Joseph Haydn
nar. 31. 3. 1732 Rohrau (východní Rakousko), zem. 31. 5. 1809 Wien
V osmi letech vokalistou u sv. Štěpána ve Vídni, později potulný muzikant a učitel. Od r. 1759 kapelníkem hraběte Morzina /c/ v Lukavici u Plzně. V letech 1761 - 90 kapelníkem knížete Esterházyho v Eisenstadtu, později v Esterházu. Poslední léta ve Vídni, dvě významné cesty do Anglie (1790 - 92,1794 - 95).
Neobyčejná melodická svěžest, vlivy předklasiků a raných klasiků Caldara, Stamice, C. Ph. Emanuela Bacha, silné vlivy lidové hudby - srozumitelnost. Dokonalý smysl pro formální ucelenost, cit pro rozvíjení tématické práce. Jednoduchá, průzračná harmonie, polyfonie spíše v oratoriích. Porozumění pro specifiku jednotlivých nástrojů "haydnovský" orchestr (viz odd. 5.2.1.1).
Haydnovo dílo rozsáhlé. Do tématického katalogu uspořádal podle žánrů holandský muzikolog Anthony van Hoboken (1962) (zkratka Hob.).
KOMORNÍ TVORBA - Smyčcové kvartety - více než 80; např. 6 Slunečních, 6 Ruských (zprvu dominují I. housle), slavné kvartety Skřivánčí a Císařský (s variacemi na nápěv rakouské hymny, dnes hymna SRN). Smyčcová a klavírní tria, 12 houslových sonát.
SYMFONIE (104) (1759 - 95) - názvy většinou dodatečné podle instrumentačních efektů nebo okolností jejich vzniku. V raných ještě galantní styl, později ve stylu Sturm und Drang (5.2.1.), vrcholné - již dramatická naléhavost (místy prvky i beethovenovské). Nejznámější:
Z raného období -
č. 1 D dur Lukavická
č. 6 D dur Ráno
č. 7 C dur Poledne
č. 8 G dur Večer s koncertantními prvky, basso continuo
č. 45 fis moll Na rozloučenou - postupný odchod hudebníků z pódia.
Z vrcholného období -
Pařížské (6) např.
č. 82 C dur Medvěd
č. 83 g moll Slepice
č .85 B dur Královna
č. 92 G dur Oxfordská (mimo cykly)
Londýnské (12 závěrečných) - vrcholná díla, volné úvody 1. vět - např.
č. 94 G dur S úderem kotlů
č. 96 D dur Zázrak (Miracle)
č. 100 G dur Vojenská
č. 101 D dur Hodiny
č. 103 Es dur S vířením kotlů
č. 104 D dur.
ORATORIA A CÍRKEVNÍ DÍLA - vrchol celého Haydnova díla Zvláště dvě celovečerní díla komponovaná pro Anglii: Stvoření (Die Schöpfung) (1798, podle Miltonova Ztraceného ráje) Čtvero ročních dob (Die vier Jahreszeiten) (1799 - 1801, na text Gottfrieda van Swieten podle naučné poemy skotského básníka Jamese Thomsona) (spíše cyklus čtyř kantát). U obou: vychází z Händlových koncepcí. Monumentalita sborových pasáží, melodičnost árií, smělá chromatika.
Mše (12) - rovněž vynikající a monumentální díla. Nejslavnější č. 9 Paukenmesse (1798), č.11 Nelsonmesse (1798) a č. 12 Theresienmesse (1799).
DALŠÍ DÍLA
Sedm slov Vykupitelových - zprvu orchestrální dílo (1785) upravené pro smyčc.kvarteto (1787) a nakonec jako velké vokálně-orchestrální dílo (1796)
Instrumentální koncerty - velké množství, např. houslové (9), klavírní (20), violoncellové (2), trubkový (Es dur - velmi slavný!), hobojový a další.
Opery (19) - méně významné, např. Lékárník (1763), Svět na měsíci (1777), Orlando paladino (Zuřivý Roland (1782) ad.
Divertimenta, kasace, serenády, kantáty, árie, písně, úpravy lidových písní ad.
Haydn dovršil vývoj předcházejících období a vytvořil ucelenou koncepci klasicismu. Byl nejdokonalejším klasikem - ve stylovosti čistší než Mozart a Beethoven. Odstranil číslovaný bas, zdokonalil cyklickou sonátovou formu. Rozšířil orchestr (kontrafagot, trombony) a zrovnoprávnil jej s vokální složkou. Velký vliv na neoklasicismus 20. století, zvláště na I. Stravinského, S. Prokofjeva, I. Krejčího ad.