbu.
Na čem dělá... bubeník Marek Urbánek
Kromě studií na vysoké škole nachází Marek Urbánek čas na hraní s deseti různými kapelami a ještě zvládá být sám pedagogem. V rozhovoru vzpomíná na nedávné hraní v Jihoafrické republice a přibližuje křty i natáčení několika desek, kterého ho letos čekají.
Mezitím zakládala a úspěšně rozjížděla kapely – popfunkovou Real Groove a především fusion sestavu Kikina B. Nakonec se však rozhodla nevydávat ani s ní své první album a zkoušela nové projekty, až nyní nastal ten správný okamžik.
Základ sestavy, se kterou Kristina Barta natočila své album EMA29 tvoří její trio s Janem Fečem na kontrabas a Markem Urbánkem na bicí, které jako hosté doplnili Kryštof Tomeček na kytaru, Miroslav Hloucal na trubku a Karel Růžička ml. na saxofon. Dále ve studiu vypomohl americký vibrafonista působící v Berlíně David Friedman nebo dětský sbor ze ZUŠ Ratibořická v Praze 9.
Autorka v rozhovoru přiznává, že práce na albu jí zabrala tolik času, že v poslední době téměř nestíhala koncertovat. „Doufám, že mi deska pomůže k tomu, že další příležitosti k hraní budou,“ naznačuje jeden z hlavních důvodů, proč si na albu dala tolik záležet. Z poslední doby zmiňuje například vystoupení tria na Bohemia Jazz Festu a dodává, že si ráda zahraje také s bigbandy a občas vystupuje i sólově nebo v duu se svou sestrou.
Kristina Barta s oblibou sleduje a obesílá dostupné jazzové soutěže. „Jsem možná trochu soutěžní fanatik. V rodině se mi smějí, protože mám seznam skoro všech zahraničních jazzových soutěží a pořád to doma řeším, stále se někam přihlašuju,“ říká s tím, že důvodem není poplácávat se, jak je dobrá, ale především promotion – „lidé pak vidí vaše jméno“.
Za svůj největší úspěch považuje vítězství v Jazz Prix 2015 v rámci Bohemia Jazz Festu. Nebýt tohoto úspěchu, zřejmě by si jí nevšiml rakouský producent Peter Guschelbauer, ve spolupráci s nímž nyní vydává album EMA29.
Kristina Barta v Rozhovoru měsíce odpovídá na otázky Milana Tesaře (Radio Proglas). Z alba EMA29 si v pořadu poslechnete skladby Hard Day, New Horizon a All the Things That the Earth Needs.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
