Bohuslav Martinů
Bohuslav MartinůFoto: archiv Městského muzea Polička
* 8. 12. 1890 Polička + 29. 8. 1959 Liestal u Basileje
I. Houslistou v České filharmonii, učitelem v Poličce. Studia v Praze (u J. Suka) nedokončena; tříměsíční stipendium v Paříži (žákem A. Roussela). V I. 1923 - 40 v Paříži, potom emigrace do USA, kde byl pedagogem a význačnou osobností hudebního života. Od padesátých let zpět v Evropě. Komunistickým režimem u nás odsuzován v 50. letech. Pobyt střídavě v Itálii a ve Švýcarsku (u dirigenta Paula Sachera na Schönenbergu u Basileje, na jehož pozemku také pohřben; odtud r. 1979 ostatky převezeny do Poličky).
Bohuslav MartinůFoto: archiv Městského muzea Polička
II. Skladatelský vývoj velmi zajímavý: v mládí inspirován C. Debussym,v Paříži Šestkou, jazzem, stile barbaro, zásadní ispirace neoklasicismem; už od třicátých let však příznačná česká nápěvnost lyrického často říkadlového typu (tím vedle tehdejší evropské avantgardy výjimečné a originální); později fantazijní tendence, dramatičnost a tragičtější prvky, stále více tzv. českých intonací. Po válce a v padesátých letech jedinečná syntéza - svébytná hudební řeč myšlenkové hloubky, lyrického zanícení a dramatické naléhavosti.
III. Velmi rozsáhlé dílo zahrnující široký žánrový rozměr.
Bohuslav MartinůFoto: archiv Městského muzea Polička
ORCHESTRÁLNÍ TVORBA Symfonie (6) (1942 - 53) - vzácně vyrovnaný celek, díla světového významu (nejznámější č. 4 a č. 6 Symfonické fantazie) Koncerty (celk. 27) pro klavír (5) (1925 - 57) - č. 3 dedikován R. Firkušnému pro housle (2) - č. 2 (1943) velmi významný pro violoncello (2), pro cembalo, pro hoboj a další instrumenty nebo jejich seskupení. Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry klavír a tympány (1938) - slavné dílo; smutek a skepse z vývoje ve světě (Mnichov). Sinfonietta giocosa pro klavír a orchestr (1940) Rhapsody-concerto pro violu a orchestr (1952) - citově hluboké, meditativní dílo. Další orchestrální skladby, například orchestrální věty Half-Time (1924, Poločas) a Bagarre (1926, Vřava) ovlivněn tehdejšími díly A. Honeggera, Conceto grosso (1937, neobarokní prvky), Památník Lidicím (1943, symfonická tryzna), Sinfonietta La Jolla /jola!, Američané vyslovují hoia!/ (1950), Fresky Piera della Francesca (1955), Paraboly (1958), Rytiny (1958) - ve všech skvělá instrumentace a svěží invence.
VOKÁLNĚ INSTRUMENTÁLNÍ TVORBA Česká rapsódie (1918) - kantáta pro baryton, smíšený sbor, orchestr a varhany; první velké dílo; vyrůstá z české národní tradice, v závěru monumentální využití svatováclavského chorálu. Kytice (1937) - kantáta na slova lidové poezie (známá orchestrální mezihra Selanka a dětský sbor Koleda). Polní mše (1939) - kantáta pro baryton, mužský sbor a orchestr na slova Jiřího Muchy s použitím českých modliteb a žalmů; věnováno československým vojákům na západní frontě. Gilgameš (1955) - kantáta pro sóla, sbor a orchestr na text světoznámého eposu. Slavná čtveřice komorních kantát na texty Miroslava Bureše s náměty z Poličska: Otvírání studánek (1955), Legenda z dýmu bramborové nati (1956), Romance z pampelišek (1957), Mikeš z hor (1959) -nejniternější projev vztahu skladatele k domovu a starým lidovým zvykům; sólisté, vypravěč, sbor, komorní soubor.
Izaiášovo proroctví (1959) - kantáta pro sóla, mužský sbor a instrumentální doprovod na text Bible.
OPERY - celkem 15 titulů, nejvýznamnější: Hry o Marii (1934) - čtyřdílná opera na 4 různé náměty (3. díl nádherná stylizace českých vánoc). Veselohra na mostě (1935) - rozhlasová jednoaktovka podle stejnojmenné divadelní hry V. K. Klicpery. Julietta (Snář,1937) - lyrická opera surrealistického zaměření podle hry Georgese Neveuxe; slavná pražská premiéra V. Talicha. Mirandolina (1954) - komická opera podle hra Carla Goldoniho. Řecké pašije (1956 - 59) - skvělé dílo podle románu Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný; myšlenkově silný příběh - obžaloba bezprávní a náboženské perzekuce. Opera má dvě verze, které jsou značně odlišné (1957 - tzv. londýnská, 1959 - tzv. curyšská, hraje se častěji). Ariadna (1958) - lyrická opera o 1 dějství; novodobá adaptace antického příběhu (hra G. Neveuxe); skvěle propracovaná orchestrální sazba.
BALETY - celkem 14, například: Z ranějšího období Istar (1922), Kdo je na světě nejmocnější (1923), Motýl, který dupal (1926, silné impresionistické prvky), Kuchyňská revue (1927), Jazzová suita (1928). Špalíček (1931 - 32) - celovečerní balet se zpěvem, významné dílo - stylizace českých a moravských lidových zvyků (známé Vynášení smrti).
SBOROVÁ A PÍSŇOVÁ TVORBA Celá řada nádherných cyklů na slova lidové poezie, velmi perspektivní pro život na koncertních pódiích i v budoucnu, například České madrigaly pro smíšený sbor (1939), Zbojnické písně pro mužský sbor (1957), sólové Písničky na jednu stránku (1943), Písničky na dvě stránky (1944), Petrklíč (1954), Nový Špalíček (1942) a další.
KOMORNÍ A KLAVÍRNÍ TVORBA Smyčcové kvartety (7, známý zvl. č. 7 Concerto da camera z r. 1938), smyčcová tria, kvintety a sextety různých obsazení, sonáty, sonatiny a variace pro různé instrumenty, klavírní skladby a cykly, např. Loutky (1912-24), Etudy a polky (1945) a další.
IV. Vedle B. Smetany, A. Dvořáka a L. Janáčka největší český hudební skladatel. Velký vliv na celosvětový vývoj.
