Petr Iljič Čajkovskij
Čajkovskij Petr Iljič, bustaFoto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported
1840 - 1893
Studia u A. Rubinštejna v Petrohradě, později však jako profesor moskevské konzervatoře vůči němu v opozici. První skutečný profesionál v ruské hudbě (existenčně zabezpečen bohatou mecenáškou hraběnkou Naděždou von Meck). Časté zahraniční cesty (mimo jiné i Praha). Vedle A.Dvořáka (svého přítele) nejoslavovanější slovanský skladatel ve světě. Čestný doktorát cambridgské unversity.
Inspirace: M.I.Glinka, A.S.Dargomyžskij, R. Schumann, F.Chopin, F.Liszt, francouzský a italský romantismus, ruské lidové písně. Univerzálnost žánrů a druhů Bohatá hudebnost, v kompozici upřednostňoval intuici před dokonalou propracovaností Melodický lyrismus, bohatý citový náboj, melancholie, ale i dramaticky výrazová síla Ryzí subjektivismus Důrazná rytmika Typický reprezentant ruské inteligence druhé poloviny 19. století.
ORCHESTRÁLNÍ TVORBA - těžiště Čajkovského díla
SYMFONIE (6, sedmá ve skice) - nejslavnější:
č. 4 f moll op. 36 (1877) - závažná až melancholická nálada (osudové vlivy) změněn až ve 4.větě (až lidové veselí, variace na píseň V poli bříza stála)
č. 5 e moll op. 64 (1888) - slavné osudové téma prostupuje všemi větami. Zjasní se v dur až ve finale. Slavné sólo lesního rohu ve volné větě.
č. 6 h moll Patetická op. 74 (1893) - vrcholné dílo světové hudby. Beznadějný smutek a melancholie (s výjimkou strhujícího pochodu 3. věty). 9 dní po premiéře Čakovskij zemřel.
Programní symfonie Manfred (1885) - podle námětu G.G.Byrona.
KONCERTY -
z tří klavírních nejslavnější Koncert pro klavír č.1 b moll op. 23 (1875), Koncert pro housle D dur op. 35 (1878) - jedna z njhranějších skladeb tohoto žánru, Variace na rokokové téma pro violoncello op. 33
ORCHESTRÁLNÍ PŘEDEHRY A FANTAZIE -
některé velmi populární, např.symfonické předehry-fantazie Bouře op. 18 a Romeo a Julie, Slavnostní předehra 1812 op. 49 (zde navíc dechový soubor, výstřely děla, užití carské hymny a Marseillaisy), Italské capriccio op. 45, symfonická báseň Francesca da Rimini op. 32 a další.
KOMORNÍ TVORBA
Tři smyčcové kvartety - zvláště č.1 D dur op. 11 s populární 2.větou Andante cantabile a č.3 es moll op. 30 (1876) věnovaný památce českého houslisty Ferdinanda Lauba
Dvě klavírní sonáty a klavírní cykly, například populární Měsíce.
OPERY - většina méně známých, ale k prvořadým ve světovém měřítku patří:
Eugen Oněgin (1878) - lyrické scény podle A.S.Puškina; skvělé invence, ruský národní charakter (velký monolog Taťány - dopisová scéna, psychologicky vrcholná závěrečná scéna Oněgina a Taťány)
Piková dáma (1890) - hudební drama rovněž podle A.S.Puškina, vrchoné dílo ruské národní opery, pozoruhodná psychologická výstavba hlavního hrdiny Heřmana.
Z dalších: Mazepa, Čarodějka, Panna Orleánská, Jolanta atd.
BALETY - světoznámá díla Labutí jezero (1876), Šípková Růženka (Spící krasavice, 1889), Louskáček (1982, populární Květinový valčík).
Řada písní (přes 70 romansů), církevní skladby (např.Liturgie sv. Jana Zlatoústého).
Nejpopulárnější ruský skladatel vůbec, stojící mezi Rubinštejnovým kosmopolitním směrem a Mocnou hrstkou. Představitel evropské syntézy.