Jakub Hrůša se rozloučil s Pražskými komorními filharmoniky

Dirigent Jakub Hrůša - Foto: Pražská komorní filharmonie

Dirigent Jakub HrůšaFoto: Pražská komorní filharmonie

Jakub Hrůša je v současné době jedním z nejvýraznějších tuzemských dirigentů a podle časopisu Gramophone také patří mezi deset mladých světových dirigentů (narodil se v roce 1981), kteří mají našlápnuto k mezinárodní hvězdné kariéře.

 

 

Přenos posledního koncertu s Jakubem Hrůšou ve funkci šéfdirigenta orchestru PKF-Prague Philharmonia (1)

Vložit na svůj web

 

Přenos posledního koncertu s Jakubem Hrůšou ve funkci šéfdirigenta orchestru PKF-Prague Philharmonia (2)

Vložit na svůj web

Po vystudování gymnázia v Brně se přihlásil na Akademii múzických umění v Praze. Již v 18 letech výrazně uspěl v mezinárodní dirigentské soutěži Pražského jara a v letech 2002 až 2005 byl asistentem šéfdirigentů České filharmonie Vladimira Ashkenazyho a Zdeňka Mácala. V roce 2005 se stal šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Působil také jako asistent šéfdirigenta Orchestre Philharmonique de Radio France. 

Dirigent Jakub Hrůša - Foto: Petr Veber

Dirigent Jakub HrůšaFoto: Petr Veber

Na svém kontě má opakovaná vystoupení s mnoha významnými světovými orchestry, jako například s The Cleveland Orchestra, Los Angeles Philharmonic, The Philharmonia Orchestra, London Philharmonic Orchestra, s lipským Orchestrem Gewandhausu, Ruským národním orchestrem nebo s Českou filharmonií, s rozhlasovými orchestry v Paříži, Berlíně, Amsterdamu, Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Helsinkách či Stockholmu aj. Mnohokrát účinkoval na prestižních festivalech v České republice i v zahraničí, v roce 2010 zahájil s Pražskou komorní filharmonií Pražské jaro jako druhý nejmladší dirigent v historii festivalu. 

Dirigent Jakub Hrůša - Foto: Eva Dvořáková

Dirigent Jakub HrůšaFoto: Eva Dvořáková

Jakub Hrůša se také pravidelně a úspěšně věnuje opeře. Mimo působení v anglickém Glyndebourne (kde dirigoval postupně Carmen, Dona Giovanniho, Utahování šroubu, Bohému a Rusalku) a opakovaná vystoupení v Národním divadle v Praze (Příhody lišky Bystroušky, Rusalka) nastudoval Massenetova Werthera v Hongkongu, Musorgského Borise Godunova v Královském dánském divadle v Kodani a Janáčkovu Její pastorkyni ve Finské národní opeře v Helsinkách. V prvním operním domě Dánska se v roce 2011 stal designovaným hudebním ředitelem, avšak na tuto pozici z vlastního rozhodnutí z důvodu vážných koncepčních neshod s administrativním managementem v následujícím roce rezignoval. Letos na jaře dirigoval nové nastudování Dvořákovy Rusalky v pařížské Opeře Bastille. 

V roce 2008 převzal Jakub Hrůša šéfdirigentský post PKF – Prague Philharmonia (dříve Pražské komorní filharmonie). Orchestr založil v roce 1994 Hrůšův pedagog Jiří Bělohlávek a vedl jej až do roku 2005, kdy se stal jeho čestným uměleckým ředitelem. Druhým šéfdirigentem byl až do nástupu Jakuba Hrůši švýcarský dirigent a flétnista Kaspar Zehnder.
Jak Hrůša působí ještě také jako hudební ředitel Glyndebourne on Tour a hlavní hostující dirigent Tokijského metropolitního symfonického orchestru, v nadcházejících sezónách ho čekají debuty s rozhlasovým orchestrem ve Vídni a s Wiener Symphoniker, s Toronto Symphony Orchestra a Baltimore Symphony Orchestra a stane se rovněž garantem uvedení celého cyklu koncertů české hudby s The Philharmonia Orchestra v Londýně. Od počátku sezóny 2015-2016 nastoupí jako stálý hostující dirigent České filharmonie, v čele PKF – Prague Philharmonia ho vystřídá francouzský dirigent Emmanuel Villaume. 

Jakub Hrůša předává post šéfdirigenta PKF Emmanuelu Villaumemu - Foto: pkf.cz

Jakub Hrůša předává post šéfdirigenta PKF Emmanuelu VillaumemuFoto: pkf.cz

Jakub Hrůša se s orchestrem – a orchestr s Jakubem Hrůšou – rozloučil 14. června na koncertě v Dvořákově síni pražského Rudolfina. Na programu byla Haydnova Koncertantní symfonie B dur, v níž jako sólisté vystoupili mimo jiné koncertní mistři orchestru, a Dvořákův cyklus Příroda, život a láska. „Nenapadá mě vhodnější způsob, jak se rozloučit s lidmi, které máte rád a s nimiž jste strávili tolik let," uvedl v jednom rozhovoru Jakub Hrůša. Koncert měl mimořádnou atmosféru, korunovanou v závěru přídavkem, který byl pro dirigenta překvapením – nutno dodat, že milým, neboť místo dohodnuté skladby hudebníci spustili závěrečnou větu z Haydnovy Symfonie fis moll „Na odchodnou“ včetně – samozřejmě – pódiové akce, která je její součástí. 

Na Jakuba Hrůšu se můžeme těšit v nadcházející sezóně České filharmonie, v níž bude na novoročním koncertě dirigovat Orffovu kantáta Carmina burana nebo v dubnu Alpskou symfonii Richarda Strausse nebo si můžeme zajet do Vídeňské státní opery, která Jakuba Hrůšu pozvala k nastudování Janáčkovy Věci Makropulos – bude to v tomto operním domě první inscenace této opery a současně i Hrůšův debut. Režie je svěřena Peteru Steinovi, v hlavní roli bude účinkovat americká sopranistka Laura Aikinová. 

Přímým přenosem provázela Eva Hazdrová-Kopecká, rozhovor s Jakubem Hrůšou vedla Stanislava Střelcová

550 klavírních sonát Domenica Scarlattiho - Foto: Aleš Vavřík

Nové články v rubrice

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas