Giovanni Pierluigi da Palestrina
nar. cca 1525 Palestrina (jižně od Říma), zem. Řím
Dětským vokalistou chrámu Santa Maria Maggiore /dž/, varhaníkem v Palestrině. Papežem Juliem III. jmenován kapelníkem chrámu sv. Petra v Římě; přijat do Sixtinské kaple. Papežem Pavlem IV. propuštěn (za sňatek, za světské madrigaly). R. 1571 znovu přijat jako papežský kapelník u sv. Petra, v chrámu Santa Maria Maggiore v Lateránu, ve službách kardinála d Este. Pověřen reformou gregoriánského chorálu.
Dílo prodchnuto hlubokou zbožností. Klid, vyrovnanost. Nejdokonalejší ztělesnění ideálu hudby a capella. Naprostá zpěvnost všech hlasů. Úchvatná lyrická melodika. Církevní tóniny, chromatika velmi umíněná. Dokonalé kontrapunktické umění, volná imitace. Přehledná stavba celku i detailů.
Dílo velmi rozsáhlé - 93 mší, 330 motetových skladeb, offertoria, lamentace, žalmy, hymny
Missa Pappae Marcelli [č] (1562 - 1563) - legendární šestihlasé dílo věnované papeži Marcellovi II.
Missa ľ homme armé - pětihlasá, technicky složitější
Stabat Mater - dvojsborové
Improperia (Kristovy výčitky lidu: pro Velký pátek)
Madrigali spirituali - madrigaly na duchovní texty
Lamentace Jeremiášovy
Canticum canticorum /k/ (Píseň písní) (1584) - zhudebnění Písně Šalamounovy ze Starého zákona, velkolepý cyklus 29 motet; promyšlená, hudebně působivá výstavba melodických linií v plné plasticitě pětihlasu.
Vrcholná osobnost celé historie. Nadčasovostí a dokonalostí své tvorby vliv na tehdejší pozdější hudbu.