Je skvělé, kam až jsem se díky pozemnímu hokeji propracoval. VAR využíváme lépe než ve fotbale, pochvaluje si uznávaný rozhodčí Mejzlík

Tvoje maminka získala v roce 1980 v Moskvě na olympijských hrách stříbrnou medaili v pozemním hokeji. Takže jablko nespadlo daleko od stromu, že?

Jak se to vezme, protože já pozemní hokej nikdy nehrál. Sestry obě hrály v národním týmu a mají bronz z mistrovství světa v hale, ale vždy mi maminka říká, že já jediný, který z rodiny pozemní hokej nehrál, tak jsem se dostal nejdál. Na pozemním hokeji jsem ale vyrostl od dětství, protože jsem jezdil s mamkou na soustředění. Něco tam evidentně zůstalo.

Když jsem pak v pětadvaceti letech končil s fotbalem, tak pozemák byla jednoduchá volba, protože jsem tam měl plno kamarádů. Když jsem v těch pětadvaceti letech viděl, že nemá cenu začít hrát, tak jsem se rozhodl pro pískání. Rozhodčích je vždy málo. Je skvělé, kam až mě to dovedlo.

Fotbal jsi hrál ale na ligové úrovni, potkával ses s Barošem, Hübschmanem, prošel jsi mládežnickými reprezentacemi.. Proč to nevydrželo déle?

Netuším proč. Asi, že už hlavní motiv, který mě hnal dál, nebyl úplně správný. Dělal jsem to primárně z důvodu, že mě to živilo, ale pak jsem si našel lepší zaměstnání.

S čím se pozemní hokej hraje?

Je to klasická hokejka. Dřív byla dřevěná, teď už je karbonová. Jinak pozemní hokej je třetí nejrozšířenější sport na naší planetě.

Čtěte také

„Fotbal už mě nenaplňoval.“ Rozhodčí pozemního hokeje Jakub Mejzlík bude pískat olympijský turnaj v Tokiu

V Indii je to nejpopulárnější sport. Je to tak?

Po kriketu ano. Když to srovnávám, tak v Indii mají pět sportovních kanálů, na třech běží kriket, na čtvrtém jede pozemní hokej a pak je tam zbytek.

Odkud pochází pozemní hokej?

Pradávné zmínky jsou z Řecka, ale to nejdůležitější vzniklo v Anglii. Jak pak kolonizovali, tak i díky tomu, je nyní tolik pozemní hokej rozšířený, protože putoval po světě s impériem.

Jaká jsou základní pravidla tohoto specifického sportu?

Jsou jednoduchá. Hraje jedenáct proti jedenácti hráčům a střídá se jako v ledním hokeji. Nejsou ofsajdy, což je jedna z věcí, kterou bych doporučil i fotbalu. Člověk má speciálně zahnutou hokejku a může hrát jen s jednou plochou stranou. Často říkáme, že je to sport pro šikovné.

Takže nemůžeš hrát bekhendem?

Můžeš, ale hokejku si musíš přehodit. Hraješ tzv. na zobáček. Je to jako kdyby sis vzal golfovou hůl a hrál doleva. Dřív se hrálo s krikeťákem a teď se hraje s míčkem u kterého ale přesně nevím, z čeho je složený. Je to těžší a větší, než golfový míček. V pozemním hokeji platí gól jenom v případě, že se ho útočník dotkne ve střeleckém kruhu.

Kolik rozhodčích je na place?

Dva. Oba máme stejné pravomoce.

Jak dlouhé je hřiště?

Devadesát metrů na délku. Je to jak menší fotbalové hřiště, rozměry standardní se pohybují kolem 90 na 45 metrů.

Kolik hráčů je na soupisce?

Osmnáct, z toho jsou dva brankáři. Překvapilo mě, že Indové na mistrovství světa střídali gólmany po každé čtvrtině. Bavil jsem se s nimi a říkali, že mají brankáře výkonnostně podobné a vydrží koncentraci právě na čtvrtinu utkání.

Rozhoduješ velmi rychlý sport, tak jak trénuješ postřeh?

U pana profesora Koláře máme různé neurologické cvičení, které pomáhají na reakce. Jde o co nejvíc zefektivnit a zrychlit práci, jak dostat informaci z očí do mozku. Abych pak mohl zapískat a dát nějaký signál. Je to hodně komplexní.

Hráči mají nějaké chrániče?

Holenní chrániče. Když se zahrává trestný roh, tak je možnost vzít si další ochranu. Chráníš si holeně, nárty a kolena, protože se očekává tvrdá střela. Kluci si dávají ještě suspenzory a k dispozici jsou i masky. V poslední době ale zranění ubylo. Drobné změny pravidel k tomu přispěly, protože hráč nemůže z vrcholku kruhů vystřelit úderem, aby soupeře sundal. Může vystřelit maximálně pod kolena. Dbá se na to, aby byl sport, co nejvíc bezpečný.

Proč je systém VAR i v pozemním hokeji?

U pozemního hokeje byl podle mě VAR jako u druhého sportu. První video bylo snad už na olympiádě v Atlantě 1996. Rozhodčí k tomu měli zpočátku averzi, ale nyní máme díky dlouhým rokům hodně zkušeností. V pozemním hokeji máme výhodu, že i hráč na hřišti se může zeptat, když je nespokojený s výrokem rozhodčího. Je to geniální. V pozemáku se i jako rozhodčí, pokud si nejsme jistí, ptáme na penaltu, trestný roh nebo gól. U videa sedí jeden kolega, který si situaci projde a většinou během minuty, minuty a půl máme verdikt. V devadesátidevíti procentech, co mi řekne kolega od videa, tak odpískám.

Ve fotbale mi vadí, že ani lidé nemají šanci slyšet, o čem si rozhodčí povídají. My v pozemním hokeji se snažíme mít proces transparentní. Chceme, aby to bylo pro všechny čitelné. Nikdy nechci být v pozici, že pokud udělám chybu, tak tím rozhodnu zápas. Nenávidím nespravedlnost, takže pokud udělám chybu, tak proto je tam VAR, aby mě opravil a došlo ke správnému rozhodnutí.

Jak se z fotbalisty stane jeden z nejlepších světových rozhodčích v pozemním hokeji?

Cesta byla poměrně rychlá. Měl jsem spoustu kamarádů u pozemního hokeje, takže jsem postupně začal pískat děti, dorost. Šlo mi to a rázem jsem pískal českou ligu mužů i žen. Jsme jedna velká pozemkářská rodina. Hodně lidí vědělo, že jsem ten sport nikdy nehrál, tak mi toho v začátcích hodně odpustili. Když se chceš v něčem zlepšovat a snažíš se nebýt arogantní de..., tak to jde. Díky tomu, že mi to šlo, jsem začal dostávat nabídky na zahraniční turnaje. Rok od roku jsem se prokousával výš a výš, až přišla nabídka na pískání při olympiádě. To pak brečíš a voláš mamince.

V začátcích jsem měl problémy s umpire manažery, kteří nebyli zvyklí na tolik debat. Stará škola je zvyklá na to, že odpíská, ukáže a nebaví se s hráči. Já jsem si ale stále držel linku otevřenosti a komunikace, což mě nyní odlišuje. Posunul jsem to výš. Je to boží. V porovnání s fotbalem mě štve, jak tam po sobě hulákají..

Jak je to s platem rozhodčích?

Nula. Je super, že se podívám na spoustu míst, ale kdybych byl profík, tak je všechno daleko jednodušší.

Když pískáš profesionální ligu tak za to nemáš plat?

V české lize si za zápas vydělám tisíc korun. V Indii je to složitější. Fungoval tam pětitýdenní projekt, kde si nás regulérně najali a zaplatili nám náš čas relativně dobře. Když ale jedu pískat do Belgie nebo Holandska, tak dostanu 50 euro, což je ale tak na pivo.. Je to vtipné, když to srovnáš s hráči, kteří mají třeba 20 tisíc euro měsíčně a ty jseš tam jako amatér. I tak se po nás chtějí stejně profesionální výkony.

Přece cestování po turnajích a ligách po celém světě zabere hodně času, ne?

Zabere. Hledal jsem si hlavní pracovní náplň podle pozemního hokeje. Většina rozhodčích je časově flexibilní. Počítáme s tím, že si budeme brát maximum dovolené. Aktuálně se snažíme bojovat se světovou federací, protože je to šílený přežitek.

Čtěte také

Můj tým se daleko víc semknul, tvrdí po přechodu mezi profesionální golfistky Sára Kousková

Jak je na tom česká liga v pozemním hokeji?

Kvalitní. V hale se hrají tři soutěže. Venku se hrají dvě mužské a dvě ženské soutěže. V nejvyšší mužské lize je deset týmů. V Česku máme osmnáct klubů, které hrají pozemní hokej. Hřiště máme v Praze na několika místech, v Plzni, Rakovníku, Kadani nebo Hradci Králové.

Kromě rozhodčího na pozemním hokeji ještě děláš caddyho golfistce Sáře Kouskové...

Kromě caddyho se snažím Sáru zastupovat i jako manažer. Je to zábava.

Jak je to v tomto ohledu s financemi?

Se Sárou pracujeme s rozpočtem kolem 3 až 4 milionů korun. Snažíme se to pokrýt od partnerů, ale i výdělkem na Ladies European Tour. Jsem šťastný, že se nám to daří zatím docela dobře.

Se Sárou na place probíráš každou ránu?

Proces je oboustranný. Přijdeme k míči, Sára se podívá do berdie boku, já měřím laserem. Každopádně je potřeba probrat vítr, převýšení. Proces je dialog, což je boží. Vždy dojdeme k nějakému číslu, co zahrajeme a jakou hůl využijeme.

Na place|foto:Aleš Vavřík, Shutterstock