Blank on Blank: Animované rozhovory s jazzovými legendami
Netradiční způsob prezentace archivních interview s americkými kulturními ikonami – včetně několika jazzmanů – přináší projekt Blank on Blank. Newyorská nezisková organizace Quoted Studios jej na pokračování připravuje ve spolupráci s animátory z PBS Digital Studios a externími novináři.
Volně přístupný projekt spočívá ve vytváření přibližně pětiminutových animovaných videí k sestříhaným verzím vzácných archivních rozhovorů. Otázky i odpovědi se obvykle zabývají osobními či netradiční tématy a zároveň takovými, která se dobře ztvárňují vizuálně. Přidáním výtvarně působivé složky získávají interview nečekaný rozměr a stávají se malými uměleckými díly. Tvůrci série své snahy shrnují takto: zachovat a v novém hávu prezentovat rozhovory s výraznými postavy americké historie.
Videa jsou v angličtině s možností strojově přeložených českých titulků, nicméně na oficiálních stránkách Blank on Blank lze vždy dohledat také kompletní přepis audia. Ten je někdy doplněný fotografiemi nebo objasněním širších souvislostí prezentovaných faktů. Více se můžeme dozvědět také o jednotlivých novinářích: kromě fotografie a krátkého medailonku si lze zejména u těch mladších přečíst jejich vzpomínky na setkání se zpovídaným.
Kromě níže uvedených "ryze jazzových" jmen v archivu nechybí například B. B. King, Michael Jackson, David Bowie, Johnny Cash, Lou Reed či Jimi Hendrix. Quoted Studios navíc připravují i další řady obdobných videí, která stojí za vidění. Vše lze dohledat na jejich stránkách.
John ColtraneAudio tvoří výběr z výpovědí, zaznamenaných během jednoho celého dne, který s legendárním saxofonistou strávil v listopadu 1966 novinář Frank Kofsky. Coltrane vysvětluje kde, kdy a proč cvičí, svěřuje se s technickými problémy se současným saxofonovým plátkem a objasňuje rozdíl ve svém vztahu k tenorsaxofonu a sopránsaxofonu. V několik moudrých větách se také jasně projeví známá duchovní stránka jeho osobnosti.
Louis ArmstrongZe 24. června 1964 pochází interview, jež se „Satchmem“ pořídili dva mladí středoškolští studenti. Přátelský trumpetista je tehdy, sedíc v šatně jen ve spodním prádle, upřednostnil před řadou velkých médií během své přípravy na velký venkovní koncert. Ptají se na původ jeho přezdívky, hudební začátky či přístup ke cvičení. Ač bychom na řadu jejich roztomile naivních otázek dnes dokázali odpovědět za Armstronga, těžko bychom to dokázali s takovým šarmem jako on.
Ray CharlesEntuziastický projev amerického zpěváka zaznamenal renomovaný hudební novinář Joe Smith v červnu 1987. Charles popisuje svůj celkový přístup k hudbě a vysvětluje, jak působí na ostatní muzikanty. Hovoří též o vystupování v Carnegie Hall, rozdílech mezi hraním před velkým a malým publikem či trémě. Na závěr zmiňuje i fascinaci lidmi v jiných zemích, kteří poslouchají jeho hudbu, aniž by plně rozuměli textům.
Stan GetzHumorné a zároveň smutné je vyprávění tenorsaxofonisty Stana Getze z předchozího roku, tedy 1986. Točí se celé okolo drog a alkoholu, které ve vydatné míře až na posledních pět let požíval celý život. Obsahuje veselou příhodu o tom, jak mu návykové látky jednou pomohly nevyděsit se k smrti ze živého medvěda na pódiu, ale vyjadřuje v něm i upřímnou lítost nad tím, co kvůli nim způsobil sobě a ostatním.
Podrobnosti o projektu čtěte na stránkách www.blankonblank.org