Béla Bartók

Béla Bartók 1927 - Foto: licence Public Domain, volné dílo

Béla Bartók 1927Foto: licence Public Domain, volné dílo

* 1881 Nagyszentmiklós
+ 1945 New York

Béla Bartók spojil své hudební experimenty s maďarským, slovenským i balkánským folklórem. Svůj zájem podložil studiem národních kultur.  

Tento Bartókův přístup nabízí zajímavé srovnání s tvorbou Leoše Janáčka - především kratší dílka obou skladatelů, která nesou známky prvotní improvizace s postupným rozvojem základního lidového motivu, mají velkou výpovědní hodnotu pro pochopení podstaty skladatelské tvorby. 

Bartókova díla se vyznačují přísnou logikou, ale pak v nich najednou vybuchují barbarské spontánní rytmy. Kontrast bývá doveden až na hranici snesitelnosti.  

Pro tento základní posluchačský vjem není problém nalézt teoretické odůvodnění ve skladatelově životě a jeho národní identitě - byl příslušníkem národa, který se dlouho cítil jako cizorodý prvek v Evropě; nejistě se hlásil k divokým kočovným Hunům, Attilovi a zároveň k duchovním tradicím, daným těsným politickým (a lenním) vztahem k Římu.  

Bartók se narodil v Nagyszentmiklósi, kde se stýká více národnostních vlivů (dnes se toto město - asi 40 km jihovýchodně od Szegedu - jmenuje Sînnicolau a patří Rumunsku). 

Bartókova sbírka folklórní hudby je dodnes neobyčejně cenná. Čítá dvanáct svazků s 2700 maďarskými, 3500 maďarsko-rumunskými a romskými písněmi, několika stovkami tureckých i severoafrických písní. Vytvářel ji - a pečlivě analyzoval - se svým přítelem, skladatelem Zoltánem Kodálym. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas