Samuel Capricornus (1628 – 1664) - neznámý barokní génius z Čech

Samuel Capricornus - Foto: Wikimedia Commons,  volné dílo

Samuel CapricornusFoto: Wikimedia Commons, volné dílo

Capricornova hudba se stala již před lety důležitou součástí reperoáru našeho souboru Ensemble Inégal. Uchvacuje nás svou mimořádnou kompoziční virtuozitou, ušlechtilou jemností, působivými i odvážnými melodickými postupy, smyslem pro humor a okouzlující rétorickou dovedností s jakou předkládá zhudebňovaný text.

Fascinuje nás ale i pro to, že její velká část, stejně jako v případě dalšího z nejdůležitějších českých skladatelů, Jana Dismase Zelenky, je stále neznámá. Protože se nejraději vydáváme po cestách, po kterých před námi ještě nikdy nikdo nešel, je Samuel Capricornus ideálním tématem pro naše hudební výpravy. 

Světové hudební encyklopedie pokládají českého rodáka Samuela Capricorna za jednu z nejvýznamnějších hudebních osobností ve vývoji německé duchovní hudby mezi Schützem a Bachem. Jeho neobvykle rozsáhlé dílo čítající přes 400 opusů si záhy získalo značný respekt Capricornových nejvlivnějších současníků. Giacomo Carissimi uváděl Capricornova díla v Římě a pro Heinricha Schütze byla jeho tvorba “opera virtuosa“.  

Přesto se s Capricornem v Čechách dosud téměř nepočítá. V roce 1987 bylo natočeno jedno LP a v nejrozšířenějších Dějinách hudby Graciana Černušáka nebo i Jaroslava Smolky mu není věnováno více než jen jedna jediná věta. Můžeme se po právu ptát: jak je to možné? Důvodem není akutní nedostatek informací o Capricornově životě a díle. Jedná se spíše o zděděný nezájem českých historiků 19. století a 1. poloviny 20. století, pro které zřejmě nebyl Capricornus z národního hlediska dostatečně přitažlivým tématem.  

Pro srovnání Jan Dismas Zelenka, stoprocentní Čech, se mohl těšit takovému “muzikologickému“ zájmu, že dnes až žasneme s jakou vynalézavostí a fantazií vznikal jeho nesmyslný obraz zneuznaného a nešťastného Čecha v cizáckém německém prostředí. Zatímco v Zelenkově případě jsme ale v posledních letech konečně obsadili přední objevitelské pozice, u Capricorna to zatím při pohledu na skvělé zahraniční notové edice i CD nahrávky vypadá tak trochu na pěknou ostudu. 

Jak neuvěřitelně kosmopolitní a přitom i národně nezatížený byl hudební svět střední Evropy na konci třicetileté války se ukázalo i při získávání opisů a starých tisků s hudbou Samuela Capricorna. Mezi Capricornovými rukopisy se nachází také jeho vlastnoruční opis díla Cantate gentes od Giovanni Valentiniho, císařského kapelníka na vídeňském dvoře.  

Věc se má takto: ve středních Čechách narozený Capricornus, pravděpodobně německého původu, opsal hudbu italského skladatele Valentiniho, toho času kapelníka v rakouské Vídni, provedenou v Bratislavě na území dnešního Slovenska u příležitosti korunovace budoucího římského krále Ferdinanda IV. králem uherským. Aby byl ten evropský Babylon opravdu dokonalý, dílo se dnes nachází ve švédské Uppsale. 

Samuel Capricornus, vlastním jménem Samuel Friedrich Bockshorn, se narodil roku 1628 v Žerčicích u Mladé Boleslavi v rodině pastora augsburského vyznání. Po vpádu švédských vojsk, kdy byly Žerčice roku 1639 vypáleny, opouští Capricornova rodina zemi. Capricornus studoval teologii a filosofii na různých místech v Uhrách a ve Slezsku a po kratším pobytu ve Štrasburku odjíždí do Vídně, aby poznal umění císařských hudebníků Valentiniho a Bertaliho.  

Jako mladý učitel se po krátkém působení ve würtenberském Reuttlingenu usazuje v Bratislavě. Roku 1651 získává jmenování Director Musicae a řídí hudební produkce v nejvýznamnějším z bratislavských evangelických chrámů. Sám Capricornus i jeho hudba si dobře rozuměli s evangelickou i katolickou stranou Evropy. V Bratislavě uvádí nejskvělejší evropskou hudbu své doby, nejen díla protestantských mistrů Michaela Praetoria, Heinricha Schütze a Heinricha Scheina, ale i skladby katolického jihu od Giovanni Gabrieliho, Claudia Monteverdiho, Alessandra Grandiho, Giacoma Carissimiho a Giovanni Antonia Rigattiho. 

Roku 1657 přichází jmenování knížecím kapelníkem würtenberského dvora ve Stuttgartu a Capricornus nadobro opouští Bratislavu, kde jeho hudba žila až do 18. století. Bratislavští mu v děkovném dopise píší, že v něm měli hudebníka „s tak jedinečnou pílí, že bychom jej rádi měli o moc déle“. 

Ani Capricornova výjimečnost se neobešla bez kritiky, která je vždy namířena především tam, kde se děje něco podstatného. Poslední roky jeho krátkého života jsou poznamenány hořkým sporem s jiným stuttgartským hudebníkem, Philippem Friedrichem Böddeckerem. Ten napadá Capricornovu tvorbu a poštvává proti němu dvorní hudebníky. Situace se vyhrotila natolik, že Capricornus posílá vévodovi svoji písemnou obhajobu, v níž dává čtenáři unikátní příležitost nahlédnout do tajů svého kompozičního procesu. Odvolává se přitom na umění svých největších vzorů, A. Bertaliho a G. Valentiniho. 

Missa Nativitatis Domini je součástí Capricornova díla Opus Musicum. Tato sbírka 22 skladeb vydaná tiskem r. 1655 v Norimberku se rozšířila po celé Evropě a stála na počátku Capricornovy umělecké slávy. 

Adam Viktora 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas