Záznam oratoria o Janu Husovi z evangelického kostela U Salvátora v Praze
V rámci Husovských slavností zaznělo Oratorium Johan Hus od Carla Loeweho, německého skladatele první poloviny 19. století, romantickým způsobem připomíná osud a reformní odkaz českého kněze, nařčeného z kacířství a v roce 1415 při koncilu v Kostnici odsouzeného a popraveného. Jde o dílo z roku 1841, které bylo v den 600. výročí Husova upálení církevního reformátora uvedeno v novodobé české koncertní premiéře.
Koncert jsme vysílali 6. července v rámci projektu Hrdina.cz.
Carl Loewe, německý skladatel první poloviny 19. století, je proslulý především svými písněmi. Je nicméně také autorem několika velkých vokálně-instrumentálních kompozic, duchovních skladeb, současným koncertním provozem už nereflektovaných. Mezi taková díla patří i oratorium Johan Hus, jehož libreto romantickým způsobem připomíná osud a reformní odkaz českého kněze, nařčeného z kacířství a v roce 1415 při koncilu v Kostnici odsouzeného a popraveného.
Jde o dílo z roku 1841, které v den 600. výročí Husova upálení zaznívá v novodobé české koncertní premiéře. Námětem jde o ojedinělé dílo nejen v německé, ale v evropské hudbě vůbec. V české hudbě našlo husitství během národního obrození několikrát svou důležitost, avšak pohled do známého repertoáru prozrazuje, že postava Mistra Jana Husa takto zpracována v podstatě nebyla. Loeweho oratorium mělo premiéru v Berlíně, v Praze zaznělo poprvé celé roku 1867 a v dalších letech je v českém překladu uvedly různé spolky. Pak u nás upadlo v zapomnění a také v zahraničí je uváděno sporadicky.
Skladatel Loewe, působící před téměř dvěma stoletími po větší část života jako varhaník a pedagog v tehdy německém Štětíně, byl luterán s hudebním a teologickým vzděláním a Jana Husa spolu se svým libretistou Augustem Zeunem podává způsobem možná sice idylickým, zato ale bez jakýchkoli pochybností pozitivním. Narodil se v roce 1796 nedaleko Halle. Jako autor a zpěvák procestoval celou Evropu, jeho balady se staly trvalou součástí romantického písňového repertoáru. Napsal takových písní na čtyři sta. Vedle písní napsal také pět oper, sborové a komorní skladby a sedmnáct oratorií. Byl i dirigentem, v roce 1827 například řídil první provedení předehry ke Snu noci svatojánské o něco mladšího Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Hus ovšem i šest století po popravě ještě stále umožňuje několikerý výklad: kázal bludy – mohou tvrdit ti katolíci, jimž není vlastní ochota k jakékoli reformě, k toleranci, nadhledu. Ti rozumnější zaslechli Jana Pavla II. a nově i papeže Františka a jejich apel, že by se od Husa a u Husa, který koneckonců byl zbožným knězem, mohli i římští katolíci něco dovědět. Protestanté vnímají jako podstatné, že kazatel a svědek Hus nade všechno postavil víru a Písmo, že i proto kritizoval církevní organizaci. Schvalovat jeho smrt považují za neudržitelné. A evangelíkům v německé kulturní oblasti je už dávno zřejmé, že Hus a česká reformace sto let před Martinem Lutherem otvírá cestu myšlenkám evropské reformace, která proměnila, i za cenu rozdělení křesťanstva, potřebným směrem jak církev, tak svět.
Zpívají Isabelle Müller-Cant (soprán), Mirjam Künstner (alt), Johannes Petz (tenor), Thomas Scharr (bas), Ulrich Wand (bas) a sbory Philharmonia Chor Reutlingen a Betzinger Sängerschaft.
Hraje Ebinger Kammerorchester, dirigent Martin Künstner.
Uvádí Wanda Dobrovská.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka